Velký test pro mír v Severním Irsku. Velkopáteční dohoda v ohrožení

Rada loajálních komunit (LCC) oznámila, že dočasně stahuje svoji podporu kvůli své nespokojenosti se severoirským protokolem. Ten vznikl coby důležitá součást brexitové dohody, aby se nevrátila tvrdá hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Protokol navíc ponechává Severní Irsko jako součást stejného celního území s EU. Podle kritiků ale protokol poškozuje obchod a ohrožuje postavení Severního Irska v rámci Velké Británie.

Rada loajálních komunit je skupina zastřešující a zastupující názory Sboru ulsterských dobrovolníků (UVF), Ulsterského obranného sdružení (UDA) a Obránců rudé ruky. Tyto unionistické skupiny jsou polovojenskými severoirskými útvary, mezi jejichž cíli je mimo jiné boj proti Irské republikánské armádě a ochrana protestantských komunit na území Severního Irska.

V dopise adresovaném Borisu Johnsonovi a irskému premiérovi Micheálovi Martinovi předseda LCC David Campbell pohrozil „definitivním ukončením“ Velkopáteční mírové dohody z roku 1998. V dopise uvádí, že opozice odborářů proti Severoirskému protokolu měla zůstat „mírová a demokratická“. Předseda vlády by dle něj neměl „podceňovat sílu vnímání této otázky napříč celou rodinou unionistů“.

Campbell uvedl, že podpora Velkopáteční dohody LCC skončí, „dokud nebudou obnovena práva z této dohody vyplývající a protokol nebude změněn tak, aby byl zajištěn neomezený přístup ke zboží a službám pro občany po celém Spojeném království. Pokud vy nebo EU nejste připraveni dodržovat celou dohodu, budete odpovědní za její trvalé zničení.“

Důsledkem protokolu o Severním Irsku je hranice v moři dělící Ulster od zbytku Spojeného království a mimo jiné i kontroly zboží připlouvajícího ze zbytku Velké Británie do Ulsteru. Ten i po brexitu zůstal součástí evropského jednotného trhu – snaha o jeho vyčlenění by znamenala porušení mezinárodního práva i Velkopáteční dohody. Severní Irsko je ale nyní v situaci, kdy sice nejsou žádné překážky pro pohyb zboží z Ulsteru do Británie, ale v opačném směru ano. V severoirských obchodech tak regály zejí prázdnotou a od ledna se řeší nedostatek potravin.

Skupina zaštiťující loajalistické polovojenské buňky obdobně znepokojivý dopis už dříve zaslala dvěma poslancům britského parlamentu (z neutrální Spojenecké strany a také členovi demokratických unionistů) i deseti členům severoirského Stormontu (severoirská obdoba parlamentu).

Autoři dopisu vyjadřovali nespokojenost s tím, jak vypadá protokol o Severním Irsku v praxi. Hranice, jež s faktickým odchodem Velké Británie vznikla v Irském moři a dělí Ulster od zbytku Spojeného království, jde podle loajalistů na ruku irským nacionalistům.

Velkopáteční dohoda, známá také jako Belfastská dohoda, byla podepsána v roce 1998 a znamenala účinný konec krvavé občanské války známé jako The Troubles (česky Potíže, Trable). Dohoda zřídila přenesenou správu sdílení moci a vytvořila nové instituce pro přeshraniční spolupráci a struktury pro lepší vztahy mezi britskou a irskou vládou. Jednou z nejkontroverznějších částí dohody bylo rozhodnutí poskytnout předčasné propuštění některým polovojenským vězňům, loajalistům i republikánům.

V roce 1998 byla schválena referendem v Severním Irsku a Irské republice a následně se stala součástí britského a irského práva.

Nynější rozhodnutí zrušit podporu mírové dohody tak pro Dublin, Londýn i Brusel zní jako poplašné varování potenciálního vykopání válečné sekery.

Loajalistické polovojenské skupiny uvádějí, že o další The Troubles nestojí. Vzpomínky na období krvavé občanské války, která severoirskou populaci rozdělila na segregované komunity, jsou v zemi hmatatelné dodnes. Zhruba třicetiletý konflikt ukončila právě až Velkopáteční dohoda. Tu podepsaly vlády Irska, Británie, osm severoirských politických stran a uskupení. Jejím garantem je Evropská unie.

V Severním Irsku však stále existují jako stín této události prvky i v podobě UVF, UDA a Obránců rudé ruky. Některé z nich jsou spojovány s kriminální činností. „Máme obavy z narušení obchodu mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království, ale naše hlavní námitka je mnohem zásadnější,“ napsal v dopise David Campbell. Podle něj protokol porušil ochranná opatření Velkopáteční dohody, které má chránit postavení obou komunit.

Dopis loajalistů byl zveřejněn krátce poté, co byla britská vláda podruhé obviněná z porušování mezinárodního práva Evropskou komisí. K obnovení nevraživosti mezi Downing Street a Bruselem došlo kvůli jednostrannému aktu vlády, který dal podnikům v Severním Irsku čas přizpůsobit se pravidlům po brexitu. Maroš Šefčovič, místopředseda komise, uvedl, že se jedná o „porušení“ dohody o vystoupení z EU“.

John Kyle, člen rady Belfastu a strany Progressive Unionist, která má historické vazby na UVF, uvedl, že stále platí „absolutní závazek nenásilí“, možné důsledky dopisu ale nejsou jasné. „Je příliš brzy na to dopis interpretovat. Je předčasné předpokládat, že to znamená postoupení k násilí.“

Stephen Farry, poslanec za centristickou stranu Aliance, uvedl, že by odstoupení od Velkopáteční dohody bylo politickým a symbolickým gestem. „Nemá to však žádné praktické důsledky. Dohoda stojí na základě dvojího referenda z roku 1998. Více mě znepokojuje pokračující eskalace rétoriky a budování nerealistických očekávání, že protokol bude možné nahradit.“ Dodal, že problém je také fakt, že se „hlas zakázané teroristické organizace stává aktérem politické debaty“.