Eurovolby: Stracheho, který videem z Ibizy položil Kurzovu vládu, poslali voliči do unijního parlamentu

Poslanec KSČM Jiří Dolejš hodnotí pro Seznam volby do Evropského parlamentu. Celkově je vidí jako porážku levice nejen v České republice, ale i v celé Evropě.

Křeslo v Evropském parlamentu získali i tři katalánští separatisté, z nichž dva jsou v exilu a jeden ve vězení: bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont, místopředseda jeho vlády Oriol Junqueras a člen tehdejšího kabinetu Toni Comín. Puigdemont a Comín žijí v Belgii a jsou obviněni ze vzpoury kvůli uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska 1. října 2017 a kvůli rezoluci o vyhlášení nezávislosti; Junqueras je ze stejného důvodu ve vazbě ve Španělsku. Zatím není jasné, zda se mandátu budou moci ujmout, napsala dnes agentura AP.

Puigdemont a Comín kandidovali za formaci Společně za Katalánsko (JxCat), která získala nejvíce hlasů v Katalánsku. Comín za Republikánskou levici Katalánska (ERC) na společné kandidátce spolu s baskickými a galicijskými separatisty. Tato volební koalice získala 5,8 procenta hlasů, zatímco JxCat 4,6 procenta hlasů.

Zda se trojice katalánských politiků bude moci mandátů ujmout, bude záviset na řadě soudních a parlamentních rozhodnutích, napsala agentura AP, podle níž se v lepší pozici paradoxně nachází Junqueras.

Zvolení španělští europoslanci si musí v Madridu osobně vyzvednout pověřovací listinu a složit přísahu před ústřední volební komisí. Pokud by tak Puigdemont a Comín učinili, hrozí jim zatčení.

Junqueras byl už minulý měsíc zvolen poslancem španělského parlamentu a španělský nejvyšší soud mu povolil opustit vězení a zúčastnit se ustavujícího zasedání parlamentu. Ten mu ale později mandát pozastavil kvůli tomu, že ho soudí nejvyšší soud kvůli obvinění ze vzpoury a je ve vazbě.

Podle Evropského parlamentu závisí na španělské ústřední volební komisi, zda Junquerase na konečném seznamu španělských europoslanců nechá. Nakonec bude záviset na stejném senátu nejvyššího soudu, zda mu povolí opustit vězení, aby mohl složit přísahu.

Není ale jasné, zda i v tomto případě nebude mandát pozastaven na základě zákona o trestním stíhání, nebo jestli se evropským poslancem stane symbolicky, protože z vězení volit nemůže. Junqueras minulý týden agentuře AP řekl, že bude hájit svá práva „na všech úrovních a u všech možných soudních institucí“.

V pondělí začali s politickými rozhovory o obsazení vysokých pozic proevropští lídři. Macron se setká v pondělí večer se španělským premiérem Pedrem Sánchezem, jehož socialisté vyhráli v parlamentních, autonomních i evropských volbách. Sánchez bude mít podle serveru Politico osobní schůzku s Merkelovou v úterý před neformální večeří všech evropských lídrů v Bruselu.

Evropská měna mírně oslabila vůči dolaru. Zareagovala tak na výsledky voleb do Evropského parlamentu. Objem obchodů byl dnes nízký, protože v USA a v Británii je státní svátek.

Euro na jedné straně podpořil omezený úspěch euroskeptických stran ve volbách. Největší bloky v parlamentu, středopravý a středolevý, však přišly o svoji sdílenou většinu, i když růst počtu poslanců zelených a liberálů znamená, že strany, které chtějí posílit Unii, si udržely dvě třetiny křesel.

Analytik Danske Bank Christian Tuxen poznamenal, že pokud nic jiného, je pozitivní, že populisté nezískali více křesel. Dodal, že zájem o volby je obvykle na globálních trzích omezený, ale letos tyto volby byly první z řady významných politických událostí v Evropě. Známky ekonomického zpomalení ovšem podle něj ukazují, že měnová politika zůstává pro vývoj kurzů měn stále důležitější.

Fotka děkujícího italského vicepremiéra a lídra hnutí Liga Mattea Salviniho včera večer obletěla celou Evropu. Italský politik děkoval na svém twitterovém účtu všem svým voličům, že ho (a jeho stranu) dovedli k získání nejvyššího počtu křesel v Evropském parlamentu z celé Itálie. Italský deník La Repubblica ale dnes spíš než jeho děkovný vzkaz zkoumal prostor, ve kterém tato fotka byla pořízena, a podle jeho slov si zátiší zaslouží více pozornosti než samotný politik. Salvini děkoval s fotkou Putina (1), Trumpovou čepicí „Make America Great Again” (2), ikonou Ježíše (3) či knihou Himmlerova křížová výprava (4) v pozadí.

