Článek
Nařízení má platit sice až v roce 2023, nicméně už nyní musejí provozovatelé elektráren zvážit, jak s nimi po ukončení podpory naloží. Bez ní si totiž vydělají zhruba tolik, kolik je stojí jejich provoz a údržba.
„V případě, že bychom byli bez té podpory, veškerý příjem za vyrobenou silovou elektřinu by šel prakticky v rovnováze s výdaji na údržbu větrných elektráren,” říká starosta obce Jindřichovice pod Smrkem Pavel Novotný (BEZPP).
Podle Novotného by si obec poradila i bez příjmů za energii z obnovitelných zdrojů. Peníze navíc jí ale umožnily zřídit fond životního prostředí, který podporuje občany v tom, aby investovali třeba do ekologicky přijatelnějšího způsobu vytápění, úspory energie nebo vlastních vodních zdrojů.
„Náš fond je spravován velmi efektivně. Občané nejsou zatěžováni zdlouhavou administrativou, protože tady v obci všichni dobře víme, co na svých domech dělají. Takže v případě, že třeba donesou fakturu s tím, že vyměnili kotel na uhlí za kotel na dřevo, tak nejbližší zastupitelstvo jim dotaci podle pravidel schválí. Můžou dostat například až patnáct tisíc jako nevratnou dotaci a stejnou částku navíc jako bezúročnou půjčku. Jsou to velmi efektivně vynaložené peníze,” vysvětluje starosta malé obce.
Poslanec za Starosty pro Liberecký kraj (SLK) Petr Pávek a zároveň někdejší starosta Jindřichovic pod Smrkem, který před lety stál u nápadu větrné elektrány v obci prosadit, se domnívá, že zastavení podpory ze strany státu by nebylo šťastným řešení. Už proto, že ČR se ve vztahu k EU zavázala, že do roku 2020 zvýší objem užívání obnovitelných zdrojů na dvojnásobek.
„I proto se domnívám, že bude obrovská poptávka právě po zelené energii. Pochybuji, že by se k tomu Energetický regulační úřad a zákonodárci postavili zády. Stát vlastně stojí před volbou, že buďto podpora, nebo pokuta. A vždycky je lepší mít zelenou energii a podporovat ji, než platit pokutu,” říká poslanec SLK Pávek, který je ve Sněmovně zároveň členem hospodářského výboru a podvýboru pro energetiku.
Jak dodává, osobně je navíc přesvědčený, že konkrétně Jindřichovic pod Smrkem by se zmiňované omezení nemělo ani týkat, protože elektrárny tu postavili dříve, než existoval zákon o obnovitelných zdrojích – a byly nastaveny cenové výměry, které garantovaly výši dotace na vyrobenou energii.
Elektrárny jsou v obci, která má přes 600 stálých obyvatel, od roku 2003. Jejich výstavba a zprovoznění si vyžádaly investici zhruba 62 milionů korun. Stát tehdy přes fond životního prostředí na projekt přispěl částkou bezmála 28 milionů, zbytek peněz si obec půjčila na úvěr. Splatit se ho povedlo před třemi lety. Ročně obě zařízení vyrobí zhruba 1200 megawatthodin a pohodlně zásobují energií i několik okolních obcí.
