Článek
Kam se přesouvají voliči? Otázka za milion pro politiky, celé strany, politické analytiky, marketéry i aktivní občany. Ty všechny zajímá, zda a jak se přesouvali voliči mezi stranami či kandidáty, tedy které straně dali hlas ve volbách minulých. Napomáhá to totiž zachytit trend v jejich chování a o trochu lépe odhadovat výsledky voleb budoucích. V České republice to budou volby sněmovní a političtí marketéři budou jako vždy usilovat o změnu chování voličů ve prospěch strany, pro niž právě pracují.
ANO nevyužilo potenciál
Oproti parlamentním volbám v roce 2017 se ukazuje, že letos přišla volit do krajů jen malá část voličů vládních stran. Hnutí ANO jich přilákalo 40 %, tedy velice málo, a vítězství Andreje Babiše v krajích se dá považovat trochu za zázrak. Ovšem nutno říct i „za bé“: z těch, co přišli, jich však hnutí ztratilo jen málo. A stále platí, že nadpoloviční většina voličů ANO jednoduše zůstala doma, tedy nepřešli ke konkurenci.
Babišovo hnutí zkrátka neumělo přesvědčit své stávající voliče, aby se dostavili k urnám, a v žebříčku sněmovních stran se ocitlo až na předposlední příčce před SPD. Ovšem na rozdíl od opozičních stran i letos přetahovalo hnutí ANO voliče svým politickým konkurentům, nejmasivněji sociální demokracii a KSČM.
Krajské volby mladých
Podobné je to i v porovnání krajských voleb 2016 a 2020. Tyto volby jsou u voličů vnímány jako volby „druhého řádu“, což se pravidelně promítá v nižší účasti, než bývá u voleb sněmovních. Nyní o víkendu přišlo volit krajské zastupitele necelých 38 procent voličů, tedy 62 procent se voleb nezúčastnilo.
Je to sice o trochu lepší výsledek než u minulých krajských voleb, ale detailnější pohled na to, kteří voliči se k urnám letos dostavili, ukazuje, že voliči hnutí ANO (a také ČSSD a KSČM) to nebyli. Opozičním stranám se povedlo své voliče aktivizovat, naproti tomu vládním stranám a jejich podporovatelům ani v nejmenším. Tyto strany mají podporovatele spíš ve vyšších věkových kategoriích, proto se letošní krajské volby interpretují jako „volby mladých“.
Podívejte se, jak se voliči přelévali v jednotlivých krajích. Kliknutím na vybraný kraj v mapě se zobrazí detaily.
Jak tyto přelivy voličů číst? Vezměme si za příklad Královéhradecký kraj:
Ve zdánlivě nečitelné změti čar je třeba zaměřit se na konkrétní stranu a tu si kliknutím zvýraznit. V pravém sloupci se zobrazuje, odkud voliči přišli, v našem případě tedy vidíme, voliče kterých stran k sobě dokázali přitáhnout Piráti. Kliknutím na stranu v levém sloupci se zvýrazní, kam se jí naopak minulí voliči rozutekli.
Příklad: odkud přešli voliči k Pirátům v Královéhradeckém kraji
Hnutí ANO v Královéhradeckém kraji volila necelá polovina oprávněných voličů, kteří mu dali hlas v krajských volbách před čtyřmi lety. Ze zbylé poloviny, kterou ANO ztratilo, si větší část voličů rozebraly opoziční strany (zhruba dvě třetiny) a zbytek k volbám vůbec nepřišel.
Takto silná aktivizace opozice a zároveň odvedení voličů je však ve zbytku republiky spíše vzácnost. Kromě Libereckého a Středočeského kraje už k ničemu podobnému nedošlo. Opozice se sice všude probudila a dokázala dovést své voliče do volebních místností, ale zároveň nedokázala přetáhnout na svou stranu voliče hnutí ANO.
ANO „vyluxovalo“ voliče ČSSD a KSČM
Ve všech krajích je vidět, jak někdejší voliči sociální demokracie a komunistů mizí a objevují se jako voliči ANO. V některých krajích do té míry, že se právě ČSSD a KSČM nepodařilo překročit pětiprocentní hranici nutnou pro získání mandátů a z krajských zastupitelstev zcela vymizely.
Kam se přesouvají voliči ANO
Pokud vyrazili k volbám, nejčastěji se přelili k Pirátům a Starostům a nezávislým. To jsou dvě strany s vysokým potenciálem brát voliče Andreji Babišovi. Do malé míry se to v krajských volebních uskupeních daří i občanským demokratům.
Jak se přesuny voličů počítají
Výpočet matematika, statistika a geografa Michala Škopa, který je také autorem volebních kalkulaček a vyhodnocuje volební modely, umí vyčíslit nejpravděpodobnější pohyby voličů mezi stranami i jejich aktivitu u voleb.
Používají se k tomu počítače, které zpracovávají výsledky za jednotlivé volební okrsky a porovnávají je s výsledky uplynulých voleb.
Metoda, podle níž se odhalují struktury voličských přesunů, se nazývá ekologická inference. Jde o statistickou metodu, která podle rozptylu počtu hlasů pro jednotlivé strany určuje nejpravděpodobnější strukturu voličských přesunů.
To se děje ve velkém množství geografických jednotek, např. v obcích nebo volebních okrscích. Ekologická inference je poměrně složitou statistickou metodou založenou na tzv. bayesovském počtu.
Babiš bude za rok hrát o všechno
Pro představu, s jakou masou voličů, kteří teď k urnám nedorazili, bude pracovat marketingový tým hnutí ANO, přinášíme poslední graf. Andrej Babiš bude hrát o všechno a bude se snažit právě tyto masy oslovit. Protože se k němu přelili voliči jeho potenciálních koaličních partnerů ve sněmovně, nebude mít koho oslovit ke společnému vládnutí. Nedá se vyloučit, že se o to pokusí sám.