Maďarský novinář rádia Klubrádió Patrik Galavits komentuje pro Seznam výsledky voleb do Evropského parlamentu v Maďarsku. Vítězství Fidesze podle něj překvapením nebylo, pozitivně hodnotí získaná křesla pro stranu Demokratická koalice i mladou liberální stranu Momentum, kterou přirovnává ke straně Zuzany Čaputové na Slovensku. Poraženým voleb je podle něj strana zelených, ztratili svůj jediný mandát a celé vedení strany po tomto debaklu rezignovalo.

Tyto volby podle něj budou mít důsledky i v domácí politice, Maďarsko v říjnu čekají volby do obecních zastupitelstev a současná opozice podle něj připomíná zmatek, nikdo tedy momentálně nemůže říct, jak to všechno v říjnu dopadne.

Otázkou zůstává, zda Fidesz zůstane v Evropské lidové straně, i když jsou momentálně suspendováni. Podle Galavitse by tyto silné výsledky mohly změnit jejich postavení uvnitř frakce.

Dnes už bývalý šéf rakouských protiimigračních svobodných (FPÖ) Heinz-Christian Strache získal mandát europoslance. Informovala o tom dnes agentura APA. Kontroverzního politika ze zdánlivě nevolitelného, posledního 42. místa kandidátky FPÖ vynesly do popředí preferenční hlasy.

Strache je hlavním aktérem korupční aféry, kvůli níž se v Rakousku rozpadla vládní koalice a země směřuje k předčasným volbám. Vládní krizi vyvolalo zveřejnění tajně pořízeného videa, na němž šéf svobodných a pozdější vicekancléř Heinz-Christian Strache před rakouskými volbami v roce 2017 hovoří ve vile na Ibize se ženou vydávající se za příbuznou ruského oligarchy. Tématem rozhovoru bylo možné nezákonné financování Stracheho strany a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc. Strache kvůli skandálu ze svých funkcí odstoupil.

Dosluhující britská premiérka Theresa Mayová označila prohru svých konzervativců ve volbách do Evropského parlamentu za velké zklamání; zároveň zdůraznila, že by britský parlament měl schválit dohodu vedoucí k odchodu Spojeného království z EU. Britští vládní konzervativci ve volbách do EP utrpěli zdrcující porážku – získali pouze deset procent hlasů a jako strana se umístili až na pátém místě, tedy po Straně pro brexit, liberálních demokratech, zelených a labouristech.

„Volby vyhráli ti, kdo chtějí pracovat v Evropě a pro Evropu, ne ti, kdo chtějí Evropu zničit,” prohlásil mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas během setkání s novniáři. Volební účast přesahující 50 procent, nejvyšší za poslední dvě desetiletí, je podle něj důkazem aktivního zapojení voličů, kteří mají zájem ovlivňovat do budoucna podobu a směřování Evropské unie.

V celoevropském měřítku hlasování vyhrály strany patřící do rodiny lidovců (EPP). Ti nyní přišli o většinu, kterou po řadu let měli společně se socialisty (S&D). Nová proevropská většina tak musí být doplněna o účast liberální frakce ALDE a případně také Zelené.

Populistické a nacionalistické strany sice nenaplnily svá očekávání, v nově složeném 751místném europarlamentu budou ale mít nejrůznější uskupení zaměřená proti EU přes sto zástupců.

Evropští politici v noci na dnešek v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu (EP) oceňovali vysokou volební účast, tento údaj se ale výrazně liší mezi jednotlivými unijními státy. Na celoevropské úrovni přišlo k volbám podle předběžných údajů 50,82 procenta z více než 462 milionů voličů, zatímco v Česku to bylo 28,72 procenta, což je po slovenských 22,74 a slovinských 28,29 procenta třetí nejnižší volební účast v celé Unii.

Mluvčí europarlamentu Jaume Duch uvedl, že skoro 51 procent voličské účasti napříč EU je nejvyšší údaj za poslední dvě desetiletí. V roce 2014 hlasovalo skoro 43 procent voličů, nynější volby tedy mohou znamenat konec klesajícího zájmu voličů. Také v Česku zájem voličů o hlasování výrazně vzrostl – před pěti lety byla účast jen 18,2 procenta. Přesto je tedy Česko společně se Slovenskem, Slovinskem a Chorvatskem mezi zeměmi, v nichž volební účast nepřesáhla 30 procent.

