Článek
Při pohledu na konkrétní data, která obsahuje zpráva GIBS, je zřejmé, že odposlechů je o třetinu víc.
V roce 2017 nasadila GIBS odposlech celkem ve 172 případech, které se týkaly 51 trestních spisů. V roce 2016 to přitom bylo 124 případů, v roce 2015 pak 116 případů.
Loni se odposlechy nejčastěji dotkly policistů a civilních osob.
V 89 případech byl loni odposlech zaměřen na příslušníka či zaměstnance policie, v deseti na příslušníka Vězeňské služby, ve třech případech na příslušníka GIBS a v jednom se vztahoval k Celní správě. Civilistů mimo bezpečnostní sbory se týkalo 69 případů.
Z analýzy ukončených úkonů, kterou bude v úterý projednávat vláda, vyplývá, že oproti předloňskému roku v roce 2017 výrazně stoupl počet vyšetřovaných případů souvisejících s úniky informací.
GIBS loni vyšetřovala 81 případů, které souvisely s únikem informací. Jejich počet oproti roku 2016 stoupl o 68. Obviněno bylo 40 lidí, o 32 více než v roce 2016. Z celkového počtu obviněných je 26 policistů.
„Nejfrekventovanějším případem je neoprávněná lustrace v policejních nebo jiných evidencích,“ píše se ve zprávě.
K únikům dochází podle tvrzení inspekce nejčastěji kvůli získání prospěchu, snaze někomu uškodit nebo naopak pomoci.
Vyšetřování kvůli možným únikům ze spisů se opakovaně dotklo tří českých investigativních novinářů. Sabina Slonková (Neovlivní.cz, TV Seznam), Jaroslav Kmenta (Reportér) a Janek Kroupa (Český rozhlas) dostávali během jara opakovaně předvolání k výslechům kvůli kauzám, o kterých psali či natáčeli. Společné měly případy jedno: týkaly se premiéra Andreje Babiše. Ať už šlo o padesátimilionový dotační podvod s farmou Čapí hnízdo nebo twitterový účet Julius Šuman, na kterém kdosi zveřejnil Babišovy nahrávky. Domlouval se na nich, jak a kdy zveřejnit ve svém mediálním domě Mafra (nyní zaparkovaném ve svěřenském fondu) jakou kauzu na své protivníky, jindy jen sprostě nadával oponentům.
Janek Kroupa v rozhovoru pro Seznam.cz na téma předvolání novinářů řekl, že novináři „musí sledovat a koukat pod ruce těm, kdo má moc, kdo vládnou. Doteď to nikdy nebylo trestné, aby novináři kontrolovali ty, kteří mají moc. Až teď je práce novinářů označovaná jako spiknutí proti těm, kdo chtějí vládnout, a my mu to kazíme."
Sabina Slonková se k výslechům na dotaz vyjádřila v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál, kdy zdůraznila, že tři novináře spojují pouze články o Babišovi. O výslechu řekla: „Bylo to jiné v tom, že jsme vlastně všichni tři – nezávisle na sobě – dostali informace, že tentokrát je situace fakt vážná. Že se nás kdosi, o kom se můžeme jenom dohadovat, snaží zastrašit, snaží se nás odradit od toho, co děláme. A snaží se dostat i k lidem, kteří nám pomáhají, tedy k našim zdrojům. Což je vlastně to nejcennější, co novinář má."
To vedlo k tomu, že tři novináři sepsali prohlášení, ve kterém uvedli, že vyšetřování GIBS nedovoluje novinářům pracovat, protože případné odposlechy mohou ohrozit novinářskou práci a bezpečí novinářských zdrojů.
Novináři v souvislosti se svými výslechy vydali prohlášení, ve kterém výslechy označili za snahu o kriminalizaci investigativní žurnalistiky.
K vyjádření o důvodu vyšetřování novinářů byl Seznamem požádán i mluvčí GIBS Ivo Mitáček, který řekl: „Objevily se nové informace, kterými se zabýváme, protože jsme věcně příslušným policejním orgánem. Případ, kde bylo započato trestní zřízení, dozoruje konkrétní státní zástupce. My plníme úkony v rámci trestního řízení." Na konkrétní dotaz, zda má výslech novinářů spojitost s vyšetřováním kauzy Čapího hnízda nebo osobou Andreje Babiše, Mitáček řekl, že „není možné komentovat tyto informace, protože probíhá aktuální trestní řízení, které je zatím v neveřejné fázi”.
Na dotaz reportéra Seznam Zprávy Jiřího Kubíka, zda se GIBS zajímá o zdroje novinářů, Mitáček odpověděl: „Pátráme po mnoha informacích z různých zdrojů, potvrzujeme si informace, které potřebujeme, a ptáme se na nové skutečnosti. Samozřejmě se můžeme dostat do fáze, kdy dostaneme nové informace.”
Mitáček na otázku, zda mohou být novináři sledováni nebo odposloucháváni, odpověděl, že „vzhledem k tomu, že byly zahájeny úkony trestního řízení, pod dozorem příslušného státního zástupce, tak trestní řád povoluje rozsáhlou paletu prostředků, které můžeme použít. To, jestli budou nasazeny, v jakém rozsahu a kdy, o tom rozhoduje státní zástupce nebo soud.".
Na konci května odešel z pozice ředitele GIBS Michal Murín, inspekci dočasně vede Lenka Haderková. Do výběrového řízení na pozici se přihlásilo 12 uchazečů, ředitele vybere odborná komise.
K odchodu Murína vedly spory s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle inspekce premiér na Murína opakovaně tlačil, aby ve vedení GIBS skončil. Na schůzkách premiér Murínovi podle inspekce řekl, že pokud ředitelské místo opustí do konce února, obejde se to „bez skandálu”. Babiš to popřel, následně ale začal Murína veřejně kritizovat a zahájil s ním kázeňské řízení. Murín nakonec odešel z funkce sám.
