Článek
Lékaři přicházejí na to, že starší covidoví pacienti mají tak zesláblé plíce, že jim ventilace v drtivé většině případů nejen nepomůže, ale naopak uškodí. Proto nedává smysl je na ARO posílat.
„My pacienty tohoto věku na ARO a intenzivní péči vůbec nepřijímáme,“ říká o hospitalizovaných nad 80 let primář ARO Oblastní nemocnice v Příbrami Petr Bilina. Dodává, že „pacienti neprofitují z té velké intenzivní péče, to znamená, že kombinace umělé plicní ventilace a takhle vysokého věku vede nevyhnutelně k extrémní mortalitě“.
Bilina Televizi Seznam také řekl, že od začátku epidemie mu na ARO zemřelo přes 90 % lidí nad 80 let, které lékaři se sestrami dali na ventilátory. Celkem v příbramské nemocnici umírá 19 ze 100 hospitalizovaných lidí s covidem-19.
Příbramská nemocnice tak vyhrazuje lůžka s ventilací pro mladší pacienty, kteří mají větší šanci a kterým ventilace může pomoci. Není sama, kdo adaptuje takový přístup. O podobnou věc se snaží také Oblastní nemocnice Kladno.
„Měli jsme tady řadu lidí kolem osmdesáti let a více, ty šance jsou prakticky nulové. Jakmile se takový člověk zaintubuje, dá se na ventilátor, jeho šance na přežití se rovnají téměř nule,“ říká primář ARO Martin Nováček.
Nemocnice k tomu nutí zhoršená situace, za kterou může nakažlivější a agresivnější britská mutace koronaviru. Kvůli té (spolu s faktorem, že se nejstarší populace proočkovává) se na JIP a ARO ocitají čím dál mladší pacienti. Na to lékaři musí reagovat.
„Víc než dřív přemýšlíme o tom, jaký pacient bude mít z intenzivní péče profit. Pokud jsme přesvědčeni o tom, že profit mít nebude, tak je zbytečné a non lege artis postup tu intenzivní péči zahajovat,“ doplňuje primář ARO kladenské nemocnice Lukáš Rokos. Podle něj tato situace trvá zhruba od ledna, odkdy je jasné, že mladším pacientům ventilace poslouží více.
Nemocnice se postarají o všechny
Lékaři zdůrazňují, že toto rozhodně neznamená, že by nemocnice rezignovaly na péči o starší pacienty. Postarají se o všechny, jen u těch starších jdou jinou cestou a starají se o ně tak, aby jim neničily plíce.
„Snažíme se pokud možno o maximálně konzervativní postup. Ten člověk s těžkým průběhem ve vysokém věku je přijat na JIP, je léčen kyslíkem o vysokém průtoku, to je maximum,“ vysvětluje Martin Nováček.
„Jsou přijímáni na standardním oddělení, kde je jim poskytována kyslíková léčba, případně neinvazivní ventilační podpora. Jsou směřováni na oddělení standardu a nižší intenzivní péče, ne na ARO,“ doplňuje Petr Bilina.
Ministerstvo zdravotnictví nemá informace o tom, že nemocnice takto postupují, sdělila Televizi Seznam mluvčí resortu Barbora Peterová. Nicméně podle České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny je rozhodnutí, zda dát pacienta na ventilátor, nebo ne, pouze a plně na ošetřujícím lékaři.
Televize Seznam oslovila také další nemocnice, například přednosta KARIM v Motole Tomáš Vymazal řekl, že spíše než na věk pacienta se motolští lékaři dívají na klinický stav pacienta, když posuzují, jestli pacientovi ventilace prospěje, nebo ne.
Primáři se shodují na tom, že by se lidé měli nechat očkovat a dbát na to, aby se nenakazili, aby nemuseli být hospitalizováni. „Je to jediná možnost, jak se dostat z toho marasmu. Po očkování našich zdravotníků onemocní covidem maximálně jeden dva z nich, a to někteří očkovaní nejsou. Předtím to bylo dvacet za týden,“ říká Martin Nováček z kolínské nemocnice.