Evropské volby v Nizozemsku nečekaně vyhráli socialisté pod vedením místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse, favorizovaní liberálové premiéra Marka Rutteho skončili až druzí. Informovala o tom s odvoláním na předběžné výsledky nizozemská média. Zklamáním jsou výsledky hlasování pro protiunijně zaměřenou Stranu pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která získala pouze 3,5 procenta hlasů a do europarlamentu se díky plánovanému přepočtení mandátů probojuje až ve chvíli, kdy Evropskou unii opustí Velká Británie.

Těžkou porážkou protiimigrační Dánské lidové strany (DF) skončily volby do Evropského parlamentu v Dánsku. Strana, která v roce 2014 překvapivě v eurovolbách v zemi zvítězila, získala tentokrát jen 10,7 procenta hlasů a skončila na čtvrtém místě. Očekávání nenaplnili ani nacionalisté ve Finsku a ve Švédsku, průzkumy jim předpovídaly výraznější úspěch. Ve Švédsku jasně zvítězila Švédská sociálnědemokratická dělnická strana premiéra Stefana Löfvena s 23,6 procenta hlasů, v Dánsku Liberální strana Venstre premiéra Larse Rasmussena (23,5 procenta). Ve Finsku vyhrála konzervativní Národní koaliční strana (20,8 procenta), překvapili druzí Zelení.

Rakouský parlament na dnešní mimořádné schůzi zřejmě vysloví nedůvěru přechodné poloúřednické vládě kancléře Sebastiana Kurze. Stane se tak navzdory historickému úspěchu jeho lidové strany (ÖVP) v nedělních volbách do Evropského parlamentu, v nichž získala bezmála 35 procent hlasů. Kabinet se tento měsíc ocitl v krizi po korupčním skandálu Svobodné strany Rakouska (FPÖ), které Kurz následně vypověděl koaliční smlouvu.

Pokud poslanci vysloví Kurzově vládě na návrh opozice nedůvěru, povede zemi k předčasným zářijovým volbám pravděpodobně dočasný kabinet odborníků. Jednalo by se o vůbec první vyjádření nedůvěry parlamentem v rakouských poválečných dějinách. Po roce 1945 hlasoval parlament o odvolání kabinetu či jednotlivého ministra již ve 185 případech, žádný však nikdy nezískal potřebnou většinu.

V Řecku vládní levicové hnutí SYRIZA jasně prohrálo s opoziční Novou demokracií. Po sečtení více než tří čtvrtin odevzdaných hlasů získalo 23,7 procenta hlasů, zatímco konzervativce volilo 33,2 procenta voličů. Premiér Alexis Tsipras proto už oznámil, že příští týden prezidenta Prokopise Pavlopulose požádá o vypsání termínu předčasných parlamentních voleb, které by se mohly konat koncem června.

SYRIZA sice nadále bude mít v Evropském parlamentu šest zástupců, ND si ale polepší a namísto dosavadních pěti europoslanců jich bude mít sedm. Kromě těchto dvou stran se do parlamentu dostane i středolevá koalice KINAL, jejíž součástí je socialistická strana PASOK. Ta získala 7,5 procenta hlasů a dva europoslance. Dva zástupce budou mít v EP komunisté (KKE) s 5,5 procenta hlasů a neonacistické hnutí Zlatý úsvit, které volilo 4,9 procenta hlasujících. Jednoho zástupce pak budou mít ještě dvě menší strany včetně formace MeRA25 založené bývalým ministrem financí Janisem Varufakisem.

Ztráty vítězných evropských lidovců, kteří si z 221 nyní pohorší na 179 mandátů, a socialistů, kteří se ze 191 křesel v roce 2014 nyní dostali jen na 150, znamenají, že tyto frakce po řadě desetiletí ztrácí v parlamentu společnou většinu. Ke spolupráci zřejmě přizvou liberály z frakce ALDE, v níž působí i české hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Ta posílila a dosáhne zřejmě na 107 křesel v 751místném parlamentu.

V Itálii drtivě vyhrála protiimigrační Liga vicepremiéra Mattea Salviniho, která získala 34,3 procenta hlasů. Zdvojnásobila tak zisk z loňských voleb do italského parlamentu, v nichž pro ni hlasovalo 17 procent voličů. Na druhém místě skončila opoziční Demokratická strana (PD) s 22,7 procenta hlasů a až třetí vládní Hnutí pěti hvězd (M5S) se 17 procenty.

Podle předběžných výsledků po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů získala formace ministra vnitra Salviniho přes 9 milionů hlasů a v Evropském parlamentu by měla obsadit 28 křesel. To je jen o jeden mandát méně, než kolik získá konzervativní unie CDU/CSU německé kancléřky Angely Merkelové.