Článek
Celkem se tak výhledově do dvou let na trh dostane několik tisíc bytů vznikajících na místech bývalých nádraží, továren a skladů. Zpravidla „přestavba“ na brownfieldech vypadá tak, že se stávající objekt zboří, pozemek dekontaminuje a poté se na něm postaví zcela nové budovy. Praha se tímto způsobem bude nyní výrazněji zahušťovat v širším centru a nikoli rozšiřovat do okolí, což byl developerský trend poslední dekády.
Několik hotových etap bytových domů už vyrostlo v Jinonicích na „Waltrovce“, tedy na místě bývalé továrny na letecké motory Walter Motors nebo ve Vysočanech na rozsáhlém území po bývalých továrnách ČKD a v okolí. Jak Penta v Jinonicích, tak YIT, AFI a Skanska u „Kolbenky“ své projekty v současné době ještě rozšiřují a dostavují.
Těsně před započetím stavby je podle investorů hned několik opravdu velkých projektů, z nichž některé mají ambici být celými novými čtvrtěmi. Hlavně na rozsáhlé projekty developera Sekyra Group se čeká už mnoho let. Letos ale má konečně začít první etapa přestavby smíchovského nádraží, kde vyroste mix bytů a kanceláří.
První etapu tvoří dva domovní bloky, které přiléhají k nároží ulic Nádražní a náměstí Na Knížecí.
„Již v rámci první etapy položíme základ pěší zóny, tedy podélného parku, který je ústřední osou celého území. V rámci následné druhé etapy již chceme dobudovat veřejná prostranství, tedy dokončit zmíněný pěší bulvár, založit další park a náměstí ve střední části projektu a novou pěší lávku přes kolejiště, která projekt propojí s nádražní budovou, stanicí metra Smíchovské nádraží a přednádražním prostorem,“ vysvětluje výkonný ředitel Sekyra Group Leoš Anderle.
Nejprve jde o 420 bytů a deset tisíc metrů kanceláří. Dohromady po dokončení všech etap má vzniknout čtvrť, kde bude žít a pracovat přes deset tisíc lidí. Celkově má stát přebudování nádraží, včetně přesunutí autobusového terminálu, okolo 15 miliard korun.
Sekyra Group chce příští rok začít stavět i v Karlíně na rozsáhlém území tzv. Rohanského ostrova. Takto velké území blízko centra, navíc v nyní oblíbené (a tudíž drahé) čtvrti je na pražské poměry unikátní.
Největší tuzemský developer Central Group vlastní podle svých údajů v současnosti přes sto hektarů, tedy milion čtverečních metrů plochy pro výstavbu, z nichž většina je právě na brownfieldech. Tedy na územích bývalých (zpravidla dopravních či průmyslových) staveb, které už neslouží původnímu účelu.
Ještě letos má započít výstavba na místě bývalé továrny Tatra Zličín a majitel Central Group Dušan Kunovský by rád začal stavět i kousek pod pankráckou plání projekt Rezidence Kavčí Hory, tedy byty v několika věžích podle návrhu architekta Josefa Pleskota. Ve Zličíně se počítá s pětistovkou bytů, na Kavčích Horách jich má vyrůst 375.
Ve fázi finálních příprav, konkrétně žádosti o územní povolení, je v současnosti i další projekt Penty – Nuselský pivovar. Tam chce developer začít stavět už příští rok a vyrůst na místě má 450 až 500 bytů.
Do několika málo let má začít i přestavba rozlehlého Nákladového nádraží Žižkov. Na ní se podílejí všichni tři výše zmínění developeří, tedy Sekyra, Central Group i Penta. I zde by měla vzniknout nová čtvrť, podobně jako na Smíchově. Jen by měla být více zaměřená na bydlení – vyrůst tu má dohromady přes dva tisíce bytů.
Další velká území s plánem na vznik tisíců bytů se začnou měnit až za několik let. Sem patří z portfolia Central Group areál Tesly Hloubětín s 1500 byty, logistický areál WestPoint, telekomunikační věž Cetinu na Žižkově a nově i obří továrna po Siemensu na Zličíně. I Skanska připravuje v konzultaci s městskými částmi a obyvateli dvě své nové čtvrti – na místech dnešního Modřanského cukrovaru a Michelských pekáren.
U všech výše popsaných developerských plánů platí, že majetková struktura na daném území je vyřešena a existují projekty, které procházejí některou ze závěrečných fází povolovacího řízení. Jedno z největších rozvojových území v Praze – Nádraží Bubny – je na tom v tomto ohledu ale výrazně hůře.
Kromě stavební uzávěry brání rychlé přestavbě i fakt, že krom dominantního vlastníka, miliardáře Radovana Vítka, tu některé budovy a pozemky vlastní i jiní majitelé – ať už další developeři, České dráhy nebo hlavní město Praha. Právě Praha se nyní prostřednictvím Institutu plánování a rozvoje (IPR) snaží debatu o přestavbě nádraží moderovat.
„Teď se zpracovává územní studie, která naznačí, jak by mohla budoucí čtvrť vypadat,“ popisuje mluvčí IPR Marek Vácha. Studie, která by měla být hotová v nejbližších týdnech, má sloužit jako podklad pro změnu územního plánu.
Jak vypadají brownfieldy nyní, jak mají vypadat po přestavbě, kolik v nich bude bytů a kdy přesně se počítá s výstavbou či jejím dokončením, najdete ve videu v úvodu článku.
