Článek
Statut institutu začal platit loni na podzim, univerzita jej však slavnostně otevřela až 1. října. Vznik centra, ve kterém pracují i nejcitovanější vědci světa, se připravoval několik let, doprovázely jej spory uvnitř akademické obce ohledně podoby integrace výzkumných kapacit.
Vědecké centrum, jež má ambice konkurovat předním tuzemským i evropským výzkumným ústavům, se zaměřuje na mezioborový výzkum nanotechnologií, biotechnologií a biomedicíny s velkým důrazem na mezinárodní spolupráci a přenos výsledků do praxe. „Naší prioritou je zaměřit se na nové možnosti získání a ukládání zelené energie, podílet se na rozvoji udržitelného zemědělství, ochraně životního prostředí nebo prevenci a léčbě civilizačních chorob. Vedle špičkového základního výzkumu velkou pozornost věnujeme přenosu výsledků bádání do praxe,“ uvedl ředitel ústavu Pavel Banáš.
Ve vysokoškolském ústavu pracuje v současné době přes 220 lidí, asi třetina cizinců. Mezi nimi je i několik výzkumníků, kteří se pravidelně objevují v seznamu nejcitovanějších vědců světa vyhlašovaném každoročně americkou společností Clarivate Analytics, jde například o odborníka na elektrochemii Patrika Schmukiho ze Švýcarska, amerického chemika narozeného v Indii Rajendera Varmu či fyzikálního chemika Radka Zbořila.
Institut úzce spolupracuje s řadou zahraničních pracovišť včetně předních vědeckých ústavů z Itálie, Španělska, Švýcarska, Německa, USA, Japonska a dalších zemí. Navázaná strategická partnerství s vybranými institucemi chce ústav podle ředitele Banáše využít pro pravidelné výměnné pobyty vědců a zvýšení úspěšnosti ve velkých grantových výzvách. Konečný počet zaměstnanců ústav nedefinoval. „CATRIN byla založena s tím, že je to otevřená struktura a může v budoucnu integrovat i další týmy z různých oblastí vědy a týmy. Případné navyšování počtu zaměstnanců bude souviset i s úspěšností v grantových soutěžích,“ doplnila pro ČTK mluvčí ústavu Martina Šaradínová.
Vysokoškolský ústav začal fungovat 1. října loňského roku. Pracovníci CATRIN zaznamenali významné úspěchy například v oblasti vývoje nových materiálů odvozených od grafenu pro ukládání energie. Vědci také nalezli cestu, jak zabránit rezistenci bakterií vůči antibiotikům i nanočásticím. U čištění vod vyvinuli unikátní sorbenty dovolující účinné odstraňování těžkých kovů či separaci vzácných kovů z vod. Tamní badatelé také popsali nové cesty, jak s pomocí chemického inženýrství na úrovni jediných atomů zvýšit účinnost přeměny sluneční energie na vodík či jak využít sluneční energii k velmi účinné přeměně na teplo pomocí tzv. plazmonických materiálů.
