Češi v Řecku musejí počítat s testováním, říká velvyslanec

Nestíháte číst? Poslechněte si audio verzi rozhovoru.

Na co dalšího by čeští turisté neměli opomenout a jaká platí v zemi pravidla? Hostem Výzvy Seznamu byl velvyslanec v Řecku Jakub Karfík.

S jakými dotazy se na vás v poslední době čeští turisté nejčastěji obrací?

My máme především řadu dotazů, které se týkají toho, jak do Řecka přijet, jaké jsou podmínky pro vstup do země, protože ty jsou jiné, než to bylo v minulých letech kvůli pandemické situaci. Čili to je nejvíc dotazů, liší se to samozřejmě způsobem cesty, jak je to v letecké přepravě, jak je to při cestě po zemi.

Na co by si tedy čeští turisté měli dát pozor, než odletí nebo usednou do auta?

Především pokud cestují letecky, tak je třeba učinit jeden důležitý krok, tzn. vyplnit formulář, který je na internetu, je i na stránkách našeho zastupitelského úřadu přístupný, ve kterém uvedou, odkud přilétají, kde budou, kdy přilétají, jaké mají kontakty na osoby blízké a podobně, protože na základě toho formuláře lidé dostanou čárový kód nebo QR kód, tím se musí prokázat na letišti při vstupu do země. Pokud by ho neměli, mohlo by se stát, že by jim ten vstup i mohl být odepřen. Jakmile turisté vyplní ten formulář, dostanou potvrzení, že ho vyplnili, a ten vlastní kód dostanou krátce před odletem. Na to bych rád upozornil, že to bývá třeba i v okamžiku, kdy již jsou na letišti, anebo se jim může stát, že jim ten kód přijde v době, kdy jsou ve vzduchu. Takže neměli by panikařit. Pro případ, že by ho neobdrželi, tak by mělo stačit to první potvrzení po odeslání formuláře.

Na letišti po příletu mohou být namátkově podrobeni testu, jak je to s čekáním na výsledky?

Ano, k tomu právě slouží ten čárový kód. Na jeho základě řecké orgány vybírají turisty z těch rizikovějších míst a provádějí testy na covid-19, jsou to PCR testy, ty spolehlivější. A po dobu asi 24-36 hodin by se turisté měli zdržovat v místě svého ubytování, třeba v hotelu nebo tam, kde plánují pobývat. Neznamená to, že budou někam umístění po tu dobu nebo že musí čekat na letišti. Ale samozřejmě měli by vyčkat výsledku těch testů a dodržovat pravidla zvýšené sociální vzdálenosti, abych tak řekl, to znamená, nebýt příliš s ostatními lidmi, dokud testy neobdrží. Ale neznamená to, že jsou tu dobu v karanténě.

To může být běžná praxe. Podívejte se: v období od poloviny června do konce června, čili po dobu 14 dnů, byli testovaní prakticky všichni přijíždějící do Řecka. Teprve od 1. července se to změnilo na výběrové testování a to probíhá podle určitého algoritmu. Ten algoritmus obsahuje data z výchozích zemí a na základě toho je pravděpodobné, a je logické, že jsou vybíráni více turisté ze zemí, kde je více nákazy. Nutno podotknout, že Česká republika v tu dobu patřila mezi země, kde ten výskyt byl zvýšený a do určité míry třeba oproti Řecku je zvýšený dodnes. Čili ano, to se může stát.

Jak je to u Čechů, kteří se rozhodnou cestovat do Řecka autem. Ti mají nově povinnost mít negativní test na covid-19, jak ten test má být starý?

Ano, to je praxe, která byla zavedena od počátku tohoto týdne. Test by neměl být starší než 72 hodin. To, co je důležité, musí být samozřejmě osvědčení o výsledku testů v angličtině, ale musí tam být ještě potvrzení lékařské, že ten člověk je zdravý. To je zhruba to, co vyžadovala Česká republika někdy v dubnu, v květnu. A rovněž to musí být v angličtině a musí tam být uvedeno číslo cestovního dokladu. To jsou podmínky k překročení přechodu. Navíc Řekové upřesnili, že to musí být originální dokument, nikoliv kopie nebo sken z počítače v telefonu. Čili to jsou podmínky, které jsou dosti přísné, a obávám se, že mohou českým a budou českým turistům, kteří se rozhodli k cestě po souši, cestu komplikovat.

Jak to vypadá přímo v Řecku, na jaká opatření se musí turisté připravit, co by si měli sbalit s sebou do kufru?

Podívejte se, opět, určitě roušky. Ty jsou povinné jak v letadlech, tak na letišti. Jsou rovněž povinné ve zdravotnických zařízeních, kdyby se tam turisté ocitli nebo museli tam jít. Na řadě ostatních míst jsou doporučené, ale to, že jsou doporučené, znamená, že opravdu i já bych doporučil je používat tam, kde je více lidí pohromadě. Například v obchodech, obchodních střediscích, v dopravních prostředcích samozřejmě. V restauracích to není problém, protože restaurace, jak si dovedete představit, jsou především pod širým nebem. Čili určitě roušku, určitě je dobré mít jako na každou cestu teploměr a v okamžiku, kdy by se člověk necítil dobře a měl určité podezření, byť sebemenší, tak každé ubytovací zařízení musí mít svého lékaře pro tento případ. Takže přes recepci, přes majitele toho ubytovacího zařízení, které musí být označeno ještě takovou nálepkou, že je prověřené, se obrátit na lékaře, nechat se vyšetřit.

Co by potom to znamenalo, pokud by se to onemocnění u turisty potvrdilo?

