Díra v centru i v rozpočtu. Vize nového moderního Brna se drolí

V centru Brna už několik let zeje díra. Poblíž centrálního náměstí Svobody měla už letos začít stavba moderní koncertní síně za dvě miliardy korun. Termín zahájení Janáčkova kulturního centra odsunuly spory projektantů a významně jej ovlivňují i dopady pandemie koronaviru. „Věříme, že začneme na jaře roku 2022, ale přiznávám, že mé představy o tom čase byly výrazně jiné,“ řekla primátorka Markéta Vaňková (ODS) pro Seznam Zprávy.

„Díra“ v centru symbolizuje rozpočtovou situaci města. V nadcházejícím roce naplno pocítí koronavirové výpadky příjmů. Počítá s daňovými výnosy devět miliard korun. To je o 2,2 miliardy méně než letos. Vedení radnice chystá drastické škrcení výdajů. Radní ve středu schválili návrh rozpočtu se schodkem půldruhé miliardy korun. Schodek pokryjí bankovní úvěry a další úspory. Město počítá i s prodejem majetku.

Ač vedení radnice ve středeční tiskové zprávě ujišťuje, že pokračují přípravy na koncertní sál i multifunkční arénu na Výstavišti, realita je trochu jiná. Zatímco rozjeté velké dopravní stavby nepočkají, většina velkých sportovních a kulturních projektů má červenou a odsouvá se na neurčito. „Vedli jsme k tomu složitá jednání v koalici. Je jasné, že všechny strategické projekty město nebude schopné zafinancovat,“ potvrdila primátorka.

Odnese to multifunkční aréna. Hala má pojmout až třináct tisíc diváků a kromě hokejistů posloužit mnoha dalším odvětvím. Speciální webové stránky avizují, že se „strategický projekt města“ lidem otevře v květnu roku 2023. Primátorka však přiznává, že bez soukromého investora stavba zelenou nedostane. „Jediný a ten nejvýznamnější problém - financování - vyřešený není,“ uznala primátorka. Město chtělo použít úvěr, ten ale nakonec zalepí jiné příjmové výpadky.

Primátorka potvrdila, že termín dokončení haly v polovině roku 2023 bez soukromého investora reálný není. Vážná jednání s nikým radnice nevede. Hokejový šampionát v roce 2024 s brněnskými kulisami zůstává jen v rovině teorie.

Halu se třemi tisíci parkovacími místy je třeba napojit na Bauerovu ulici, která je součástí nedostavěného městského okruhu. Také proto město vyčlení příští rok na související projekty téměř čtvrt miliardy korun. „Zatím termíny plus minus plníme, ale jsou ambiciózní,“ přiznal radní pro investice David Grund (ODS).

Město také stoplo stavbu atletické haly za 800 milionů korun i cyklistický velodrom. Projekty mělo v koaliční smlouvě. „Shodli jsme se, že dopravní a vodárenská infrastruktura jsou absolutní priorita,“ sdělil Grund.

Podobně je na tom kultura. Brno si sice stojí za přípravami špičkové koncertní síně, ale také tam termíny váznou. Pro rok 2021 město vyčlení na přípravu dvoumiliardového projektu padesát milionů korun. Ohledně financování přitom spoléhá na dva roky starý slib Ministerstva kultury, že sál zadotuje 600 miliony korun. „Nemám informace, že by to bylo jakkoli jinak,“ uvedla primátorka.

Ministerstvo potvrdilo, že s dotováním počítá. „Má jít o projekt s vícezdrojovým financováním. Resort uvolní 600 milionů korun, stejnou částku Brno a Jihomoravský kraj dá 100 milionů korun,“ uvedla mluvčí ministerstva Michaela Lagronová.

Jenže částka na stavbu však kvůli změnám v projektu, týkajících se například parkování či průchodů, nabobtnala na dvě miliardy korun. Není tak jasné, jestli bude město schopné sídlo filharmonikům zaplatit. „Dle našich informací by prováděcí dokumentace měla být hotová do května 2021 s tím, že město bude postupně čerpat 600 milionů mezi lety 2022 a 2024. Nicméně hybatelem projektu je město,“ doplnila Lagronová.

Rozpočet města na příští rok přitom počítá, že třetina výdajů zamíří do investic. Jsou to hlavně velké dopravní stavby. Právě na zlepšení dopravní situace občanští demokraté stavěli předvolební kampaň. Stopku miliardových projektů si nemohou dovolit. Už příští rok bude tramvaj jezdit ulicí Plotní poblíž zamýšleného nového vlakového nádraží. Trať se také prodlouží do univerzitního kampusu. Pokračuje také stavba Velkého městského okruhu v Žabovřeské, navázat má úsek Tomkovo náměstí-Rokytova.

Koalice ve složení ODS, KDU-ČSL, Piráti a ČSSD hledá úspory, kde se dá. Primátorka odmítla, že se město bude podílet na opravě Masarykova okruhu za 100 milionů korun. Je to zasmluvněná podmínka španělského promotéra pro konání mistrovství světa motorek v Brně. Bez ní region o další ročník největší sportovní akce v Česku přijde. Brno ani kraj peníze nezaplatí, v kalendáři šampionátu pro příští rok také chybí.

Město také chystá prodej Technologického parku za 1,2 miliardy korun, s částkou počítá i v příjmových položkách na příští rok. „Z velké části park funguje k pronájmu kanceláří. Máme za to, že v tomto stavu není nezbytné si jej ponechat,“ uvedla primátorka.

Zároveň oživila dlouhodobé plány na „přiřazení“ Národního divadla Brno státu. Město na provoz divadla každoročně vynaloží téměř půl miliardy korun. „Proto dlouhodobě prosazujeme podřazení divadla pod stát. Není to navázané na současnou pandemii, nicméně určitě by to současné situaci pomohlo,“ vysvětlila primátorka.

Právě tím Vaňková vzbudila poprask na Ministerstvu kultury. Novinářům totiž řekla, že o převodu se zástupci resortu mluvila. „Žádná jednání na toto téma tak mezi současným vedením ministerstva a města Brna neproběhla. Proto představu, kterou zatím paní primátorka prezentuje do médií, nevidíme jako reálnou,“ odmítla Lagronová.

Primátorka uznala, že tady úspor v blízké době nedosáhne. „Vnímám, že je to složitá cesta, a rozhodně to neberu tak, že bude stačit pár jednání. Ale stojí za to debatovat,“ dodala.

V Česku dlouhodobě chybí zákon, který by umožňoval provoz „veřejnoprávních“ divadel a jejich vícezdrojové financování. „Chceme řešit podporu regionálních divadel jako celek, nikoliv z toho vybírat jedno či dvě divadla. Pokud jde o zákon, který by umožnil zřídit veřejnoprávní instituce, bohužel máme zásadní nesouhlas Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí. Jsou tam důvody legislativní a finanční. Nepředpokládáme, že by se do konce volebního období takový zákon schválil,“ doplnila Lagronová.

Brněnský rozpočet počítá se snížením provozních výdajů o pět procent, radnice tak ušetří 300 milionů korun. „Je velmi těžké hledat úspory ve vysokých částkách. Velká část provozních výdajů spočívá ve mzdách. Pokud nechceme přistoupit k masivnímu propouštění zaměstnanců magistrátu nebo příspěvkových organizací, tak výrazného snížení nákladů nedocílíme,“ dodala Vaňková.

Zastupitelé schvalují rozpočet na začátku prosince.