Článek
Naposledy bylo Česko v podobné situaci loni před Vánoci. Počty nakažených klesaly, blížily se svátky a vláda se rozhodla vyslyšet volání po rozvolnění protiepidemických opatření.
Následovaly ale týdny, které se do historie země zapsaly černým písmem - enormní nárůst nakažených s covidem-19, naplnění nemocničních kapacit, tisíce mrtvých.
Nyní je země v mnoha ohledech v podobné situaci. Společnost je už dlouhé měsíce sevřena nejpřísnějšími protiepidemickými pravidly, které se v posledních dnech odráží i v klesajících počtech nakažených koronavirem. Klesá i nápor na nemocnice a situace celkově není tak dramatická jako před pár týdny.
Přišel čas na nádech a volnější prožití Velikonoc, nebo hrozí, že se vývoj zhorší? A jak svátky prožít bezpečně? Seznam Zprávy se na odpovědi zeptaly hned několika předních odborníků.
Podle epidemiologa Rastislava Maďara mohou svátky situaci ovlivnit oběma směry. Mohou přispět k dalšímu zlepšení situace, ale současně také klíčové epidemiologické indikátory významně zhoršit. Vše se naplno projeví do dvou týdnů po Velikonocích.
„Vloni se situace v průběhu velikonočních svátků nezhoršila, ale to byla v populaci neporovnatelně nižší virová nálož. Pokud se epidemická situace díky disciplíně lidí v soukromí nezhorší, bude možné zvažovat spuštění prvních vln rozvolňování ještě v dubnu a školy by jako první mohly částečně otevřít už týden po Velikonocích,“ uvedl.
K opatrnosti vyzývají i další odborníci, které redakce oslovila. Epidemiolog Petr Pazdiora varuje před opětovným pocitem falešného bezpečí.
„Rizika jsou jasná. Začíná převládat pocit, že je to za námi. Že je zbytečné nošení respirátorů a ústenek nebo omezení překračování hranic okresů. Jakékoliv opomenutí nařízení se nám vymstí. V populaci je stále víc než 100 tisíc infikovaných osob,“ míní.
Riziko další vlny
Část odborníků v minulých dnech navrhovala využít zkráceného pracovního týdne a přes Velikonoce provést tvrdší lockdown, který by utlumil i část průmyslu. Krok by mohl vést k rychlejšímu zpomalení epidemie. Návrh ale nenašel ve vládě podporu.
„Místo zatažení za záchrannou brzdu politici znovu zvolili taktiku postupného přibržďování. Tato metoda sice také vede k cíli, ale stojí více lidských životů, způsobuje větší ekonomické ztráty a především vyžaduje od nás všech velkou míru trpělivosti. Spatřuji největší riziko právě v tom, že lidem již trpělivost dochází a že jsou opatření dodržována stále méně,“ říká prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Z hodnot na začátku března, kdy se počty nově diagnostikovaných šplhaly až k 17 tisícům, se nyní dostávají pod 10 tisíc. Například v Moravskoslezském kraji ale počet nakažených ještě v těchto dnech stoupal, a pokud jde o situaci v nemocnicích, zlepšuje se jen pomalu. Odborníci se proto shodují, že Velikonoce znamenají riziko.
Doporučení viroložky Ruth Tachezy: Velikonoce oslavte později
Apeluji na dodržování opatření, včetně omezeného pohybu mezi okresy. Při nedodržení je možné, že lidé přivezou infekci do okresů, kde je situace lepší a kde je naděje na dřívější změny v opatřeních, například otevírání škol. Varuji před návštěvami mimo „bubliny“, tedy skupinu lidí, kteří spolu nyní žijí ve společné domácnosti.
Pokud se budete přece jen navštěvovat, dodržujte základní opatření, dezinfekce, respirátory či alespoň roušky, rozestupy, setkání na zahradě, venku či za intenzivního větrání. Snad bude počasí tomuto příznivé. Plánujte oslavu Velikonoc, až bude situace lepší. Já si to plánuji také tak, klidně za měsíc, abych nepřišla o velikonoční nádivku své maminky. Je lepší oslavit Velikonoce později než je oslavit nyní a skončit v nemocnici či být příčinou toho, že tam skončí někdo jiný, nebo že dokonce místo oslavy Velikonoc budete psát kondolenci.
„Velikonoce mohou situaci změnit k horšímu. Lidé se budou víc scházet a nedodržovat předepsaná omezení. Pořád ale doufám, že ten negativní efekt bude jen malý, ne jako ten vánoční,“ popsal imunolog Václav Hořejší.
Podle demografky a sociální epidemioložky Dagmar Dzúrové je skryté nebezpečí v podcenění bezpečné vzdálenosti. I venku mají lidé dodržovat pravidlo, že pokud není možné dodržet vzdálenost minimálně pět metrů od další osoby, je třeba použít respirátor. „Nakazit se člověk může během vteřiny. Je strašně důležité, abychom si Velikonocemi zase nevyrobili další vlnu, a tím neodložili návrat dětí do škol, otevírání obchodů, služeb a dalšího,“ uvedla Dagmar Dzúrová.
