Článek
Velké opoziční strany ve Venezuele chtějí bojkotovat prezidentské volby, které jsou v této jihoamerické zemi plánovány na 22. dubna. Informoval o tom dnes venezuelský opoziční deník El Nacional s tím, že oficiální rozhodnutí by měly strany brzy oznámit. Opozice považuje volby za nedemokratické a účast v nich by podle velkých opozičních stran legitimizovala podvodné praktiky autoritářské vlády prezidenta Nicoláse Madura.
„Nemůžeme souhlasit s volbami bez mezinárodních pozorovatelů, záruk na spravedlivou registraci a bez kontrol hlasování,“ vysvětlil důvody bojkotu šéf strany Demokratická akce (AD) Henry Ramos Allup. Také strana Vůle lidu (VP), vedená Leopoldem Lópezem, odmítá účast s tím, že nebude hrát falešnou hru prezidenta Madura. Účast z téhož důvodu odmítá i strana Nejdříve spravedlnost (PJ) vedená neúspěšným prezidentským kandidátem z předchozích voleb Henriquem Caprilesem.
Autoritářský režim prezidenta Madura je opozicí a řadou zemí, včetně USA, kritizován, že dlouhodobě pronásleduje své politické odpůrce a klade administrativní překážky pro účast opozice ve volbách. Někteří lídři opozice, včetně Caprilese, mají zákaz ucházet se několik let o politické funkce. Už několik předchozích voleb provázely nepravosti. O manipulaci s výsledky při jedněch z nich loni hovořil i šéf firmy, která hlasování technologicky zajišťovala.
Bojkot prezidentských voleb ale nevidí jako dobré řešení současné politické i ekonomické krize lídr menší opoziční strany Henri Falcón. „Rozhodnutí neúčastnit se voleb jen zmrazí alternativní scénáře a upevní na dalších několik let Madurovu moc,“ domnívá se Falcón, který stojí v čele strany Progresivní postup (Avanzada Progresista, AP). Podle něj je třeba mobilizovat národ a postavit jednoho kandidáta celé opozice.
Šestapadesátiletý Falcón býval kdysi příznivcem předchozího socialistického prezidenta Huga Cháveze, ale po jeho smrti v březnu 2013 vedl volební kampaň opozičního prezidentského kandidáta Caprilese. Ten tehdy jen těsně prohrál s Madurem, kterého za svého nástupce před smrtí vybral Chávez. Do loňského října byl Falcón devět let guvernérem venezuelského státu Lara.
Venezuela je už několik let v hluboké ekonomické krizi, v níž se tamním obyvatelům nedostává základních potravin a léků. Lidé umírají na běžné infekční nemoci i kvůli nedostatku antibiotik a asi 280 tisícům venezuelských dětí hrozí podle humanitární organizace Cáritas letos smrt kvůli podvýživě. Značný podíl na současné ekonomické situaci má řízená socialistická politika současné vlády, která se navíc nedokázala vypořádat s propadem cen ropy na světových trzích.
Madurova vláda potlačuje opozici systematicky a dlouhodobě. Poté, co v parlamentních volbách v prosinci 2015 vyhrála opoziční koalice, nominoval starý parlament, ještě ovládaný vládní stranou, narychlo do nejvyššího soudu Madurovy příznivce. Tento soud pak začal blokovat práci nového, opozicí ovládaného parlamentu, a rušil zákony přijaté poslanci. Loni v létě pak vláda ustavila de facto vlastní parlament.
