Věříme, že státy EU nezavřou oči před tím, co se děje v Palestině

V časech koronaviru a válek v Sýrii nebo Jemenu se zdá být palestinské téma světem poněkud zapomenuté. Máte také ten pocit?

Úplně ne. Myslím, že Palestina je v srdci světového zájmu a zvláště toho arabského a islámského. Lidé na celém světě mají teď samozřejmě mnohem více starostí o své zdraví, palestinská otázka ale vždy bude v centru dění. Věříme totiž, že Palestina je klíčem k míru i válce. Pokud nedosáhneme vzniku palestinského státu, stabilita a klid v regionu nikdy nebude.

Po posledních izraelských volbách to vypadalo, že vznikne středolevicová vláda v čele s Bennym Gancem a podporou izraelských Arabů. Místo toho tu máme další kabinet Benjamina Netanjahua. Myslíte, že navzdory odporu Evropské unie opravdu přikročí k plánované anexi části palestinských území?

Izrael vždycky jednal jako stát, který stojí nad mezinárodním právem. Od vzniku Izraele v roce 1948 - a mimochodem zítra (rozhovor vznikal ve čtvrtek) si připomínáme katastrofu (tzv. Nakba) - byla více než polovina Palestinců vyhnána ze své rodné půdy. Obecně se věří, že po vyhlášení nezávislého Státu Izrael 14. května 1948 se sionisté jen bránili příchodu arabských armád, nemluví se ale o faktu, že už před 15. květnem vyhnaly sionistické organizace přes 300 tisíc lidí. To dokázali už izraelští historikové po otevření archivů v 80. letech.

Můžete se podívat na rezoluce OSN - ať už na Valném shromáždění, nebo v Radě bezpečnosti - Izrael neuplatňoval ani nerespektoval žádnou z těchto rezolucí, které mluví o vzniku dvou států. Místo toho Izraelci stále staví osady, zatýkají Palestince, dle vlastních slov judaizují Jeruzalém a vytrhávají lidem olivovníky i s kořeny.

Mají k tomu velkou podporu americké administrativy. Dnes vznikne v Izraeli nová vláda, jejímž velkým cílem je anektovat značnou část okupovaných území Západního břehu Jordánu. Existuje izraelsko-americká komise, která určuje, co zabrat nyní a co později. Dělají to postupně. Pokud k tomu dojde, celá oblast bude jeden velký problém.

V pátek se na videokonferenci sešli ministři zahraničí států Evropské unie. Někteří z nich prosazují zavedení sankcí, pokud Izrael k anexi přistoupí. Myslíte, že z té schůzky může vzejít nějaká silná odpověď Izraeli?

Víme, že Evropská unie podporuje dvoustátní řešení, ale je také fakt, že se u ní Izrael těší zvláštním privilegiím, ať už je to v oblasti ekonomiky nebo vzájemné komunikace. Pokud budou státy EU - a mezi nimi i Česká republika - klást ve své zahraniční politice i nadále důraz na respektování mezinárodního práva a lidských práv, doufáme, že anexi, pokud k ní dojde, odsoudí a přijmou proti ní nějaká opatření. Evropská unie i Česká republika mají velice jasnou pozici k anektování cizího území kdekoliv ve světě a považují ji za ilegální. Věříme tedy, že mezinárodní právo bude uplatněno a státy EU nezavřou oči před tím, co se děje v Palestině.

Pandemie koronaviru nám ukazuje, že celý svět je na jedné lodi. Když ale dojde k porušení mezinárodního práva v Palestině izraelskou okupací, jak byste s tím mohli souhlasit? Taková situace se pak může stát i kdekoliv jinde. Slepá podpora Izraele je nepřijatelná. Je to proti mezinárodnímu právu, lidským právům i proti logice a zájmům států, které tuto slepou politiku provádějí.

Mluvil jste o tom v posledních dnech s českými diplomaty? Jakou zastávají pozici?