Asi nejcitlivější oblastí je z hlediska svátků nárůst kontaktů mezi příbuznými, přáteli a známými. Zatímco pracovní styky klesnou na minimum, těm osobním se naopak prostor otevírá. Podle virologa Ivana Hirsche ale návštěvy příbuzných nejsou bezpečné a ke zvýšené obezřetnosti vyzývá hlavně u seniorů nad 65 let, kteří nedostali vakcínu ani neprodělali covid-19.
„Nejlépe je nechat se před návštěvou vyšetřit PCR nebo validovaným antigenním testem. Všeobecně je třeba respektovat pravidlo roušky-ruce-rozestupy a setkávat se pokud možno venku,“ míní odborník.
S tím souhlasí i Rastislav Maďar, podle kterého jsou rizikoví už lidé nad 55 let, ať už s chronickou nemocí, nebo bez ní, lidé s nadváhou bez ohledu na věk či těhotné ženy.
Velikonoce bezpečně: doporučení Dagmar Dzúrové
Ideální je nechat se před návštěvou otestovat PCR testem. I když ale test vyjde negativně, je třeba se chovat velmi zodpovědně. Pokud možno návštěvy konat venku, na zahradě, v přírodě, na procházce a podobně. V bezpečné pětimetrové vzdálenosti a nebo vždy jen s respirátorem. Respirátor si ale na návštěvě není možné ani na chvilku sundat, například ani na napití kávy apod.
Jako příklad bezpečné návštěvy uvedu situaci, jak to v současné době probíhá v jednom zařízení sociálních služeb – návštěvu otestují, pokud je negativní, tak pak s respirátorem a ještě ochranným štítem přes obličej může navštívit klienta. A to podotýkám, že klient je již dlouho po druhé dávce vakcíny. Na tomto příkladu jsem jen chtěla ukázat, že osoba i po druhém očkování může covidem onemocnět, ale ne už tak závažně. Další možností je setkat se pouze virtuálně.
„Setkávání rodin, přátel, kolegů, známých, sousedů, zahrádkářů, chatařů a dalších, zejména vícegenerační, by mohlo vést k osobním tragédiím. Především tam, kde budou přítomny rizikové skupiny, u kterých zatím neproběhlo očkování a ani nemají postinfekční protilátky,“ varuje Rastislav Maďar.
Ani negativní antigenní test však podle epidemiologa není zárukou neinfekčnosti, zejména pokud lidé nemají příznaky nákazy. Senzitivita záchytu může být totiž v některých případech i pod 50 procent. „O svátcích by měly trávit čas společně jen ty osoby, které žijí ve společné domácnosti. To je základní pravidlo prevence pro nadcházející týden,“ upozorňuje epidemiolog.
Otevření po Velikonocích?
Na tom, zda se přes Velikonoce podaří udržet nízkou úroveň kontaktů a pokračující oslabování epidemie, bude záviset následující rozvolňování opatření. S návratem části dětí do škol od 12. dubna už nyní počítá ministr školství Robert Plaga (za ANO).
„Věřím, že pokud si to zase nepokazíme, tak bude možné školy postupně uvolňovat a ve druhé polovině dubna udělat další zmírňování opatření - třeba umožnit restaurační předzahrádky. Hlavně doufám, že bude zdárně pokračovat očkování. Jakmile bude proočkována riziková skupina, přibližně tři miliony starých, chronicky nemocných a tak dále, budeme moci žít už skoro normálně, protože se výrazně zmenší počet těžkých případů v nemocnicích a úmrtí. Úplně normální to bude po proočkování i toho zbytku populace do konce léta,“ míní Václav Hořejší.
Podle viroložky Ruth Tachezy se nyní návratem dětí do škol zabývá i Mezioborová skupina pro epidemické situace, záležet ale bude i na poklesu případů na dostatečnou úroveň.
„Otevření škol bude možné za podmínek rotace tříd, větrání, roušek, dezinfekce a testování. Pokud bude po otevření škol situace stabilní, lze uvažovat o otevírání dalších míst, aktivit, a to za podmínek očkování či testování. Do dosažení dostatečné proočkovanosti populace se budeme muset se všudypřítomným testováním smířit,“ uvedla pro Seznam Zprávy.
Pomůže teplé počasí
Odborníci připouští, že epidemickou situaci bude i nadále nepřímo zlepšovat teplé jarní počasí. Prostory se více větrají a lidé častěji pobývají venku, sluneční záření je navíc zdrojem pro vitamín D, který posiluje imunitu.
„Pokud bude viru málo, můžou i suboptimální teplotní a vlhkostní podmínky zpomalit jeho šíření. Jen připomínám, že stále hrozí riziko zavlečení či selekce variant viru s odlišnými vlastnostmi, které mohou spočívat v rychlejším šíření, vyšší mortalitě či cílení na jiné věkové skupiny. I proto musíme čísla nakažených v populaci snížit na minimum,“ dodává Ruth Tachezy.
S tím, že teplé počasí pomůže, ale není samospásným receptem, souhlasí i epidemiolog Petr Pazdiora. „Počasí může sehrát určitou příznivou roli, ale rozhodující je chování lidí,“ uvedl.
