Článek
„Od 20. června mohou opět lodě proplouvat velkou plavební komorou Hořín a nejsou tak odkázány na souběžnou malou komoru, která svou délkou 73 metrů neumožní proplavit dlouhé osobní lodě. Také nákladní lodě vozící do Prahy štěrkopísek už nebudou muset absolvovat náročné rozpojování sestav s asistencí dalšího remorkéru,“ řekl ředitel Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů.
Stavba ještě nekončí, kameníci stále pracují na obkládání zdvižného mostu. V říjnu se plavební komora opět uzavře a budou se dělat dokončovací práce, aby v dubnu 2021 bylo vše hotové a první vysoké lodě vypluly pod sérií zdvižných mostů do Prahy.
Během jednoho roku firma rozebrala horní i dolní ohlaví plavební komory s vraty, což jsou její nejdůležitější části, bez nichž nemůže fungovat. Poté začaly betonáže nových konstrukcí a jejich obkládání původním kamenem a následně byla do nich jeřáby osazena nová vrata.
Nová vrata jsou konstruována na šířku vjezdu do plavební komory 12 metrů. Koncem dubna práce vyvrcholily osazením ocelové kostry nově zdvižného přemostění dolního ohlaví pomocí největšího českého jeřábu.
Komora je součástí šedesátikilometrové plavební cesty po Vltavě mezi Mělníkem a Prahou. Postavena byla v roce 1905, aby byla po Vltavě v tomto úseku možná plavba po celý rok.
Ředitelství vodních cest také nechává na vodní cestě mezi Mělníkem a Prahou zvyšovat podjezdní výšku na sedm metrů, aby mohly projet i větší osobní lodě a též lodě s kontejnery. Právě proto je třeba postupně obnovit a upravit 11 mostů. Splavnost zlepší i prohloubení dna o 40 centimetrů na 2,2 metru. Celková investice do navyšování plavebních parametrů Vltavy z Mělníka do Prahy je zhruba 1,8 miliardy korun, část peněz je z evropských dotací, část ze Státního fondu dopravní infrastruktury.