Vedlejší účinek korony. Přibývá žen, které si vydělávají v pornofilmech

„Poslední dobou už ani nemusíme hledat nové holky do filmů. Ozývají se samy, protože jim evidentně došly peníze.“

Říká se, že se každá nová technologie a světová událost promítne do pornografie. A zřejmě je to pravda. Filmy pro dospělé se vlivem současné koronavirové epidemie evidentně dostaly na úplně novou úroveň. To vidíme všichni. Nebo alespoň ti, kteří se nebojí to přiznat.

Důkazem toho mohou být roušky, respirátory či obličejové štíty ve vedlejších rolích některých lechtivých snímků nebo tak prostá věc jako je nárůst času stráveného na internetových stránkách s pomyslnou červenou lucernou.

Třebaže se tato glosa věnuje tématu pornografie, vězte, milí čtenáři (v audio verzi „posluchači“), že jejím cílem není vytěžit jakousi nezpochybnitelnou atraktivnost tématu, jako spíše upozornit na společenský dopad rostoucího zájmu o pornografii. Ten se totiž zdaleka netýká jen fenoménů spojených se zvýšeným sledováním sexuálně explicitních filmů.

Při natáčení dvoudílné série o pornografii, kterou jsem s kolegy připravila do publicistického pořadu My, na Seznam Zprávách, jsem zjistila, že čím dál více mladých žen se vlivem koronavirové krize hlásí o práci před kamerou v branži, v níž každý účinkující zákonitě přichází o nárok na soukromí a leckdy i respekt ze strany okolí.

Na základě získaných výpovědí těch, pro které je výroba pornografie denním chlebem, se ukazuje, jak rychle se kola erotické profese po několikatýdenním výpadku v natáčecím kalendáři roztočila nanovo s novými neokoukanými tvářemi.

„Poslední dobou už ani nemusíme hledat nové holky do filmů. Ozývají se samy, protože jim evidentně došly peníze,“ prozradil mi během natáčení člověk, který v Česku „menežuje“ práci zhruba třem desítkám pornohereček.

Díky němu jsem poznala šestici mladých žen, které teprve nedávno překročily práh 20 let a které v branži platí za benjamínky - vždyť většina z nich začala se skutečným životem pornoherečky teprve na jaře tohoto roku.

Už teď si ale uvědomují, že vydělávat velké peníze je pro ně do jisté míry návykové. Zvlášť s představou toho, že se tím úspěšně vyhnou strastem v podobě možné ztráty zaměstnání či hrozbě finanční nejistoty v budoucnu.

Bez ambice moralizovat a s jistou zkratkou si ve svých myšlenkách kladu otázku, jak rychle a hluboce se tenhle fenomén promítne do chování a vnímání mladých lidí, pro které už před epochou koronaviru byla řada pornoherců a pornohereček spíše ikonami sociálních sítí než lidmi s neslušným povoláním nesoucím řadu nepříjemných důsledků.