Článek
Vyplývá to z posledního průzkumu agentury Behavio. Přestože dvě třetiny respondentů nemají zkušenost s exekucí ani u sebe, ani u blízkých osob, celý systém exekucí hodnotí silně negativně.
Sněmovna: ve hře je teritorialita exekutorů
Ve Sněmovně míří do třetího čtení novela exekučního řádu, která alespoň částečně řeší některé problémy současné situace. Exekutora by měl podle nových pravidel přidělovat jen soud, věřitel by o možnost výběru zcela přišel (tuto variantu podle průzkumu Behavio podporuje 87 % Čechů).
Dnešní projednávání v ústavně právním výboru chtěli Pirátští poslanci prosadit jako veřejné, ale zabránily jim v tom hlasy poslanců ANO, KSČM a SPD. Jednání tedy probíhá za zavřenými dveřmi.
Systém exekucí se musí změnit
Téma systému vymáhání exekucí je důležité pro 83 % Čechů a nadpoloviční většina ho vnímá jako vážný problém dneška, kterému se ale nevěnuje dostatečná pozornost.
„Lidé systému exekucí nevěří a nepovažují jej za férový. Důvěra v systémy, jejichž garantem je stát (a exekuce mezi ně patří), je přitom naprosto zásadní i pro ty, kteří aktuálně problém splácet nemají. Je to problém celé společnosti a z výsledků výzkumu je to vidět,“ říká ekonom Lukáš Tóth z agentury Behavio.
V ideálním scénáři povolání exekutora nevykonává soukromý podnikatel, ale státní nebo soudní zaměstnanec. I v tomto případě panuje široká shoda a tuto variantu podporuje 78 % Čechů.
Muži špatně odhadují své schopnosti, ženy splácejí za jiné
Mezi nejčastější příčiny exekucí patří špatný odhad schopnosti splácet (36 % mužů a 32 % žen).
Dluhy někoho jiného (manžela či bývalého manžela, dětí nebo dalších příbuzných a známých) uvádí téměř polovina žen (42 %), které se dostaly do exekucí, oproti 27 % mužů.
Jako třetí nejčastěji zmiňované příčiny exekucí jsou neférové podmínky a také zadlužování se kvůli základním potřebám. Na nájem, energie nebo léky si musela půjčit téměř čtvrtina žen (23 %) a mužů (24 %), kteří se kvůli tomu následně ocitli v exekuci.
Splatit dluh ano, ale ne dvanáctinásobek
Češi jsou citliví na vysoké příslušenství, které se na dluh nabaluje. Z jedné dlužné tisícikoruny se totiž v exekuci stal sedmnáctinásobek, který se v posledních letech snížil na dvanáctinásobek. Dílčí úpravy zákona však nemají zpětnou platnost, proto řada pohledávek, které se nevymožené vlečou více než deset let, je stále s původním příslušenstvím.
Téměř dvě třetiny oslovených si myslí, že by dlužníci měli splatit své dluhy, ale ne odměny exekutora, penále či úroky. Že by měli dlužníci zaplatit alespoň část dluhu, si myslí pětina respondentů.
Základní fakta: byznys s malými pohledávkami
Zhruba polovina exekucí je nařízena kvůli pohledávkám do 10 tisíc korun a třetina kvůli dluhu menšímu než 2 tisíce korun. Pro většinu domácností tyto sumy nejsou samy o sobě likvidační, problém je, když se na ni nabalí veškeré příslušenství, které je i přes dílčí úpravy stále extrémně vysoké. Společnost Člověk v tísni zpracovala model výpočtů příslušenství ke konkrétní vymáhané částce. Příklad dluhu 1000 Kč vypadá orientačně v přepočtu takto:
Hned po zveřejnění se ozvali advokáti a dokládali na provozních nákladech, nákladech na vytápění, pronájmy prostor a podobně, že jsou jejich odměny za vymáhání dluhů adekvátní. „Ale pár dní předtím mluvil například advokát Tomáš Sokol v médiích jinak s tím, že mu za vymáhání pokuty stačila tisícikoruna,“ připomněl Daniel Hůle z Člověka v tísni. Tomáš Sokol řekl v rozhovoru pro týdeník Respekt: „My jsme to dělali za tisícikorunu a byli jsme spokojení. Stát si vymyslel takovouto odměnu, a proč bych se bránil, když je ruka páně otevřená?“
Zdaleka nejvyšší položkou ve skladbě dluhu zůstávají odměny a náklady exekutorů. V případě tisícikorunového dluhu činí zhruba 8 tisíc Kč. V Německu jsou tyto náklady sedmkrát nižší.
Největší starost dělají dluhové pasti
Behavio nabídlo respondentům výroky, k nimž se oslovení vyjadřovali. Zdaleka nejvíce se ztotožnili s tvrzením, že systém exekucí žene lidi do dluhových pastí a že si lidé často musí brát další a další půjčky. Plus že kvůli jedné chybě mají zničený celý život.
Jak agentura upozorňuje, hodnocení výroků je třeba brát především jako srovnání, které téma rezonuje víc a které míň. Hodnota těchto zjištění je v jejich vzájemném poměru.
Splácí víc než polovina populace
Nějakou půjčku, leasing nebo hypotéku má na krku 51 % Čechů. Z nich sedm procent přiznává, že jim peníze nestačí na řádné splácení. Dalších 42 % zatím splácí, ale je to prý boj. Strach mají i lidé, kteří zatím zvládají splátky posílat bez větších problémů – 60 % z nich dluhy stresují.
Největším strašákem z testovaných variant je představa, že nedokážou zaplatit běžné výdaje jako například nájem a nezvládnou zajistit svoji rodinu.
„Většina dluhů samozřejmě není problematická – jedná se o běžnou součást rozhodování jednotlivců a domácností. Jenže kvůli vrozenému přehnanému optimismu máme tendenci přeceňovat svoji schopnost dluhy bez problémů splácet. Ve spojení s výpadky příjmů a celkově neočekávanou krizí tak může snadno dojít k nárůstu lidí v dluhových problémech, podobně jako po poslední finanční krizi v ČR i ve světě. Pak extrémně záleží na tom, jak systém nezvládnutých dluhů a jejich vymáhání vypadá,“ říká Lukáš Tóth.
O průzkumu
Sběr dat probíhal 15.–18. 2. 2021, a to metodou CAWI (online dotazování), na vzorku 1000 lidí (věk 18+).
Data jsou reprezentativním postojem české populace, která alespoň občas používá internet. (Nereprezentují lidi v aktuálních exekučních řízeních.)