Pozici České republiky známe, probírali jsme ji s ministrem Petříčkem, který je za zahraniční politiku odpovědný. Česká republika je proti jakémukoliv porušování mezinárodního práva. Trvá na tom a odsuzuje jakékoliv anexe kdekoliv na světě. Máme s českým Ministerstvem zahraničí velmi dobré kontakty a velice oceňujeme, že se snaží o vybalancovanou pozici v této věci. Nedávno poslal náš ministr zahraničí panu Petříčkovi dopis, v němž mu vysvětloval izraelské záměry na anexi rozsáhlé části Západního břehu Jordánu a žádal ho, aby jednal v souladu s mezinárodním právem a Ženevskými konvencemi.

Česká republika je silným spojencem Izraele. Myslíte, že by Praha nebo Budapešť mohly na unijní půdě případné odvetné kroky proti Izraeli zablokovat?

Myslíme, že jde o jejich suverénní rozhodnutí, zároveň by se ale mělo shodovat s jejich svědomím. Například v případě České republiky je poznávacím znamením její zahraniční politiky mezinárodní právo a lidská práva. Kdekoliv se porušují, mělo by následovat odsouzení. Uvědomujeme si, že Česká republika má jedinečné a strategické vztahy s Izraelem, to je v pořádku, je to bilaterální záležitost. My po vás nechceme, abyste si zhoršovali vztahy s Izraelem, my jen žádáme, abyste stáli za svými principy a morálkou.

Někde tu bohužel vidíme těžko srozumitelnou politiku, které říkám slepá podpora Izraele. My ale respektujeme Českou republiku a politiky, které si lidé zvolili a kteří vyjadřují jejich vůli. Doufáme ale, že Česká republika a další státy Visegrádu se zařadí do mainstreamu evropské politiky, nikoho ale nežádáme, aby poškozoval své bilaterální vztahy s Izraelem.

Pokud k anexi dojde, co můžeme čekat od arabského světa? Když ohlásil Donald Trump přesun ambasády do Jeruzaléma, byly protesty jen velmi mírné. Bude to tentokrát jiné?

Liga arabských států už dala najevo, že anexe by byla nepřijatelná, v tom se arabský svět shoduje. S tím nikdo nemůže souhlasit. Náš prezident Mahmúd Abbás ve svém projevu v den Nakby řekne, že pokud zaberou území, nebudeme se už mít o čem bavit. Oficiálně se sice mluví o dvoustátním řešení, Izrael ale dělá vše pro to, aby ho znemožnil. My však máme odpovědnost vůči našim lidem, komunitě i celému arabskému světu. Pokud Izrael k anexi přikročí, zrušíme všechny naše dohody podepsané s Izraelem. A nedosažení mírové dohody o vzniku Palestinského státu bude znamenat přímou výzvu k nástupu násilí.

My jsme uznali právo Izraele na existenci už v roce 1988, Izraelci to naše nikdy. Po dekádách mírových jednání, kdy žádná izraelská vláda nikdy nepřestala stavět osady, nám řeknou: Toto je výsledek. Žádné řešení, jen anexe Golanských výšin, údolí Jordánu, všeho… Doufáme, že minimálně od Evropské unie a České republiky se dočkáme odsouzení anexe a uvalení sankcí proti Izraeli stejně, jako se to stalo v jiných případech.

Prezident Abbás už v minulosti několikrát mluvil o možném rozpuštění palestinské samosprávy. Může se to stát?

Pokud anektují údolí Jordánu a Američané uznávají Jeruzalém jako hlavní město pouze Izraele a bojují proti UNRWA, co můžeme dělat? Samozřejmě, že se vše zhorší. A kdo za to bude odpovědný? Izrael a všechny země, které proti tomu nezvedly hlas a nerespektovaly mezinárodní právo.

Myslíte, že anexe údolí Jordánu způsobí konec izraelsko-jordánského míru?

Jordánci a Palestinci mají mnoho společného, jsou jako příbuzní. A jedním z cílů izraelsko-jordánské mírové smlouvy bylo dosažení izraelsko-palestinské mírové dohody. Myslím, že by to míru mezi Izraelem a Jordánskem velmi uškodilo. A to nejen izraelskému míru s Jordánskem, ale i s Egyptem. Bez toho, že se Palestinci dočkají svého práva na sebeurčení, budou v celé oblasti nepokoje. Jak už jsem řekl, Palestina je klíčem k míru i k válce.