Venezuela má kromě dvou prezidentů nyní i dva šéfy parlamentu

Parra byl do loňska členem opozice, ale kvůli korupci byl z jejích řad vyloučen. Opozice a řada zemí regionu, včetně USA, i šéf diplomacie EU ale uznávají dál předsedou parlamentu Juana Guaidóa, jehož tytéž země už rok považují za prozatímního prezidenta Venezuely.

„Gratuluji Juanu Guaidóovi ke znovuzvolení předsedou venezuelského Národního shromáždění a odsuzuji neúspěšný pokus bývalého Madurova režimu potlačit vůli demokraticky zvoleného parlamentu,” uvedl americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Také například Kolumbie, Bolívie, Chile, Ekvádor či Brazílie oznámily, že neuznávají za šéfa parlamentu Parru. Generální tajemník Organizace amerických států (OAS) Luis Almagro kritizoval Madurův režim, že demokratické volbě nového předsedy zabránil násilím.

Opozice dosazení Parry označila za „parlamentní puč“, protože podle ní se neuskutečnilo řádné hlasování a nebylo dosaženo potřebného kvóra. Opoziční poslanci se do budovy obklopené policejním kordonem nedostali. Guaidó se pokusil i přelézt plot, policisté mu v tom ale zabránili. Po několika hodinách uspořádala opozice zasedání v redakci opozičního deníku El Nacional a potvrdila v křesle šéfa Národního shromáždění Guaidóa.

Nedělní události podle analytiků citovaných serverem BBC Mundo nyní opět sjednotily venezuelskou opozici, kterou po dlouhodobém rozdělení stmelil loni v lednu Guaidó a jež se znovu začala rozpadat loni v létě. Důvodem byla frustrace z toho, že ani masové protimadurovské demonstrace z počátku loňského roku a široká mezinárodní podpora Guaidóovi nepřinesly pád režimu.

Maduro zůstal u moci díky tomu, že si represemi i úplatky udržel na své straně velení armády. Několik tisíc vojáků, včetně desítek důstojníků, mu poslušnost odmítlo. Pokud ale neemigrovali, skončili ve vězení.

Podle serveru ALnavío se vládní poslanci do parlamentu vrátili i kvůli nedělní volbě nového vedení parlamentu, která je součástí Madurovy strategie vyhrát letošní parlamentní volby. Nové vedení tak podle serveru ALnavío s pomocí přeběhlíků od hlavní opoziční koalice má pomoci ovládnout nové složení Národní volební komise, která pak vyhlásí parlamentní volby.

Maduro jako jeho pravá ruka v roce 2013 nahradil dlouholetého prezidenta Venezuely Hugo Cháveze. Za prezidenta Madura se venezuelská ekonomika zhroutila. Nedostatek základních surovin a zhoršení běžných životních podmínek nakonec přiměl k emigraci až 4,5 milionu lidí.

Maduro byl zvolen na druhé funkční období za velmi nízké volební účasti a bojkotu opozice. Mnoho latinskoamerických států stejně jako Evropská unie a USA volby nepovažovaly za demokratické. Vůdce Národního shromáždění Juan Guaidó Madura označil za „uzurpátora“ a v lednu 2019 se prohlásil za dočasného prezidenta.