Nový ruský modul vychýlil ISS. Softwarová chyba, tvrdí Rusové

Ruský laboratorní modul Nauka se bez problémů připojil k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Kosmonauti na stanici později ale prožili mírné zděšení, pohonné rakety modulu se totiž podle agentury Reuters omylem zažehly a na chvíli stanici vyvedly z kurzu.

To přinutilo personál na palubě ISS spustit trysky na ruském segmentu stanice, aby účinek potlačil.

Pohon modulu začal žhnout „neúmyslně a nečekaně, čímž se stanice z (běžné) polohy vychýlila o 45 stupňů. Záchranné operace polohu stanice obnovily a posádka není v nebezpečí,“ uvedla na Twitteru americká vesmírná agentura NASA.

Ruská vesmírná agentura Roskosmos podle agentury Tass problém přičítá softwarové chybě s tím, že při incidentu právě probíhaly práce na přepnutí modulu z režimu „let“ do režimu „připojení k ISS“. V modulu rovněž mírně netradičně zůstal zbytek pohonných látek.

Připojení modulu Nauka k ISS se odkládalo více než deset let. Rusko snaží podpořit svůj kosmický průmysl, který po rozpadu Sovětského svazu zaostává a snaží se udržet krok s konkurencí ze Spojených států, napsal deník The Guardian.

Modul Nauka odstartoval minulý týden z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Na ISS doletěl ruskou raketou Proton a představuje první ruské připojení modulu k ISS po 11 letech. Úplná integrace modulu s vesmírnou stanicí nyní potrvá několik měsíců, kosmonauti kvůli tomu budou muset podniknout několik výstupů do kosmu.

Generální konstruktér ruské kosmické korporace Eněrgija Vladimir Solovjov se snažil mezinárodní partnery uklidnit, že se incident podařilo zvládnout, a uvedl, že kosmonauti jej brzy zprovozní.

„V důsledku krátkodobé softwarové poruchy se omylem provedl přímý příkaz k zapnutí motorů modulu, což vedlo k určité změně orientace stanice jako celku. Posádka se nyní zabývá vyrovnáváním tlaku v modulu Nauka. Později posádka do modulu vstoupí, zapne potřebné prostředky na čištění atmosféry a zahájí běžnou pravidelnou práci,“ uvedl v prohlášení Solovjov.

„V současné době je stanice v normální orientaci a všechny systémy na ISS fungují normálně,“ zdůraznil Solovjov.

Ruský kosmonaut Oleg Novickij, který je na palubě, v pátek svým příznivcům na Twitteru vzkázal, aby se nebáli. „Vážení přátelé, čtu vaše četné komentáře. Nedělejte si starosti! Naše práce na Mezinárodní vesmírné stanici na integraci nově příchozího modulu Nauka pokračuje! Dnes večer otevřeme poklopy. Budeme vás informovat!“

Sedm členů posádky na palubě - dva ruští kosmonauti, tři astronauti NASA, japonský astronaut a astronaut Evropské kosmické agentury z Francie - se podle NASA nikdy nedostalo do bezprostředního ohrožení.

Ruská kosmická agentura Roskosmos uvedla, že kontroly motorů Nauka provádějí ruští specialisté na dálku, aby byla zajištěna bezpečnost všech osob a aby ISS mohla bezpečně pokračovat na své normální letové dráze.

Podle Roskosmosu dokování proběhlo úspěšně, těsnění mezi novým modulem a zbytkem ISS zůstalo hermeticky uzavřené. Šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin jen o den předtím přivítal dokování modulu Nauka na ISS slovy, že šlo o „velmi obtížné a důležité vítězství“.

Na Twitteru vřele přijal gratulaci od podnikatele a vizionáře Elona Muska. Rogozin rovněž hovořil o plánech na listopadový start dalšího ruského modulu k ISS.

Start bedlivě sledovala Evropská kosmická agentura, na palubě Nauky se totiž nacházela robotická ruka, která bude jako první schopna pracovat na ruské části ISS.

Nauka, což v ruštině znamená věda, bude sloužit především výzkumu a skladování laboratorního vybavení. Poskytne také více skladovacích prostor, nové systémy regenerace vody a kyslíku a lepší životní podmínky pro kosmonauty ruského sektoru ISS. Víceúčelový laboratorní modul Nauka byl koncipován již v polovině 90. let, kdy byl zamýšlen jako záložní modul pro ruský řídicí modul Zarja.

Později byl přebudován na vědecký modul, ale zařadil se do řady stagnujících ruských kosmických projektů, které se staly obětí problémů s financováním nebo byrokracie. Start 20tunového modulu Nauka - jednoho z největších na ISS - byl původně naplánován na rok 2007, ale byl opakovaně odkládán kvůli různým problémům.

Start z minulého týdne byl sice úspěšný, ale podle Evropské kosmické agentury se Nauka během osmidenní cesty k ISS „na oběžné dráze potýkala s několika zádrhely“. „Nebudeme lhát… První tři dny jsme měli starosti,“ řekl Rogozin novinářům po zakotvení Nauky podle agentury RIA Novosti.

Nauka nahradila dlouho sloužící dokovací modul Pirs, který se k ISS připojil v roce 2001 jako dočasný přírůstek, ale nakonec zůstal v provozu dvě desetiletí. Modul Pirs se od ISS odpojil počátkem tohoto týdne a jeho ohořelé zbytky spadly do Tichého oceánu.

ISS, která byla vypuštěna v roce 1998 a na níž se podílely Rusko, Spojené státy, Kanada, Japonsko a Evropská kosmická agentura, je jedním z mála projektů, kde ještě Rusko spolupracuje se Západem.

V dubnu Rusko uvedlo, že zvažuje odstoupení od programu ISS s odkazem na stárnoucí infrastrukturu a plánuje vypuštění prvního základního modulu nové orbitální stanice v roce 2025.

Rusko v posledních letech oznámilo řadu projektů, včetně mise na Venuši a stanice na Měsíci, ale vzhledem k tomu, že Kreml přesměrovává finanční prostředky na vojenské projekty, analytici proveditelnost těchto ambicí zpochybňují.

Vesmírný orgán Roskosmos ale postihla řada neštěstí a korupčních skandálů, mimo jiné při výstavbě kosmodromu Vostočnyj na Dálném východě, kde byli dodavatelé obviněni ze zpronevěry státních prostředků.