Článek
8. červenec 2014. Datum, které bude fotbalové fanoušky v Brazílii strašit ještě dlouhá léta. V semifinále domácího světového šampionátu narazili kanárci na silné Němce a očekávala se napínavá, vyrovnaná a nervy drásající podívaná. Nic z toho se nekonalo.
Poločasový stav 0:5 znamenal pro Brazilce, pro které je fotbal prakticky náboženstvím, národní katastrofu. Jihoameričané nakonec museli skousnout nevídaný debakl 1:7 a hráči se okamžitě dostali na pranýř. Krutý svět sociálních sítí si historický výsledek i po šesti letech tu a tam velmi rád připomene.
Pro hráče tehdejšího brazilského výběru šlo o nejhorší porážku v kariéře, ze které se vzpamatovávali dlouhé týdny. Jak ale ukazuje nový výzkum vědců z Oxfordu, o moc lépe na tom nebyli ani fanoušci.
Právě vzpomínané semifinálové klání bylo jedním z těch, při kterém výzkumný tým zkoumal sliny fotbalových fanoušků. Lépe řečeno před utkáním, v jeho průběhu a po konečném hvizdu. Do výzkumu bylo zapojeno celkem 40 fotbalových příznivců různých týmů během mistrovství světa v roce 2014.
This game is reminding me of Germany-Brazil 7-1. One team was expected to win but got blown out early on their home turf. #texansvschiefs pic.twitter.com/f22OQliKPv
— Fr. Matthew Schneider, LC🙏 (@FrMatthewLC) January 12, 2020
Výsledky překvapí málokoho. Pokud jste opravdu oddaný fanoušek, nevynecháte jediný zápas svých oblíbenců a za svůj klub byste položili život, máte větší pravděpodobnost infarktu a dalších zdravotních komplikací. Může za to zvýšená produkce kortizolu, tedy hormonu, který vzniká v nadledvinách. Jeho hodnota se zvyšuje zejména v zátěžových situacích a má za úkol zvyšovat pohotovost lidského organismu.
„Fanoušci, kteří jsou se svým týmem opravdu pevně spjati, se během utkání vystavují zdaleka největšímu stresovému vytížení. Lidé, kteří jsou jen příležitostnými fanoušky, tak vysoké hodnoty nevykazovali,“ popisuje výsledky Martha Newsonová z Oxfordské univerzity.
Pravidelné vystavování zvýšeným hodnotám kortizolu pak může vést k onemocnění krevních cév, zvýšenému krevnímu tlaku, poruchám srdce a v krajních případech také k infarktu. Ty přichází zejména během dne, ve kterém oblíbený tým hraje důležitý zápas.
Podle Newsonové by měly fotbalové kluby a reprezentace zvážit, zda po konci utkání alespoň částečně neztlumit osvětlení na stadionech a nehrát uklidňující hudbu. Po vypjatých duelech by to fanouškům údajně výrazně ulehčilo návrat „do normálu”.
„Kluby by zároveň mohly nabízet nejvěrnějším fanouškům, kteří za svůj tým doslova dýchají, srdeční vyšetření. Právě oni jsou totiž zdaleka nejohroženější skupinou,“ dodává kognitivní antropoložka.
