Článek
Začátek září, prudce rostoucí přírůstky nakažených a sliby, že se rozhodně neplánují žádná omezení. Situace, která tady byla před rokem, se vrací. Dá se tedy očekávat, že i pokračování bude stejné a čeká nás další podzim a zima ve znamení plných nemocnic a úmrtí? Pravděpodobně ne, i když s jistotou to prohlásit nejde.
„Nejpodobnější s loňským létem je chování běžné populace. Úplné podcenění situace však nehrozí,“ řekl Seznam Zprávám epidemiolog Rastislav Maďar. „Vloni v létě upozorňovalo na smrtelná rizika pandemie jen pár odborníků, mnoho lidí si to vůbec neumělo představit, teď už tomu tak není. A není k tomu nutná ani představivost.“
Kdyby to bylo jen o sledování čísel, bylo by to velmi jednoduché a epidemiologem by mohl být skutečně skoro každý.
Srovnávání podle dat neukáže přesný obraz, protože v jiných dnech v týdnu jsou dlouhodobě jiné přírůstky. Například o víkendech tradičně přibývá nakažených méně než ve všední dny. Navíc i ty mají svá specifika. Celkově však za měsíc přibylo vloni o více než 4 tisíce nakažených víc. Denně to bylo průměrně víc o 125 pozitivně testovaných.
Důležité statistiky zůstávají nízko
O něco přesněji může situaci nastínit pozitivita testů. Ta má větší potenciál ukázat poměr nakažených v populaci nezávisle na tom, kolik testů se zrovna dělá. Jejich vykazování se sice k 1. září změnilo, nicméně i trend ze začátku měsíce ukazuje, že je pozitivita stále výrazně nižší, než byla vloni. Zároveň však má napříč kategoriemi stoupavou tendenci.
Podle kritérií WHO pro hodnocení nákazy lze za hranici, kdy je šíření nákazy ještě pod kontrolou, považovat 5 procent pozitivních výsledků z celkového počtu testů.
Jednou z nejdůležitějších statistik je počet hospitalizovaných. Ten mimo jiné ukazuje, kolik lidí má těžký průběh onemocnění a jestli hrozí zahlcení nemocnic. Oproti minulému roku je tato hodnota v současné době zhruba třetinová.
Situace není dramatická, shoduje se ministr s odborníky
Jak již bylo řečeno, jednoduché srovnání podle čísel není tak docela možné. Situace je jiná. Část populace má dostatečné množství protilátek po prodělání nemoci, část po očkování. Podle odborníků tedy podobně kritický podzim, jako byl ten loňský, nemusí hrozit. Přesto je Česká republika podle ministra zdravotnictví na úpatí další vlny epidemie.
„Očekával jsem, že se situace může po prázdninách zhoršit. Neříkám, že je to jenom otázka návratu dětí do školy, ale obecně otázka návratu společnosti do nějakého normálního režimu, větší mobilita lidí,“ uvedl Adam Vojtěch (za ANO) v úterý po setkání se svým slovenským protějškem.
Podle ministra jsou více než tři čtvrtiny nakažených neočkovány, vakcína navíc dlouhodobě ukazuje svou úspěšnost v prevenci těžkého průběhu. Situaci proto Vojtěch nepovažuje za dramatickou.
Biochemik Jan Trnka s ním souhlasí. „V této chvíli není situace dramatická, jak říkají politici. Ale to je teď. A oni by se měli dívat do budoucna, zda to nebude eskalovat,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy. „Případné zhoršení situace závisí například na proočkovanosti, na tom, kolik lidí je po prodělání covidu stále imunních, což neznamená, že každý, kdo měl covid, je imunní. A také na dodržování opatření, která mají šíření viru zamezit.“
Opatření se od loňského roku nijak zásadně nezměnila, roušky byly povinné ve vnitřních prostorách i hromadné dopravě. V průběhu září ale došlo k postupnému zpřísňování a od 5. října byl vyhlášen nouzový stav. Původně měl platit 30 dnů, nakonec ale s drobnými přestávkami trval až do 11. dubna.
