Článek
V minulém roce byl jedním z čelných odborníků, kteří pomáhali vládě v boji s epidemií covidu-19. Na přelomu roku Marián Hajdúch skončil v roli národního koordinátora testování, nyní však řeší novou úlohu.
Ve spolupráci se špičkami několika vědeckých ústavů chystá celostátní studii. Má začít v říjnu, zapojí se do ní tisíce lidí prostřednictvím několika vědeckých ústavů.
Šetření má hlavně ukázat, kolik lidí v české populaci má protilátky, a zda takoví lidé virus dál přenášejí. Vědec naznačuje, jak se epidemie bude dál vyvíjet. „Máme kompletní medicínské řešení ohledně viru. Jde jen o to, aby jej společnost akceptovala,“ říká ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny v Olomouci v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Co přesně si od chystané celostátní studie tedy slibujete?
Cílí hlavně na to, abychom mohli popsat stav protilátek v celé populaci i v rizikových skupinách. O nejzranitelnější nám jde dominantně. Pomocí dotazníkových šetření chceme zjistit, proč někteří odmítají očkování. Chceme se také podívat na parametry buněčné imunity, specificky u osob, u nichž nevidíme protilátky.
A co je z mého pohledu klíčové – proto vkládáme periodické PCR testování – chceme zjistit, do jaké míry přítomnost protilátek v těle chrání přenosu viru v populaci. Řada studií ukazuje, že očkovaní lidé se mohou infikovat. Nicméně to, že mají pozitivní nález viru na sliznici, nemusí nutně znamenat, že jsou infekční a budou jej nutně dál přenášet. Virus může být zabalený protilátkami a minimálně infekční.
Výsledky podobných studií extrémně závisí na strategii testování, které v danou chvíli platí. Proto chceme vřadit PCR testování – velmi podobně, jak se to dělalo ve vakcinačních studiích. Lidé po očkování byli periodicky testovaní, aby se zjistilo, zda jsou odolní i vůči bezpříznakovému přenosu nemoci.
Jinými slovy, když při opakovaném testování narazíte na člověka, který je infikovaný, ale třeba dřív očkovaný, můžete sledovat, jak nákazu šíří v okolí?
Přesně. Budeme sledovat, kolik primárních kontaktů nakazí. Dostaneme velmi přesnou informaci, jestli takoví lidé onemocněli, či nikoli. Budeme vědět, jak dál nemoc šířili.
Buď se ukáže, že lidé s imunitou proti covidu či očkovaní nenakazí primární kontakty. Nebo naopak. Nechci výsledky předjímat. Je důležité zjistit, jaké riziko tyto osoby v populaci představují.
Ohledně protilátek přitom panují protichůdné informace.
Protilátky nepochybně úlohu v ochraně před infekcí mají. Ať už ty navozené očkováním, nebo prodělanou nákazou. V poslední době se k tomu objevuje více dat. Také jsme reanalyzovali informace z naší původní studie Preval (na studii se loni podílely univerzity, nemocnice a další instituce napříč republikou - pozn. red.). Skutečně se ukazuje, že osoby s protilátkami, které se setkaly s infekcí, mají velmi snížené riziko, že se znovu nakazí. To je platný argument.
Ale neznamená to, že se nemají očkovat. Na studiích především z Izraele je vidět, že nejlepší ochranu mají ti, kteří nemoc prodělali a jsou očkovaní. I když by bylo mnohem lepší opačné pořadí. Setkání s virem po očkování určitě dál posílí imunitní obranu a znamená minimální riziko závažného průběhu.
Jak se do nové studie zapojí olomoucký ústav?
Ve studii budeme pokračovat ve větvi původního Prevalu. Chceme oslovit stejnou skupinu obyvatel, ale v mnohem menším počtu. Už nepůjdeme do takových čísel. V té době se totiž protilátková prevalence pohybovala kolem jednoho až čtyř procent lidí v populaci. Nyní je to určitě přes padesát procent. Odhadujeme, že do studie zapojíme asi 2500 dobrovolníků. Budeme testovat přítomnost protilátek, jejich kvantitu. U části lidí se zaměříme i na vyšetření buněčné imunity. Po dobu několika měsíců budeme osoby testovat na přítomnost viru v dýchacích cestách a tímto způsobem prověříme, zda přítomnost protilátek v těle snižuje přenos viru v populaci.
Co rozložení do věkových kategorií?
