Článek
Jak dlouho o nevhodném chování Jiřího Hoška vedení redakce vědělo? A jakým způsobem se o něm dozvědělo?
Jiří Kubík: Já osobně jsem se to dozvěděl koncem minulého týdne od jedné osoby, která tyto skutečnosti znala zprostředkovaně. A byl jsem v šoku. Sexuální obtěžování kohokoliv je nepřípustné, nikdo ho nesmí zažívat, nikdo nesmí chodit do práce se strachem, co ho tam zase potká. Už pouhé podezření, že se to děje v Seznam Zprávách, bylo pro mě doslova nesnesitelné.
Jakub Unger: Jirka mi před víkendem přišel říct, co slyšel. I když ty první informace byly jen zprostředkované a v té chvíli neověřené, osobně jsem měl těžkou sobotu a neděli, protože to znělo hrozně. Nakonec jsem hned v pondělí ráno sám konfrontoval Jiřího Hoška. Všechny redakce jsem se snažil stavět, aby byly svobodné, přátelské, profesionální a tolerantní bez ohledu na věk, stav, náboženství, jazyk, gender… Takže to byla rána. Ale neříkám to, abych teď prostřednictvím vlastního média trapně vyvolával lítost, to, co se stalo, si budu vždy vyčítat. Já ani nikdo jiný z vedení redakce tady nejsme oběť.
Jak rychle a jakým způsobem vedení redakce na situaci reagovalo?
Jakub U.: V pondělí v 10:15 jsem ve firmě dostal konkrétní, adresné stížnosti. V 10:24 si je mohl písemně prostudovat. V 10:35 jsem položil před Jiřího Hoška dokument o okamžitém ukončení, který obratem přijal a opustil naši firmu. Zhruba o deset minut později si moje oznámení, co se stalo a proč, vyslechla redakce.
Jiří K.: Udělali jsme rázné opatření. Jiné řešení ta situace neměla. Moc mě mrzí, že se takové věci děly a že se o nich vedení redakce dozvědělo s obrovským zpožděním. Teď se všichni v redakci vzpamatováváme z naprostého šoku. Šoku z toho, že náš kolega, který se těšil všeobecnému uznání a s nímž jsme denně a rádi spolupracovali, měl ještě druhou tvář, o níž jsme neměli tušení. Troufám si tvrdit, že naprostá většina lidí v redakci je z toho doteď doslova opařená. Všichni se ale shodují, že jiné řešení to mít nemohlo. Všechny nás mrzí, že jsme se o tom nedozvěděli dřív.
Vyjádření Redakční rady Seznam Zpráv
Členové Redakční rady na svém posledním zasedání 22. října 2021 vyjádřili podporu ženám, které zažily sexuální obtěžování a nepřípustné chování v práci i mimo ni. Čelit sexuálnímu obtěžování od kolegy, navíc v pozici nadřízeného, je náročné a bohužel ve společnosti až příliš časté. Členové rady proto ocenili okamžitou, rychlou a ráznou reakci vedení redakce v kauze Jiřího Hoška. Jde o bezprecedentní reakci v českých médiích i společnosti. Zároveň je to jasný postoj, že vedení podobné chování nebude na pracovišti tolerovat nikomu, bez ohledu na postavení či popularitu a blízké vztahy.
Redakční rada též vítá krok vedení redakce, které se rozhodlo vytvořit interní pracovní skupinu a nový systém bezpečného prostředí pro zaměstnance a zaměstnankyně. Členové Redakční rady zavazují šéfredaktora Jiřího Kubíka podat do šesti měsíců zprávu novým členům RR o novém systému nahlašování problematického chování v redakci a o výsledcích pracovní skupiny.
Za Redakční radu: Zuzana Kovačič Hanzelová, Monika Mihaličková, Tomáš Etzler, Jindřich Šídlo
Je pravda, že členové vedení o nevhodném chování Jiřího Hoška věděli dlouhodobě a nijak na něj nereagovali?
Jiří K.: To pravda není. Četl jsem podobnou větu v některých médiích, kde byla citována nejmenovaná bývalá členka redakce. Mluvila dokonce o sílícím tlaku několika žen, které si na Hoškovo chování opakovaně stěžovaly. Musím se proti tomu ale ohradit. Mrzí mě každý případ, který se stal a o kterém jsme se nedozvěděli, ale opravdu nikdo nemůže říct, že vedení redakce vědělo a dlouhodobě nereagovalo. Není to pravda. Jakmile jsme se to dozvěděli, reagovali jsme okamžitě. Upřímně je mi líto, že se tyto informace nedostaly dříve tam, kde se s nimi mělo něco okamžitě udělat. Jakmile se to stalo, reagovali jsme bez zaváhání.