To pak bohužel znamená to, co to znamená i jinde. Takový člověk musí jít do karantény v tom nejlepším případě, pokud nemoc má mírný průběh, a musí v karanténě být do té doby, než se zase testem potvrdí, že již není infekční. A samozřejmě při vážnějším průběhu by to znamenalo, že bude hospitalizován v nemocnici. Bohužel s tím se nedá nic jiného dělat, běžná praxe při tomto onemocnění je pacienta v první řadě jako každého infekčního pacienta v zásadě izolovat. A z toho mohou vyplývat další komplikace jako například promeškání termínu návratu a podobně. Řecko samotné, musím říci, je v přístupu k turistům, které také potřebuje, značně velkorysé. Testy na letišti hradí řecký stát, takže je nebudou hradit turisté. Případná hospitalizace jde na vrub zdravotní pojišťovně nebo řeckého státu, čili tam příliš mnoho nějakých výrazně zvýšených nákladů asi nepřipadá v úvahu. Samozřejmě pokud by byl průběh té nemoci velmi vážný, tak je to výrazná komplikace.

Lze říci, jak se změnila dovolená turistů? Četla jsem, že třeba turisté už musí oželet švédské stoly, že je povinná dezinfekce vždycky při příchodu do hotelu, nesmí se používat vnitřní bazény a podobně.

Víte, my tady na velvyslanectví, upřímně řečeno, se do těch turistických středisek a hotelů nedostaneme. Já takovou osobní zkušenost s vámi sdílet nemohu, ale samozřejmě: dezinfekce jsou prakticky všude, i na plážích. Švédské stoly, jsem zase já četl, že jsou to takové švédské polostoly, to znamená, že je možné si vybrat, ale jídlo vám servíruje personál v rouškách a rukavicích. Čili v tomto ohledu já bych neřekl, že se něco dramatického změnilo. To, co je patrné, je, že turistů je tady málo.

Turisté si tedy mohou užít poloprázdnější pláže, restaurace?

Ano, a pokud se zajímají o památky, tak žijeme tady v nezvyklé době, kdy třeba na Akropoli potkáte pouze pár tuctů a nikoliv několik set, dokonce tisíc lidí. Nestojíte fronty. Čili to se asi změnilo. Ta epidemiologická situace v Řecku je poměrně příznivá. Těch případů je tak, já bych řekl, třetina čtvrtina, co v České republice. A většina těch případů, polovina, někdy i více jsou právě případy, které byly detekovány na hranici, které byly odhaleny u turistů, kteří přijížděli do Řecka.

Jak moc je Řecko podezíravé ohledně turistů, kteří přicházejí z Bulharska nebo Albánie?

Ty obavy tady existují, samozřejmě. Na druhou stranu velká část ekonomiky, čtvrtina, nepřímo až třetina, je závislá na turistickém ruchu. Některé řecké ostrovy jsou zcela závislé na turistickém ruchu. Tzn. že řecké úřady hledají tu správnou polohu, aby v potřebné, nebo rozumné míře umožnily fungování toho ekonomického sektoru. Na druhou stranu, ale aby uchránily zemi nákazy, jako se jim podařilo uchránit Řecko do značné míry v té první fázi v průběhu jara. Čili je to obtížné rozhodování a znamená to, že se situace může měnit. To je další věc, na kterou bych rád upozornil, že v okamžiku, kdy odjíždíme na dovolenou, nemáme jistotu, že když už tam budeme, že za týden situace bude stejná. A faktem je, že Bulharsko, Rumunsko, Srbsko, Černá Hora, tam vidíme, že ta čísla rostou a z toho má Řecko velké obavy, a právě proto také zavedlo povinné testování všech cestujících z těchto zemí po souši. A předpokládám, že pokud přilétají letadlem, tak tam to testování bude zvýšené a nemůžu vyloučit, že budou testovat třeba všechny pasažéry.

Před možnou nákazou v Řecku varoval Čechy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Řešili jste vy nějaké konkrétní případy? Nebo máte pocit, že by to Čechy znepokojovalo?

Já nevím, nemyslím si, že to české spoluobčany znepokojuje o mnoho více než třeba cesta do Rakouska, nebo dokonce cesta do Adršpašských skal. To si nemyslím. Řecko publikuje čísla, kde rozlišuje komunitní šíření v Řecku a import nákazy. A opravdu ta čísla importu nejsou vůbec zanedbatelná. My nevíme o jediném českém turistovi, který by dovezl koronavirus do Řecka, stejně jako nevíme o jediném českém turistovi, který by se tu nakazil. To riziko existuje, ale pokud lidé budou rozumní a budou dodržovat ty zásady, které se učíme od samého počátku, tedy zásady hygienické, zásady sociální distance, nepodlehnout vábení diskoték, které jsou přeplněné lidmi, tak samozřejmě tím se to riziko výrazně snižuje.

Dovolte na závěr osobnější otázku, vy jste velvyslancem od začátku roku, pak přišla koronavirová krize. Dokázal jste vůbec nasát tu správnou řeckou atmosféru?

Ale ano, to v každém případě, přestože samozřejmě náš pohyb byl velmi omezený. Ale na druhou stranu Řecko je nesmírně vstřícná a přátelská země a je to země i zajímavá pro Českou republiku z hlediska kontextu Evropské unie, kontextu politického, kontextu bezpečnostního. Čili já nemám pocit, že bych tady za ten půlrok něco významně promeškal. Ano, je pravda, že prostě ty naše aktivity a zejména sociální aktivity byly trošičku utlumené. Ale naopak jsme dostali zase zajímavější práci, ať už s repatriací našich spoluobčanů anebo s asistencí v této turistické sezoně. Takže ne, děkuji vám pěkně, nemám si na co stěžovat.