Článek
Redakce Seznamu už sedmačtyřicetistránkový materiál s názvem „Strategický rámec přípravy na stárnutí společnosti“ prostudovala. Úřad Jany Maláčové (ČSSD) jej pak vládě předložil z kraje týdne.
Studie především vypočítává, co všechno je nezbytné připravit. Změnou musí projít nejen důchodový systém, ale také třeba prevence, zdravotní péče, bydlení či sociální péče. A zároveň musí začít stát vytváře podmínky pro „osobní aktivitu ve stáří, občanskou angažovanost a dobrovolnictví či rozvoj kvalitních mezilidských a rodinných vztahů obecně“.
V dokumentu Ministerstva práce a sociálních věcí se přímo píše: „Příprava na stárnutí společnosti by měla být chápána jako aktuální celospolečenské téma, které nemůže být nadále redukováno pouze na otázku důchodového systému. Demografický vývoj vyžaduje daleko širší změny v oblasti příjmů státního rozpočtu, státní správy, stabilně dostupného bydlení, financování a kvality a místní a časové dostupnosti sociální a zdravotní péče, celoživotního vzdělávání, zaměstnanosti, ocenění a odměňování práce v sociálních službách, ochrany práv seniorů či fungování veřejného prostoru (zejména v kontextu jeho bezbariérovosti).“
Finanční zajištění
Ministerstvo chce spravedlivé důchody, které by zohledňovaly ohrožené skupiny, konkrétně ženy a osoby pracující v náročných profesích.
Čísla na vysvětlenou: V průměru dostával český důchodce na konci loňského roku lehce přes 12 tisíc korun. Ve výši důchodů mužů a žen přitom stále existovaly značné rozdíly, třeba i dva tisíce korun.
Alarmující je pak údaj o tom, že z celkových dvou a půl milionu osob, které pobírají v Česku starobní důchod, žije 14 % pod hranicí chudoby. „V případě věkové kategorie 75 let a více byl v roce 2017 rozdíl mezi muži a ženami velmi výrazný – u žen bylo chudobou ohroženo 19,3 % (85 tisíc osob), u mužů jen 3,9 % (11 tisíc osob),“ dodává materiál konkrétní čísla.
Udržitelnost systému důchodového zabezpečení závisí podle ministerstva na komplexnějších změnách příjmů důchodového systému, včetně případných změn jeho celkové architektury. „Jednou z možností je změna struktury příjmů důchodového systému, například financovat část důchodového systému z přímých daní, nepřímých daní, nebo ze zdanění firem,“ uvádí pak Ministerstvo práce ve svém analytickém textu.
Zároveň ale rozmělňuje tuto pasáž tím, že „možností změn financování důchodového systému je celá řada a výběr optimálního opatření nebo mixu optimálních opatření je vysoce odbornou otázkou, při které je potřeba zvážit řadu dopadů těchto změn“.
Momentálně na přípravě změny pracuje Komise pro spravedlivé důchody.
Bydlení
Stát chce zajistit dostupné a bezbariérové bydlení pro seniory.
Pokud jde o výdaje na bydlení, ty tvoří u seniorů až 23 procent všech nákladů, což je oproti jinými zemím výrazně vyšší číslo. Ukazuje se navíc, že v Česku přibližně až 45 % domácností, které pobírají příspěvek na bydlení, zahrnují alespoň jednoho důchodce. Zaplacení nájmů z důchodu pak dělá největší problém osamělým seniorům. Těm podle jejich výpovědí hrozí bydlení v ubytovnách.
Ministerstvo nabízí dvě hlavní řešení: jednak bezbariérové bydlení, v druhé řadě pak budování bydlení seniorů na venkově. „Například v podobě domovů komunitního typu zahrnující vedle ubytování rovněž volnočasové a vzdělávací aktivity,“ stojí v textu.
Zdraví
S růstem počtu starších lidí roste podle ministerstva důležitost pojmu „kvalita života“. Pro tu není – jak stojí v textu – významným faktorem jen samotná délka dožití, ale také délka dožití ve zdraví. To znamená, v jakém zdravotním stavu prožívají lidé svůj prodlužující se věk.
