Velvyslanec v Paříži řeší Dukovany. Dřív lobboval za francouzský byznys

Premiér Andrej Babiš (ANO) si tak trochu drží od těla politické debaty o účasti ruských a čínských firem v jaderném tendru v Dukovanech. Mluví zatím hlavně o odkladu této superzakázky.

Jaderná diplomacie však nejde mimo něj. I přes napjatý program si nedávno našel čas na setkání s šéfem francouzské státní společnosti EDF, která má také zájem nové bloky na jihu Moravy postavit.

Tak privilegovaným přístupem k českému premiérovi se zatím nemohl pochlubit žádný jiný dukovanský uchazeč. Francouzská diplomacie, která elektrárenský gigant EDF podporuje, drží v této vysoké hře příznivé karty.

A nejde jen o dobré kontakty na českého premiéra, který se jako jeden z mála českých politiků domluví francouzsky.

Na české ambasádě v Paříži od letoška úřaduje bývalý mediální manažer Michel Fleischmann, který má k zemi galského kohouta blíž než „běžný“ diplomat - má dokonce i francouzské občanství a dlouho pracoval právě pro francouzský byznys.

Dvojí občanství velvyslanců je však v diplomatickém světě krajně nezvyklé.

Michela Fleischmanna si pro post ambasadora v Paříži „na sílu“ prosadil prezident Miloš Zeman. Francouzský jaderný průmysl spolupracuje s ruským Rosatomem na projektu maďarské jaderné elektrárny Paks, který Zeman v minulosti vychvaloval.

O možnosti konsorcia více uchazečů za účasti případně vyloučených Rusů se mluví v případě Dukovan i v českém politickém zákulisí.

Premiér Andrej Babiš Seznam Zprávám řekl, že Česko má s Francií „výborné“ ekonomické vztahy. V oblasti energetiky už také nyní funguje strategické partnerství obou zemí. „To ale neznamená, že by měli (Francouzi - pozn. autorky) třeba v tendru na jádro nějaká privilegia. Rozhodne bezpečnost, ekonomické a technologické faktory,“ uvedl.

Podle českého velvyslance v Paříži Fleischmanna cesta šéfa EDF Jeana-Bernarda Lévyho do Prahy každopádně potvrdila zájem Francouzů o dukovanský tendr. „Mohu pouze potvrdit, že ambasáda v této záležitosti dělá svou práci,“ řekl Seznam Zprávám Fleischmann.

Česko-francouzské vztahy přitom mají ve svém příběhu poměrně čerstvé „jaderné“ trauma. V roce 2012 - tehdy překvapivě - ČEZ vyloučil jinou francouzskou státní firmu, Arevu, z později odvolaného tendru na rozšíření Temelína. Výrazně to tehdy česko-francouzské vztahy ochladilo.

„Otázka Arevy je za námi. Pouze přispívá k větší pozornosti francouzské strany se soustředit na vyhlášený tendr,“ popisuje Fleischmann.

Michel Fleischmann se jistě v Paříži zorientoval rychle. Zejména v česko-francouzském byznysu se pohybuje dlouhé roky. Dokonce v minulosti měl čestný titul Conseiller du Commerce extérieur (CCEF), který uděluje francouzský premiér dobrovolníkům, kteří lobbují za francouzský byznys v zahraničí.

„Jako CCEF jsem napomáhal francouzským firmám se orientovat v českém prostředí a českým firmám v tom francouzském. Jsme všichni součástí jednoho celku, který je EU,“ říká Fleischmann.

V diplomacii jsou ale dvojí občanství a služba v druhé „domovině“ velvyslance nestandardní. Jsou dokonce země, které to přísně zakazují - například v britské diplomacii je to vyloučené. Mezinárodní právo to coby výjimku umožňuje.

„Členové diplomatického personálu mise mají být v zásadě občany vysílacího státu. Nesmějí být jmenováni z řad občanů přijímacího státu, s výjimkou, kdy k tomu tento stát dá souhlas,“ stojí ve Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, která upravuje podmínky vysílání a přijímání velvyslanců mezi zeměmi. Takový diplomat je více v rukou přijímací země - tento souhlas může přijímací země kdykoli zrušit.

Kvůli státní příslušnosti mohou diplomaté přijít i o některé výhody, které jim usnadňují práci a chrání je v citlivém diplomatickém světě, kde se mezinárodní otázky prolínají s bezpečnostní problematikou i agendou tajných služeb.

„Mám, tak jak předvídá Vídeňská úmluva, omezenou imunitu, která se vztahuje pouze na moji diplomatickou činnost,“ potvrdil Seznam Zprávám Fleischmann. Oproti tomu „běžný“ velvyslanec požívá na území státu, v němž zastupuje Českou republiku, imunitu všeobecnou. Místní úřady na něj v podstatě nemůžou v ničem.

