Velký návrat do 70. let. Podívejte se, jak se má proměnit ikonický Ještěd

Navenek by podle spoluautora dnes představené architektonické studie Jiřího Krejčíka návštěvník ani po skončení rekonstrukce neměl příliš zaznamenat, že se nějaká prováděla. „Změny se budou odehrávat tam, kam návštěvník nepřijde, v neveřejných prostorách, zejména technologických částech. A v prostorách pro veřejnost se zase vrátíme do 70. let, protože chceme pietně zrekonstruovat interiér a navrátit podobu takovou, jaká byla při otevření,“ uvedl Krejčík.

Vlastníkem hotelu a vysílače jsou od roku 2000 České Radiokomunikace, které Ještěd získaly za 85 milionů korun. Generální ředitel firmy Vít Vážan dnes řekl, že za dobu vlastnictví Ještědu do něj investovali přes 60 milionů korun. Předpokládá, že další dva až tři roky se bude pracovat na vytvoření projektové dokumentace pro stavební povolení, která by měla i přesně zmapovat, co vše je potřeba udělat. „Jakmile budeme mít stavební povolení, tak budeme vědět přesně, o co se jedná, a můžeme v dalším kroku začít pracovat na získávání financí na stavbu,“ připomenul Vážan.

Investovat se musí do stavebních i technologických částí, největší problémy jsou se vzduchotechnikou a opláštěním. V docela dobrém stavu jsou podle Krejčíka jen ocelová část a laminátový plášť. „Problém nastává u hliníkového pláště, kde je poruch výrazně více,“ řekl. Podle něj se zvažuje jeho kompletní výměna. Ve špatném stavu jsou i venkovní betonové konstrukce, zejména na straně od Německa a Polska. „Očekáváme, že část bude nahrazena replikou a část zrestaurována,“ dodal.

Z pohledu návštěvníků by podle studie měl nejvýraznější změnu prodělat zimní vstup, z něhož by je do všech pater hotelu měl vyvézt nově výtah. V plánu je i použití jiného typu zasklení venkovního ochozu, který by umožnil lepší výhled do krajiny. Pro restauraci či hotel se ve studii počítá s návratem k původní podobě. Třeba u apartmá, jež bylo původně navrženo v kontrastu k ostatním pokojům ve stylu Ludvíka XIV.

„Měl to být takový vtip, takový kontrast k tomu technicistnímu pojetí stavby,“ vysvětlil další spoluautor studie Michal Krejčík. Na to chtějí podle něj navázat a vytvořit kopii pokoje ve Versailles. „Vytvořili bychom ideu krystalického paláce někde v oblacích nebo někde ve vesmíru,“ uvedl. Lépe by stylu stavby podle něj odpovídal i venkovní kiosek na terase, podle studie by měl mít tvar koule. „Takové UFO, které by mohlo dopovědět příběh plačícího Marťana (socha), který se tam nachází,“ upozornil Michal Krejčík.

Architektonickou studii kladně přijal Národní památkový ústav. „Pozitivní reakce ze strany Národního památkového ústavu je pro nás velkým povzbuzením a současně potvrzením, že jsme vybrali dobrý projekt, který respektuje odkaz původního tvůrce Karla Hubáčka a současně mu dává novou dimenzi,“ ocenila Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

V průběhu zpracování studie probíhaly konzultace s odborníky na tuto stavbu, jakými jsou architekt Otakar Binar, autor původního interiéru, a profesor Miroslav Masák či profesor Jiří Suchomel.

Architektonickou soutěž vypsal spolek Ještěd 73. Své zástupce v něm mají mimo jiné Liberecký kraj, České Radiokomunikace a současný provozovatel hotelu a restaurace společnost Ještěd.

„Činnost spolku Ještěd 73 je pro úspěch celého projektu zcela zásadní. Jsme velice rádi, že vznikla tato velmi úzká spolupráce, která dává našemu společnému úsilí pevné základy. Podařilo se nám také finančně zajistit vznik této velmi důležité architektonické studie. Za to patří našim partnerům velký dík. I když jsme stále pořád de facto na začátku naší společné dlouhé cesty,“ vyzdvihl šéf Českých Radiokomunikací Vážan.

Dnes představená architektonická studie kompletní obnovy horského hotelu a vysílače na Ještědu v Liberci vznikala tři roky. Rekonstrukce unikátní národní památky začne nejdřív za tři až pět let, náklady se stále odhadují. Spodní hranice bude 500 milionů a výše.

„Velmi si vážím toho, jakým způsobem architekti k celému projektu přistoupili. Nejedná se o lehký úkol, jelikož vyžaduje velkou míru pokory a úcty, ale zároveň i odvahy přijít s návrhy vhodných řešení pro tak unikátní a významnou stavbu, jakou Ještěd bezesporu je,“ konstatoval hejtman Martin Půta. „Jsem rád, že se nám podařilo navázat úspěšnou spolupráci, jejímž důkazem je dokončení kvalitní architektonické studie. Věřím, že budeme moci co nejdříve pokračovat dále směrem k vytvoření projektové dokumentace, pro kterou je tato studie nezbytným a důležitým základem.“

Architektonický návrh vytvořený týmem ARN studia a jeho spolupracovníky pokrývá kompletní obnovu této národní kulturní památky. Zabývá se pojetím exteriérů i interiérů stavby, okolím věže, ale také vazbou na krajinu. Odpovídá na hlavní architektonické otázky spojené se zajištěním celoročního bezbariérového přístupu či zasklením vyhlídkového ochozu. Studie by měla být podkladem pro následnou přípravu projektové dokumentace pro stavební povolení.

Hotel a vysílač Ještěd lidé v anketě zvolili českou stavbou 20. století. Liberecký kraj usiluje o jeho zapsání na seznam památek UNESCO. Oceňovaná stavba má tvar rotačního hyperboloidu, který plynule navazuje na linii hory. Už zdálky viditelná stavba, jež se záhy stala neodmyslitelným symbolem Liberecka, byla slavnostně otevřena v září 1973.