Stát by měl proto posílit preventivní i specializovanou zdravotní péči pro seniory. Hodlá pak také více propagovat zdravý životní styl. Čeští senioři totiž často zanedbávají prevenci, případně bojují s nedostupností péče. Výsledek je takový, že Češi prožijí průměrně 15 let se zdravotním omezením. U mužů je to 13 let, u žen pak o pět let déle.
Klíčovým tématem, kterému bude třeba v souvislosti se zdravím stárnoucí populace věnovat zvláštní pozornost, je podle resortu Jany Maláčové specializovaná geriatrická péče včetně komplexní diagnostiky.
„Zjednodušeně se jedná o snahu pohlížet na zdraví i nemoci ve stáří holisticky tak, aby problémy fyzické, psychické, sociální i spirituální byly vnímány v jedné době a jako součásti celkové kvality života seniora. Proto bude třeba zajistit dostatek lékařů-geriatrů, podporu vzdělávání v tomto oboru a rozvoj geriatrické péče jako takové,“ popisuje resort práce a sociálních věcí s tím, že k tomuto rozvoji patří také zvýšení informovanosti zdravotníků v oblasti péče o seniory.
V Česku funguje už třicet Senior Pointů. Míst, na něž se mohou staří lidé bez obavy obrátit, pokud si sami neví s něčím rady.Video: Seznam Zprávy
Podpora a péče
Ministerstvo také předložilo vládě představu, která počítá s novým nastavením financování sociálních služeb. Důvod je jednoduchý – podíl sociálních a zdravotních výdajů na HDP v ČR v posledních letech klesá.
„Zatímco v roce 2011 odpovídala částka vynaložená na sociální a zdravotní výdaje 20,1 % HDP, v roce 2017 to bylo již jen 18 % HDP,“ stojí v materiálu. I v mezinárodním srovnání dává ČR na sociální výdaje nižší podíl HDP než jiné země evropské osmadvacítky.
V tomto ohledu se chystají změny. „Vzhledem k tomu, že nároky na tento systém budou v důsledku stárnutí populace dále narůstat, hrozí neudržitelnost systému financování této péče, proto je třeba se zabývat systémovým řešením této problematiky, ať už v podobě pojistného nebo nepojistného systému. Do novely zákona o sociálních službách, která má nabýt platnost od 1. 1. 2020, Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje celkovou změnu financování sociálních služeb,“ uvádí na vysvětlenou materiál.
Pokud jde o konkrétní podobu sociální péče, i tam se plánuje proměna. Protože většina lidí preferuje zůstat co nejdéle v domácím prostředí, měla by být v ideálním případě poskytovaná takzvaná sdílená péče, tedy kombinace péče blízkých za pomoci dostupných sociálních a zdravotních služeb. „Bude tedy třeba klást důraz i na rozvoj terénních a ambulantních služeb,“ dodává „Strategický rámec přípravy na stárnutí společnosti“.
Z pořadu Záhady Josefa Klímy: Stát podporoval sdružení Cerebrum na pomoc lidem s poškozením mozku celá léta. Kvůli razantním vládním škrtům se ale sdružení ocitá na pokraji krachu.Video: Seznam Zprávy
Diskriminace a týrání
Senioři se neumí bránit diskriminaci a týrání, které má mnoho podob – od psychického a fyzického týrání přes podvodné praktiky známé kvůli takzvaným „šmejdům“ při nakupování až po vyloučení ze společnosti. Jen každý desátý důchodce dokáže aktivně čelit útokům, hlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí. K chování, kdy někdo zneužívá stáří oběti, dochází často jak ve veřejném prostoru, tak i v domácím prostředí.
Ačkoli je problematika složitá, všechny tyto projevy mají společného jmenovatele – nedostatečný respekt a úctu ke starším osobám. Často bývá mylně seniorům naznačováno, že už nic nezmůžou a že jsou „zbyteční“. Ministerstvo chce odbourávat předsudky a stereotypy o stáří a stárnutí, na straně druhé pak hodlá zvyšovat sebevědomí a povědomí starších lidí o jejich právech a možnostech obrany. Má k tomu sloužit mimo jiné osvětová kampaň prostřednictvím spolupráce s médii, obcemi, knihovnami nebo třeba neziskovými organizacemi
Stát musí podle úřadu Jany Maláčové také pracovat na tom, aby se senioři vyhýbali se dezinformacím.
V současnosti je situace tristní: falešné e-maily varující před údajným nebezpečím přeposílá až 47 % lidí nad 65 let.