Fleischmann má své specifické postavení napsané i na své identifikační diplomatické kartičce.

V případě dvojího občanství je ale necitlivější otázka dvojí loajality. „V obecné rovině je to vždy problém. Mohou nastat situace, kdy zájmy jednoho státu ne nutně souzní se zájmy toho druhého. Vůči komu pak bude občan ‚své země‘ loajální?“ podotýká Petr Kolář, bývalý český velvyslanec v USA a Rusku s tím, že nehodnotí konkrétně Fleischmanna.

Současný český velvyslanec v Paříži je synem československého diplomata Ivo Fleischmanna, který se svou rodinou ve Francii po roce 1968 požádal o politický azyl. Po pádu komunismu se Michel Fleischamnn vrátil do Prahy a stal se ve svém rodišti vlivným byznysmenem a i díky aktivnímu společenskému životu známou tváří.

Dlouhá léta byl generálním ředitelem francouzské společnosti Lagardere, jíž patřily vlivné rozhlasové stanice Evropa 2 a Frekvence 1. Lagardere v roce 2018 koupila skupina Czech Media Invest, kterou z poloviny vlastní český miliardář Daniel Křetínský. Po transakci Fleischmann zůstal u Křetínského „na čekané“ - než byl vyřízený jeho diplomatický výjezd do Paříže. Křetínský má ve Francii velký byznys. Má mimo jiné podíl v mezinárodně vlivném deníku Le Monde a loni převzal energetickou společnost s uhelnými a plynovými elektrárnami.

Kvůli jmenování Fleischmanna předčasně v Paříži skončil nominant ČSSD Petr Drulák.

„Dnes pochopitelně plně zastupuji české zájmy. Má znalost francouzského prostředí mi značně napomáhá a jestli jsou občas mírné problémy, pak jde většinou o technikálie než o podstatu věci,“ uzavírá Fleischmann.

Česko-francouzské vztahy se většinu minulé dekády zotavovaly z komplikací, které přišly s na sebe navazujícím předsednictvím Evropské unii v roce 2009 a vyřazením Arevy z temelínského tendru kvůli údajnému nesplnění podmínek zakázky.

Před českou premiérou v čele Evropy z Paříže unikaly zkazky, podle kterých Francouzi nevěřili českým schopnostem předsednictví zvládnout.

Teď čeká vzájemné vztahy „druhé podání“ v stejných disciplínách. Dukovanský tendr se připravuje a v roce 2022 bude znovu české předsednictví EU navazovat na francouzské.

Tendr na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech měl být vypsaný do konce letošního roku. Premiér Andrej Babiš ale minulé pondělí řekl, že není dobře připravený a mělo by se s ním počkat až po volbách. Na rozdíl od roku 2012 je pak klíčovou otázkou tendru na rozšíření Dukovan bezpečnost - zda by Česko mělo přizvat společnosti z autoritářských zemí, zejména Ruska a Číny.

V souvislosti s francouzskými jadernými námluvami se mluví v zákulisí o možnosti konsorcia, kdy by nepřizvané firmy byly „skryté“ za bezpečnými společnostmi ze zemí se stabilním právním prostředím, jako je třeba Francie.

Ostatně ruský státní gigant Rosatom spolupracuje na výstavbě nových bloků v maďarské jaderné elektrárně Paks právě s francouzskou firmou většinově vlastněnou EDF. EDF a Rosatom také před dvěma lety podepsaly memorandum o porozumění a spolupráci v inovacích.

Podle šéfa zahraničního výboru Senátu Pavla Fischera ani řešení v podobě konsorcií smíšených projektů není bez rizik. „Považuji za poctivé jasně deklarovat, že nerozhoduje vlaječka na propisovací tužce, jíž se podepisuje smlouva, ale rozhoduje to, kdo by se stal dodavatelem jaderného ostrova,“ řekl Seznam Zprávám Fischer.

Dnes politik a dříve diplomat v minulosti působil jako velvyslanec v Paříži. Dnešní vztahy s Francií považuje za dobré. Prý ho ale zneklidňuje, s jakou vervou se francouzský prezident Emmanuel Macron pokouší o dialog s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Rozumím snahám Paříže o dialog s Moskvou, ale budu dbát na to, aby si Francie uvědomila, že to nesmí být za cenu přehlížení zájmů zemí, jako jsou Litva nebo Estonsko, Polsko či Rumunsko, a samozřejmě také Česká republika,“ dodal Fischer.