Článek
Pandemie koronaviru postupuje světem. Podle oficiálních statistik již je nejvíce nakažených ve Spojených státech. V Česku je aktuálně přes tři tisícovky nakažených. Vědci a lékaři se snaží virus pokořit novými léky nebo alespoň dostupnou léčbou. Statistici zase vystopovat, v jaké fázi epidemie se která země nachází, a také to, kdo virus hůře snáší.
Podle dat, která mají k dispozici ohledně nakažených a zemřelých na infekci COVID-19, jsou nejvíce ohroženou skupinou starší muži.
Už údaje o úmrtích v Číně naznačovaly, že rizikovější skupinou jsou muži, u kterých byla smrtnost ze všech potvrzených případů 2,8 %. Tedy o procentní bod vyšší vyšší než u žen.
Údaje o smrtnosti z Itálie ukazují v podstatě to stejné. Z počtu všech úmrtí tvoří muži 70 %, povětšinou právě ti starší.
Největší nesoulad je pak vidět ve věkové kategorii 70-79 let kvůli vysokému počtu obětí. Až několikanásobně vyšší rozdíl v úmrtí mužů a žen se pak snižuje až s rostoucím věkem. Ve statisticky nejohroženější kategorii 90+ už naopak ženy převyšují muže. To může být částečně způsobeno i tím, že ve věku nad 90 let je v Itálii (stejně jako v celé EU) podstatně více žen než mužů.
Podle deníku The Washington Post se i Spojené státy potýkají s vyšší letalitou u mužů, kteří tam tvoří 60 % obětí.
Ve Španělsku na muže připadá 60 % potvrzených případů, které se zhorší až do stadia plicní pneumonie, 72 % případů na jednotkách intenzivní péče tvoří muži a 65 % ze smutné statistiky úmrtí jim patří také.
V Německu, kde je smrtnost na COVID-19 ve srovnání s ostatními zeměmi poměrně nízká, je nepoměr také viditelný. Rozdíl oproti Itálii je jen v celkovém počtu úmrtí.
Na komplexnější závěry, proč se tomu tak děje, je ale evidentně ještě příliš brzo. Některá vysvětlení se upínají k rozdílům mezi pohlavími, které se týkají životního stylu. Jedním z nich může být, že ze statistického hlediska mají muži vyšší tendence k rizikovému chování. To způsobuje, že například víc kouří a pijí. V původním místě počátku epidemie, čínském Wu-chanu, je takový rozdíl patrný - mužů tam kouří víc než polovina (54 %), zatímco jen 8,4 % žen kouřilo alespoň někdy v životě.
A právě kouření pak způsobuje více problémů při boji s infekcí. Nicméně z dat vyplývá, že smrtnost je u mužů vyšší i v nižších věkových kategoriích a stejně tak je onemocnění častěji potvrzováno u mužů. To se týká i skupiny, u které o dlouhodobém kouření nemůže být řeč - dětí. Podle posledního reportu čínských pediatrů, jenž studoval případy 171 dětí hospitalizovaných ve Wu-chanu s onemocněním COVID-19, bylo i mezi nakaženými dětmi 61 % chlapců.
Navíc v Itálii už rozdíl v kouření mužů a žen není tak výrazný - 28 % dospělých mužů a 20 % žen v zemi kouří. Velice podobně je na tom i Španělsko. Oproti Číně není rozdíl mezi kouřením a pohlavím tak výrazný, přesto zůstává stejný nepoměr v jejich smrtnosti.
Při hledání skutečných důvodů je tak zatím nejspíš možné pouze spekulovat. „Data ze Španělska podporují hypotézu, že by rozdíl ve vážnosti průběhu onemocnění mezi pohlavími mohl mít biologický základ,“ říká pro The Washington Post Angela Rasmussenová, viroložka z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Podle Rasmussenové i dalších odborníků jsou momentálně dostupná data základem pro komplexnější zkoumání, ale odpověď na otázku „proč“ ještě nějakou dobu přijít nemusí.
Také všichni odborníci, které oslovily Seznam Zprávy, se shodují, že pro vysvětlení je ještě brzy. „Otázka také je, jak moc je to statisticky významné,“ říká epidemiolog Roman Chlíbek. „Těch faktorů může být celá řada. Samozřejmě budeme chtít analyzovat česká data, ale momentálně pro to nemáme vysvětlení.“
