Článek
Rostoucí a zároveň z většiny nepozorovaná bilance úmrtí lidí spojených s vysokými teplotami může dospět do bodu, kdy bude vyšší než součet mrtvých v důsledku všech infekčních nemocí, a to včetně tuberkulózy, AIDS, malárie, horečky dengue a žluté horečky, popisuje list The Guardian závěry velké studie americké Národní kanceláře pro ekonomický výzkum, neziskové organizace známé zejména odhady výše recese americké ekonomiky.
Nejvyšší škody podle analytiků vysoké teploty napáchají v chudších oblastech, kde je vedro častější a intenzivnější a zároveň jsou tam i horší podmínky pro vypořádávání se s jeho následky. Ekonomickou ztrátu v důsledku klimatické krize a výdajů spojených s přizpůsobováním se vysokým teplotám nicméně pocítí celý svět včetně bohatých států.
Pokud se v následujících desítkách let nic výrazně nezmění, a bude tedy pokračovat takzvaný vysokoemisní scénář, celosvětový průměr obětí v důsledku horka bude koncem 21. století 73 mrtvých na 100 000 lidí. V chudších státech, které jsou blíž rovníku, jako například Ghana, Súdán, Pákistán nebo Bangladéš, tento průměr podle studie aktuálně činí už 200 mrtvých na 100 000 nebo víc.
Ohrožení jsou zejména senioři a kardiaci
Mnoho lidí podle Amira Jiny z Chicagské univerzity umírá na nepřímé následky horka. Se svými kolegy proto do studie zahrnul i údaje týkající se nejen úmrtí v důsledku přehřání organismu, ale i zvýšené množství infarktů v době veder a „další méně zřejmá spojená úmrtí“. „Je to podobné jako u koronaviru - zranitelní jsou ti, kdo už mají nějaké zdravotní problémy. Pokud nemáte zdravé srdce a strávíte několik dní v horku, může vám to způsobit kolaps,“ vysvětlil Jina.
Dobrá ekonomická situace podle Jiny pomáhá vyspělým státům se na horka lépe adaptovat. „Bohaté státy mohou zaplatit víc, aby se přizpůsobily. Lidé, kteří ke klimatické změně přispívají nejméně, tak na ni ve skutečnosti nejvíc doplácí.“
Problémy ale budou zřejmě mít i v bohatých státech. Jako druhou rizikovou oblast po těch chudých totiž vědci odhadují místa, kde sice nemusí chybět veřejné finance, ale dosud se silnými vlnami letních veder nemají zkušenost. „Velmi horký den v Seattlu napáchá víc škody než velmi horký den v Houstonu, protože klimatizace a další opatření jsou tam méně rozšířené,“ popsal predikci na příkladu města ve státě Washington, které leží na severozápadě USA, a nejlidnatějšího města jižanského státu Texas další z autorů studie Bob Kopp.
Účinnost preventivních opatření v ochraně lidských životů se podle deníku The Guardian ukázala například ve Francii, kde loni v létě v důsledku horka zemřelo asi 1500 lidí, což je desetkrát méně než v roce 2003.
Studie pracovala s údaji z celkem 40 zemí světa. Uvedené údaje platí pro nejhorší možný scénář, tedy pro případ, že bude pokračovat zvyšování emisí a do roku 2100 se globální teplotní průměr zvýší o tři stupně. Ten se dosud od začátku industriální éry zvýšil o jeden stupeň a na zlepšení to v tuto chvíli nevypadá, příští rok má opět patřit mezi ty nejteplejší v historii měření, dost možná bude i vůbec nejteplejší.
