Článek
Egyptská mise, na jejíž vykopávky dohlížel doktor Zahi Hawass, se do práce pustila v září minulého roku s cílem objevit zádušní chrám poblíž města Luxor. Během několika týdnů však tým místo toho objevil něco jiného – útvary z hliněných cihel táhnoucí se všemi směry. S postupem času se pak archeologům pod rukama ukázalo celé město a to je podle odbornice Jany Mynářové z Českého egyptologického ústavu Karlovy univerzity na egyptské poměry výjimečný objev.
„Asi bych nevolila tak silná slova jako největší objev od hrobky Tutanchamona. Co je ale důležité, že se jedná o sídlištní strukturu. Egypt byl totiž poměrně dlouhou dobu považován za jakousi civilizaci bez měst. Z Egypta totiž většinou známe chrámy, hrobky a pohřebiště, ale co se týká městských celků, víme hodně málo,“ řekla Mynářová Seznam Zprávám s tím, že o egyptských městech se často ví z písemných pramenů, ale hodně jich je ztraceno pod hospodářsky využívanými oblastmi a dnešní zástavbou.
Ředitel amerického Fondu pro kulturní dědictví starého Egypta a archeologii podle agentury Reuters město přirovnal k jedné z nejikoničtějších památek starověku, když řekl, že „je to něco jako egyptské Pompeje“. I Mynářová v tomto vidí určitou paralelu, i když egyptský objev nemá nic společného s výbuchem sopky.
Objev vrhá nové světlo na život ve starověkém Egyptě
„Dává nám to úplně jiný rozměr poznání jiných aspektů staroegyptské civilizace. To, co je vidět z té tiskové zprávy, ukazuje, že lokalita je fantastická a podobná Pompejím v tom, že zřejmě došlo k jejímu velmi rychlému opuštění. Kromě pozůstatků architektury tam je ohromné množství nejrůznějších nálezů, které tam ti lidé prostě zanechali. Jsou to věci denní potřeby, což je pro nás velice důležité,“ řekla odbornice a dodala, že takových míst bylo dosud v Egyptě dosud objeveno „opravdu hodně málo“.
Velkým překvapením byl podle archeologů i velmi dobrý stav některých zdí města, které se místy dochovaly až ve výšce tří metrů. V tuto chvíli se ví o minimálně třech částech komplexu, které mají různý charakter.
V první z nich archeologové našli zbytky pekárny a větší oblasti, kde se zpracovávalo jídlo i s pecemi a keramikou na skladování surovin. Podle rozlohy prostorů archeologové usuzují, že komplex byl postaven, aby mohl obsloužit „velmi velké množství lidí“.
Druhá část města, která je zatím odkryta jen zčásti, je považována za administrativní a residenční čtvrť. Třetí část je oblastí dílen, kde se vyráběly hliněné cihly, ze kterých se stavěly zdi, stejně jako šperky a jiné dekorativní předměty. Na severu města archeologové našli i velký hřbitov, jehož celková rozloha zatím není známá.
Město zůstalo skryto v oblasti poseté jinými památkami
Město mělo být podle autorů objevu postaveno před zhruba 3400 lety v době slavné vlády faraona Amenhotepa III. V oblasti poblíž Luxoru, kde se město našlo, podle Mynářové probíhá archeologický výzkum v podstatě nepřetržitě od 19. století. „To konkrétní místo je v bezprostřední blízkosti Dér el-Medíny. O tom, že zde byla sídliště, samozřejmě víme, nachází se tam ale celá řada dalších paláců, hospodářských staveb a tak dále. Ty stavby v celé této ploše jsou viditelné i ze satelitních snímků, ale v tomto jednom konkrétním místě výzkum ještě nikdy neprobíhal,“ vysvětlila Mynářová, proč se velké město ukrývalo zrakům archeologů až tak dlouho.
„Bylo rozhodně překvapením, v jak dobrém stavu dochování se památky nacházejí, do jaké výšky jsou dochovány zdi, a především i to bohatství nálezů, co tam bylo učiněno,“ hodnotí Mynářová a důležité je podle ní i to, že „je to de facto začátek výzkumu a práce budou samozřejmě pokračovat“.
