Článek
„Nevkusná a přehnaná reklama se velkou měrou podílí na degradaci veřejného prostoru. Svým zásahem nekompromisně mění podobu města v reklamní katalog. Nehledě na to, že svou expanzí zabírá místo účelnějším prvkům, které ve veřejném prostoru mají své opodstatnění,” vysvětlují Václav Cinádr a Yvona Kovářová z této platformy.
Mezi největší bolesti a nemoci veřejného prostoru patří v Plzni světelné obrazovky, bannery zakrývající celé fasády domů, reklamní lavičky, roztodivně zanesené výlohy grafickým a vizuálním odpadem nebo reklamní kostky bránící volnému průchodu.
„Je důležité, aby si společnost začala plně uvědomovat tuto degradaci veřejného prostoru. Pokud reklama bude i nadále mít ve veřejném prostoru dominantní místo, nezabráníme veřejnosti, aby tento stav vnímala jako běžnost, něco, co je v pořádku,” je přesvědčen Václav Cinádr.
Platforma se už začala obracet také na politiky. „Ta současná situace je obdobná ve všech městech v ČR. Je to roztříštěné, nejednotné. Každý reklamu pojímá jinak,” souhlasí náměstek plzeňského primátora Pavel Šindelář (ODS).
Město už před prázdninami schválilo design manuál pro Kollárovu ulici, příští rok by chtělo pokračovat manuálem pro historické centrum. Ten sice není závazný, město by však bylo rádo, kdyby se vzhled sjednotil.
„Musím říct, co se týče vizuálního smogu a reklamy v Plzni, byla jsem docela překvapená. Čekala jsem, že situace tu bude lepší, Plzeň je krásné kulturní město,” pozastavuje se fotografka Tereza Bonaventurová.
Podle ní se ale na změně dá začít pracovat poměrně snadno. A víceméně každá změna bude krokem k lepšímu. „Když řeším reklamu ve veřejném prostoru, mám tři základní veličiny - množství, umístění a velikost. Je zajímavé, že když se zlepší jakákoliv veličina, třeba jen jedna, ke zlepšení dojde,” konstatuje Bonaventurová.
Plzeň podle ní může inspiraci čerpat i v jiných městech, dobrým příkladem je v tomto ohledu podle ní například Mikulov nebo Znojmo.