Jakub U.: To, že jsme něco věděli dlouho a nereagovali, je výmysl. Z toho, co jsem v posledním dni slyšel od různých lidí mimo naši redakci, to údajně šíří lidé, kteří u nás v minulosti neuspěli a museli odejít. Tito konkrétní lidé se snaží lhát kontaktům v konkurenčních redakcích, prý aby přiživili negativní články o nás. Dokonce, že i některým z obětí namluvili, že „Unger a spol. o Hoškově chování věděli a zametali to pod koberec“. Proč tito lidé lžou, nevím a nehodlám s tím ztrácet čas. Snad jsem výše vysvětlil, jak ve skutečnosti na podobné informace reaguji, pokud je opravdu dostanu.
Je vedení redakce v kontaktu s poškozenými? Omluvilo se obětem?
Jakub U.: S některými kolegyněmi, které v minulosti zažily chování Jiřího Hoška, jsem už mluvil. Popisovaly mi jeho chování v předchozích redakcích, kde působil. S dalšími jsem zatím neměl možnost hovořit, některé stížnosti jsou anonymizované. Ani nehodlám tímto konkrétním směrem vést vyšetřování, hledat sám jména. Myslím, že by to bylo mimořádně necitlivé. Zaznamenal jsem, že Jiří Hošek se všem hromadně veřejně omluvil.
Jiří K.: Vedení redakce se omlouvá všem ženám, které se s podobným chováním našeho bývalého kolegy setkaly a musely mu čelit. Je pro mě lidsky velmi těžko snesitelný pocit, že někdo z lidí, kteří kdy pracovali v Seznam Zprávách, sem přicházel s úzkostí a obavou, jakých nepříjemností se tu od našeho kolegy může dočkat. Troufám si tvrdit, že v redakci Seznam Zpráv panuje celkem přátelská atmosféra, všichni si uvědomují, jak silnou redakcí jsme a jaká z toho plyne odpovědnost. Žádný bossing, obtěžování tady nemá co dělat.
Jak vedení redakce zajistí, aby se podobná situace neopakovala? Už přijalo konkrétní opatření?
Jiří K.: Nad tím od pondělí s kolegy intenzivně přemýšlíme. Na jednu stranu věřím, že radikální řez a jasné oznámení, že sexuální obtěžování tady nikdo tolerovat nemíní, je propříště jasným signálem, že nic takového se tu dít nesmí a nebude a že nad tím nikdo nemíní zavírat oči. Zároveň ale vnímáme, že ne každý, kdo se s podobnou nechutností setká, sebere odvahu a přijde to ohlásit. Mám pořád v redakci otevřené dveře a každý z kolegů za mnou může kdykoliv přijít. Lidé to vědí a sám je vyzývám k tomu, ať se mi s jakýmkoliv pocitem nekomfortu svěří. Zároveň jsem svolal pracovní skupinu složenou z několika členů redakce z různých oddělení, s nimiž vymyslíme účinný mechanismus pro případ, že by se někdo nechtěl s podobnou situací svěřit přímo šéfredaktorovi a dalším členům vedení, a přesto chtěl na něčí nevhodné chování upozornit.
Jakub U.: Prvním krokem je pochopit. Proto jsem uložil šéfredaktorovi, aby speciální interní tým prozkoumal a popsal, jestli a kde konkrétně se staly v redakčním fungování chyby. Jde o tým nespojený s vedením redakce. Čekám zprávu v řádu týdnů, budu chtít zapojit i nezávislou Redakční radu, která funguje jako poradní orgán ředitele. Tvrdit teď druhý den, že už jsme na to přišli a máme na všechno odpověď, by nebyla pravda.
Přišlo se už na to, kde selhala komunikace a důvěra v redakci?
Jakub U.: Ne, zatím nevím, co přesně selhalo.
Jiří K.: Tím si lámu hlavu už pár dní. Svou roli v tom jistě hrálo to, že Jiří Hošek byl členem vedení redakce, a že tudíž některé ženy mohly mít ostych s něčím takovým přijít. Zároveň chápu, že jde vždycky o nepříjemnou zkušenost, kterou ne každý chce sdílet s dalšími lidmi, ukazovat důkazy a podobně. Mrzí mě to. Kolegům jsem znovu opakoval, že je vždycky rád vyslechnu a vždycky se budu snažit jejich problém řešit. Důležité ale v těchto případech je, aby si to nikdo nenechával pro sebe, neříkal to jen nejbližšímu kolegovi a neměl falešný pocit, že už tím se spustilo řešení problému.
Co vedení redakce říká na zlehčování celé situace, například na sociálních sítích?
Jiří K.: Vůbec není namístě tuto situaci jakkoliv zlehčovat. Je to vážná věc. Myslím, že každý se v takové chvíli může a má vcítit do toho, kdo obtěžování byl vystaven. A věřím, že když to udělá, tak ho chuť na vtipkování přejde.
Jakub U.: Já na sociálních sítích dlouhodobě nejsem, protože mi atmosféra a úroveň obsahu na nich nedělá dobře. Pro mě je důležité, že vedení redakce ví, jak vážné je to, co se stalo. A jak k tomu od pondělí přistupuje.