Čtyři změny, které pomohou tisícům Čechů uniknout z dluhové pasti

Soubor změn, které mají ambici pomoci lidem, již se dostali do bobtnajících dluhů kvůli pandemii, ale i těm, kteří se dlouhé roky potýkají s neřešitelnými exekucemi, ve středu stvrdili poslanci.

Většina změn má začít platit od příštího roku, pokud zákon podepíše prezident. Představují často i unikátní možnost, jak se vykoupit zaplacením původního dluhu bez násobných úroků z prodlení a dalších poplatků.

Lidé s dluhy u veřejnoprávních institucí, například na sociálním či zdravotním pojištění či u obcí za nájem, dostanou jednorázovou možnost zaplatit svůj původní dluh a k tomu pevnou částku 750 korun jako náklady. Schválený návrh počítá s tím, že tak musí učinit během první poloviny příštího roku. Zbylé penále, úroky a takzvané příslušenství jim bude odpuštěno.

„Míří to na zodpovědnější dlužníky, kteří mají dluh na zdravotním pojištění nebo na sociálce a kvůli vysokým penále to nejsou schopni uhradit,“ říká Pavla Aschermannová, expertka na dluhovou problematiku z organizace Rubikon centrum. Obecně se to tak může týkat lidí, kteří se dostali do finančních problémů kvůli pandemii.

Radek Hábl, zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení, upozorňuje, že takzvané milostivé léto se nevztahuje na dluhy u finančních či celních úřadů, které nevyužívají k vymáhání soukromé exekutory. Naopak změna pomůže lidem s dluhy u obcí, například za nájem.

„Jsou to tisíce, možná desetitisíce lidí, kteří z původně malého dluhu dnes dluží statisíce, možná miliony korun,“ upozorňuje Radek Hábl s poukazem na to, že v minulosti u těchto dluhů fungoval poplatek z prodlení ve výši 92 procent ročně.

Pokud do 31. března nesloží věřitel zálohu, jejíž výše by měla být teprve stanovena a měla by se pohybovat v řádu nižších stokorun, tak by se měly zastavovat exekuce, které se vedou kvůli počátečnímu dluhu do 1500 korun. Typicky jde o dluhy kvůli jízdě načerno v městských hromadných prostředcích.

„Míří to hodně na lidi, kteří byli nějakou dobu například bez domova, byli ve složité situaci a mají hodně dluhů u MHD,“ popisuje Pavla Aschermannová.

Další podmínkou je, že se za poslední tři roky nepodařilo od dlužníka vymoci žádnou splátku.

Změna, která od příštího roku napraví dlouholetý problém – automaticky se totiž ze splátek nejdříve bude ukrajovat dlužná částka, až poté takzvané příslušenství, které tvoří různé poplatky, úroky a penále, které se na dluh nabalí. Zatím ve většině případů splátek nejdříve míří na snižování příslušenství.

V praxi jde o zásadní změnu – lidé budou mít větší naději, že se dluhů zbaví, protože když splatí dluh, přestanou jim naskakovat další a další úroky. „Je to absurdní systém, který jsme tady měli dvacet let, že lidé platí jen úroky a nemohou se z toho dostat. To se konečně otáčí,“ vysvětluje Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.

„Znamená to, že člověk, který splácí po malých splátkách, protože má malé příjmy, tak dosud splácel jen úroky samotného dluhu. Nově bude mít daleko větší šanci dluh doplatit,“ souhlasí i Pavla Aschermannová z Rubikon centra.

Velká inventura starých a bezvýsledných exekucí jako jediná proběhne až rok po účinnosti změn, tedy až začátkem roku 2023. Za cíl si klade pročistit celý exekuční systém o takzvané marné exekuce, které se už vedou řadu let a přitom dlužník nic nesplatil.

V lednu 2023 tedy exekutoři projdou své dlouholeté exekuční tituly. Exekuce vedené dvanáct a více let, kde se nepodařilo vymoci ani náklady typicky ve výši tisíců korun, by se měly automaticky zastavit. U exekucí, které běží bezvýsledně šest a více let, pak exekutoři vyzvou věřitele, aby složil zálohu, pokud chce, aby pokračovala. Výše zálohy zatím není přesně stanovená, určit by ji mělo Ministerstvo spravedlnosti a ministryně Marie Benešová opakovaně avizovala, že půjde o částku 300 až 500 korun.

Pokud věřitel zálohu nesloží, měl by exekutor přestat dluh vymáhat a exekuci zastavit. Podle Radka Hábla to sníží administrativu a ve výsledku to pomůže úřadům, exekutorům, ale i zaměstnavatelům.

„Když člověk nastoupí s 15 exekucemi do práce a zaměstnavatel musí komunikovat s několika exekutory, tak takového člověka velmi pravděpodobně nezaměstná, určitě to nebude jeho favorit,“ vysvětluje Radek Hábl.

Exekutorská komora ale už dopředu avizovala, že právě kvůli této změně se plánuje obrátit na Ústavní soud. Není totiž dořešeno, kdo by měl proplatit náklady za vedení exekuce.

„Šokuje nás, že myšlenka, že by exekutor po šesti letech práce neměl nárok ani na úhradu minimálních nákladů exekuce, že to vůbec někoho napadne,“ uvedl už v červnu prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík.