Článek
Letos v lednu Hynek Kmoníček optimisticky sliboval, že Miloš Zeman se už v dubnu dostane do Bílého domu. Dokonce to označil jako odměnu pro Zemana za to, že coby jediný evropský státník veřejně podporoval Donalda Trumpa už před volbami.
Po devíti měsících je zjevné, že vysněná schůzka nevyšla - a tak přišel Zemanův trest. Vysocí úředníci z Pražského hradu i Ministerstva zahraničí mluví o tom, že velvyslanec v USA Hynek Kmoníček se ocitl v nelibosti Miloše Zemana. Prezident mu vyčítá, že nedokázal zařídit návštěvu ve Washingtonu.
Sám Kmoníček rozpory s prezidentem Zemanem bagatelizuje: „To je samozřejmě provozní nepříjemnost, protože pořád hledáme termín schůzky. Ale já žádné poškození vztahů kvůli tomu nevidím.“
Miloš Zeman dal Kmoníčkovi své naštvání najevo nejprve nepřímo už minulý týden. Při každoročním slavnostním setkání prezidenta s českými velvyslanci na Pražském hradě neseděl Kmoníček u stolu s prezidentem, kde měl v předchozích letech jistou židli.
Při projevu k diplomatickém sboru pak Zeman řekl, že „někteří velvyslanci by se měli více věnovat každodenní mravenčí práci než vlastní medializaci“. Všichni v sále to pochopili jako vzkaz Kmoníčkovi, bývalému šéfovi zahraničního odboru na Hradě.
Ovšem hlavní trest přijde teď v září, kdy Miloš Zeman letí do Spojených států - jednak na valné shromáždění OSN a pak zde také převezme ocenění od amerického židovského fondu. Prezident si vymínil, aby Kmoníček nebyl v jeho delegaci, což je neobvyklé.
A proč se vlastně slibovaná schůzka Trump-Zeman neuskutečnila? Hynek Kmoníček to vysvětluje rychlými změnami v americké administrativě nebo tím, že Česko není pro USA tak významnou zemí. Přitom ještě v lednu básnil, jak může Zeman propojit Ameriku, Rusko a Čínu, neboť dokáže vycházet s prezidenty všech tří světových mocností.
Teď velvyslanec už střízlivěji popisuje, že hledá „velké téma pro americkou stranu“, které by bylo důvodem Zemanova přijetí v Oválné pracovně. Z minulých let víme, že tím „tématem“ může být u Američanů buď obrana, nebo byznys. A ideálně obojí.
Například premiéra Mirka Topolánka přijal v roce 2008 George Bush v Bílém domě jen kvůli jednání o umístění amerického radaru v Brdech. A Barack Obama o tři roky později hostil Petra Nečase jen proto, že lobboval za americkou firmu Westinghouse ucházející se tehdy o dostavbu reaktorů v Temelíně.
Hynek Kmoníček je dnes nakonec přece jen optimistický, protože podobné „téma“ také objevil. Je jím chystaná obří armádní zakázka, největší od pronájmu gripenů: Nákup vrtulníků, kde svou nabídku hodlá podat i americká firma Bell.
