Článek
Až bude bratislavský krajský soud nyní znovu řešit, zda byl český premiér Andrej Babiš veden ve svazcích StB neoprávněně, měl by se zaměřit na důležitý detail.
Musí jednoznačně říct, koho by měl v tomto případě Babiš žalovat. To podle slovenského ústavního soudu ve svém posledním rozhodnutí neuvedl. A tím tak porušil Babišovo právo na spravedlivý proces.
Ústavní soud Slovenské republiky v těchto dnech zveřejnil kompletní pětatřicetistránkové znění svého rozhodnutí z konce letošního listopadu. To až dosud nebylo veřejně známé.
Z dokumentu tak nyní Seznam vyčetl, proč slovenský ústavní soud částečně vyhověl stížnosti Babiše a proč zároveň případ vrátil k dalšímu projednání.
Celá kauza se i po tomto rozhodnutí točí kolem toho, koho má vlastně český premiér žalovat. Případ se přitom táhne už od roku 2012, kdy šéf hnutí ANO zažaloval slovenský Ústav paměti národa. Ten spravuje dokumenty po Státní bezpečnosti včetně rejstříků spolupracovníků této bývalé tajné služby.
Ústav paměti národa tvrdí, že by v těchto případech, kdy si kdokoliv stěžuje, že byl veden ve svazcích StB neoprávněně, mělo být žalováno slovenské nebo české ministerstvo vnitra. Babišův advokát Vojtech Agner trvá na tom, že by to měl být právě Ústav paměti národa.
Případ bude nyní řešit Krajský soud v Bratislavě. Podle pokynu tříčlenného senátu ústavního soudu, kterému předsedala Jana Baricová, bude muset nyní říct, koho má tedy ve svém případě žalovat. To, že to již dříve neudělal, nerespektoval právní názor ústavního soudu a také porušil Babišova práva.
„Ústavní soud konstatuje, že krajský soud napadeným rozhodnutím, kterým žalobu stěžovatele (Andreje Babiše) zamítl bez toho, aby zároveň v odůvodnění tohoto rozhodnutí identifikoval pasivní věcně legitimovaný subjekt ve věci předmětné žaloby o ochranu osobnosti stěžovatele, nerespektoval plně právní názor ústavního soudu,“ uvedla ústavní soudkyně Jana Baricová.
Anketa
„V důsledku toho způsobil vznik protiústavního stavu odmítnutí spravedlnosti a tím porušil základní právo stěžovatele na soudní ochranu, respektive právo na spravedlivý soudní proces,“ doplnila Baricová.
Vedle ní byli ve tříčlenném senátu i Jana Laššáková a Mojmír Mamojka. Tito soudci byli dříve významnými poslanci vládní strany Směr. S ní měl Babiš přátelské vztahy ještě jako majitel koncernu Agrofert.
Je koho žalovat?
Ústavní soud Slovenské republiky v roce 2017 řekl, že Ústav paměti národa není zodpovědný za to, že byl Babiš veden ve svazcích StB. Podle dokumentů byl český premiér agentem ekonomické sekce kontrarozvědky StB vedeným pod krycím jménem Bureš.
Podle Agnera však ústavní soud neposkytl vodítko, koho by měl tedy Babiš žalovat.
„Ústavní soud vyslovil právní názor, kterým v podstatě znemožnil domáhat se ochrany proti uchovávání, šíření a zveřejnění nepravdivé informace o tom, že určitá osoba byla spolupracovníkem StB, když takovéto konání žalovaného (Ústavu paměti národa) označil za oprávněné. Tedy i v případě, že jde o lež,“ uvedl Agner.
Zároveň však ústavní soud zamítl další část stížnosti, v níž se Babiš domáhal práva na zachování lidské důstojnosti, osobního citu a dobré pověsti a práva na ochranu soukromí. S ochranou těchto práv se má nyní podle něho vypořádat Krajský soud v Bratislavě.
Otázkou, zda byl Babiš veden ve svazcích StB oprávněně či ne, se ale ústavní soud nezabýval.
