Verdikt, který tu ještě nebyl. Spor o maturitu vyhrál u soudu poprvé student

Maturant R. L. měl loni na jaře poslední pokus na to zvládnout didaktický test z matematiky. A ani napotřetí ale neuspěl. Tentokrát o jeden jediný bod. Maturitu by však získal, kdyby mu tvůrce a hodnotitel testů - státní organizace Cermat - uznal odpověď u úlohy, která byla označena za spornou.

Proč spornou?

Úloha číslo 11 se ptala na výpočet velikostí úhlů. Podle Cermatu byla jedinou správnou odpovědí hodnota 248°. Jenže posléze došlo k rozhodnutí, že bude uznáno i další řešení, které nebylo v úředně vydaném klíči správných řešení od Cermatu - a to to, že za správnou odpověď se považuje výsledek 248° a také 112°.

Toto rozhodnutí však nebylo prezentováno veřejně - Ministerstvo školství ho zveřejnilo až na základě žádosti matematika Oldřicha Botlíka podané podle zákona o přístupu k informacím. Tím bylo potvrzeno, že Cermat úlohu nezadal jednoznačně.

Maturant R. L. uvedl v řešení úlohy pouze výsledek 112°. Ministerstvo školství proto odmítlo změnit u jeho testu hodnocení. Student se obrátil na soud, a ten mu dal minulý týden za pravdu.

„Žalovaný (pozn. red. MŠMT) se nevyjádřil a nepopřel tvrzení žalobce (pozn. red. R. L.), že jako správnou odpověď uznával nejen samostatný výsledek 248°, který je jako jediné správné řešení uvedeno v klíči správných řešení, ale i dvojici výsledků 248° a 112° , což je ovšem v rozporu s jeho tvrzením o jednoznačnosti zadání,“ stojí v rozhodnutí Městského soudu v Praze.

Je to vůbec poprvé, kdy někdo dotáhl takový spor o maturitu až k soudu a vyhrál. A také má díky tomu R. L. naději, že maturitu zpětně získá.

Rozhodnutí soudu ale není důležité jen kvůli jeho osobnímu vítězství. Obecně totiž klade dvě zásadní otázky: 1. Připravuje Cermat maturitní testy kvalitně? 2. Hodnotí je spravedlivě?

Pokud je odpovědí na obě otázky „ne“, přichází na řadu i třetí otazník – Má státní maturita v současném formátu ve vzdělávání smysl?

Proč je nutné uznat kromě jediného i další dva možné výsledky úlohy číslo 11, dokázal už zmíněný matematik Botlík. V otázce se totiž přesně neříká, jestli jde o různé velikosti úhlů nebo o rozdílně umístěné úhly v rovině. To si uvědomilo zpětně zřejmě i Ministerstvo školství. Pokud se student v úloze držel striktně zadání, jediným správným řešením by byla dvojice hodnot 248° a 112°.

„Jediným úplným správným řešením úlohy 11, jak byla v testu zadána, je dvojice hodnot 112° a 248°. Centrum uznávalo za částečně správnou odpověď pouze hodnotu 248°, mělo ovšem uznávat za částečně správnou odpověď také hodnotu 112°. Její neuznávání bylo profesně neetické a nespravedlivě poškodilo maturanty, kteří tuto odpověď uvedli,“ napsal v expertním posudku k žalobě matematik Botlík.

Pokud by tedy ministerstvo postupovalo správně, mělo by uznat všechny tři varianty řešení, jak 248° a 248° a 112°, tak třetí možnost pouze 112°.

Ministerstvo školství by mohlo vůči rozsudku podat kasační stížnost. Místo toho ale vydá nové, širší zdůvodnění, proč je podle rezortu jeho původní pohled na úlohu číslo 11 ten jediný správný.

„MŠMT rozsudek, který byl doručen koncem minulého týdne, analyzuje. Rozsudek zrušil původní rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost, tedy nedostatek odůvodnění. MŠMT se bude věcí opětovně zabývat a vydá nové rozhodnutí s náležitým odůvodněním,“ uvedla v reakci na rozhodnutí soudu pro Seznam Zprávy mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.

V původním rozhodnutí MŠMT pouze konstatovalo, že nevidí důvod k přezkoumání výsledků testu maturanta R. L., protože v řešení úlohy chyběl požadovaný výsledek. Až ve vyjádření k podané žalobě ministerstvo uvedlo, že zadání úlohy bylo formulováno dostatečně jednoznačně a odkázalo se na tvrzení Eduarda Fuchse, který jako člen Nezávislé odborné komise MŠMT ručil za to, že jsou úlohy jasně zadané.

Ministerstvo tak vlastně popřelo samo sebe, protože pokud byla skutečně úloha zadána jasně, nemohlo by zpětně přiznat, že otázka má dvě možná řešení. V klíči správných řešení na stránkách Cermatu stále visí jediná možná varianta, MŠMT ale bralo jako správné dva možné výsledky.

A Cermat dokonce stále tvrdí, že v klíči správných řešení jsou uvedeny všechny možné varianty odpovědí. Cermat jako státní příspěvková organizace MŠMT se tak ani se svým zřizovatelem neshodne po více než roce na tom, které výsledky byly v loňské maturitě vlastně správné.

„Správnost zadání didaktického testu z matematiky z jarního zkušebního období 2019 byla potvrzena Nezávislou odbornou komisí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve svém posudku, ve kterém shledala všechny úlohy v didaktickém testu z matematiky i didaktický test samotný konstrukčně v pořádku. Podle tohoto posudku byly všechny úlohy formulovány jednoznačně a mají jednoznačně správná řešení uvedená v klíči správných řešení,“ řekl mluvčí Cermatu Marek Lehečka.

Maturant R. L. přitom nebyl nejspíš jediný, kdo neudělal maturitu z matematiky kvůli této úloze. Z anonymizovaných údajů Cermatu vychází, že žáků, kteří neprošli testem o jediný bod a zároveň v úloze číslo 11 uvedli „nechtěný“, ale možná správný výsledek 112°, mohlo být až 274. Přesné číslo ale Cermat údajně nezjišťoval. Jedině R. L. ale podle informací Seznam Zpráv dotáhl svůj spor až k žalobě.

„Není takovým problémem, že se v maturitním testu objevilo nedokonalé zadání úlohy. Úplně strašné ale je, že celá ministerská mašinérie dělá všechno pro to, aby se věc neřešila,“ říká k tomu Botlík.

Celý spor bude nadále pokračovat. Pokud totiž Ministerstvo školství vydá opět stejně zamítavé rozhodnutí, akorát s jiným zdůvodněním, bude se muset R. L. opět odvolat a případně dojít znovu až k soudu.

Dá se pak předpokládat, že o maturitě z matematiky jednoho žáka bude rozhodovat až Nejvyšší správní soud. Jenže nejde jen o jednoho studenta. Obecně se bude hrát o to, jestli Cermat umí vytvořit kvalitní maturitní test a zda Ministerstvo školství rozhoduje o osudech maturantů správně.