Budeme kopírovat předchozí kritéria. Jsou to dospělí jedinci v široké věkové struktuře, která kopíruje demografické zastoupení v populaci. Ale detaily diskutujeme. Říkám vám své představy a ty se musí zkombinovat s představami kolegů a dostupným rozpočtem.
Je tam více větví studie. Část je kohorta – skupina lidí – chronických pacientů pražského IKEMu, která je rozprostřená po celé republice. Část jsou zdravotníci z Thomayerovy nemocnice, kteří byli opakovaně testovaní. Na to bychom chtěli navázat. Další kohorta má být ze Sociologického ústavu Akademie věd, což je opět průřezové přes celou republiku. Jsou to skupiny, o nichž se uvažuje, ale berte to jako předběžnou informaci.
PCR testy dodá olomoucký ústav?
Záleží, jakým stylem se budou dělat. Je to opět otevřená věc. V naší kohortě pravděpodobně budeme vyšetřovat vzorky v olomoucké fakultní nemocnici.
Když se účastník studie zapojí, co jej čeká?
Odběr krve a test na přítomnost viru na sliznici. Měl by tam být pravidelný čtrnáctidenní interval.
Jak se budou na financování podílet jednotliví aktéři?
To stále řešíme. Značná část peněz půjde z Ministerstva zdravotnictví, ale velmi pravděpodobně budeme ohledně PCR testování v části aktivit, na které v rozpočtu nezbudou peníze. Budeme to doplácet z jiných výzkumných projektů, zaměřené na studium tohoto viru. Peníze tedy použijeme na rozšíření cílů studie.
S jakým rozpočtem počítáte?
Rozpočtové věci budeme dávat teprve dohromady v dalších dnech. Jestli to bude pět nebo sedm milionů korun, vám v tuto chvíli neumím říct.
V minulých dnech se hodně skloňovala studie, na níž pracovali vědci brněnského Recetoxu, Masarykovy univerzity a Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra. Zapojilo se do ní třicet tisíc lidí. Podle jejích závěrů už v březnu před hlavní vlnou očkování měla protilátky proti covidu polovina populace. Očekáváte trochu jiné výsledky, lze šetření nějak porovnat?
Bude to obtížně srovnatelné. Vstupujeme do rybníku v úplně jiném čase. A to v době, kdy velká část osob bude mít kombinaci prodělání nemoci a očkování. Můžeme je s určitou pravděpodobností identifikovat a rozlišit tím, že mají protilátky proti jiným antigenům viru, než jen proti S-proteinu. Ale není to stoprocentně spolehlivé. Část infikovaných osob vytvoří protilátky jen proti S-proteinu. Přesně tohle chceme rozklíčovat.
Právě ohledně toho, v jaké míře očkovaní jedinci virus přenáší, přicházejí protichůdné informace. I v tomto bude studie přínosná?
Jednoznačně. Pozor, nemáme informace o tom, že by očkovaní mohli virus přenášet. Víme, že se mohou nakazit a minimálně prvních šest dnů mají stejnou virovou nálož jako nenaočkovaní. Pak se to rozstřihne. Očkovaným nálož spadne, infikovaným roste nahoru dál.
Izrael publikoval data o procentu pozitivních testů v různých kategoriích. Tam se ukazuje, že promoření a očkovaní občané mají minimální procento pozitivity v celkové populaci. To by indikovalo, že bude výrazně snížený přenos viru v této skupině osob, což by mohlo znamenat konec pandemie. Nastane, až se lidé naočkují a částečně promoří přirozenou infekcí anebo třetí dávkou očkování. K tomu zatím data chybí.
Pozor, nemáme informace o tom, že by očkovaní mohli virus přenášet. Víme, že se mohou nakazit a minimálně prvních šest dnů mají stejnou virovou nálož jako nenaočkovaní. Pak se to rozstřihne. Očkovaným nálož spadne, infikovaným roste nahoru dál.
Kdy tedy přijde konec ve smyslu toho, že se virus začne chovat jako běžnější infekční nemoci a přestane ničit zdravotnické systémy zemí?
U očkovaných osob to nastane už teď. Zahlcení bude minimální. Uvědomme si, že medicínská věda poskytla kompletní řešení infekce v horizontu jednoho roku. Umíme testovat, trasovat, máme antivirotika, monoklonální látky i účinné vakcíny. Víc medicína neumí.
Problém už je jen společenský a někdy i trochu politický. Pandemie skončí, až společnost akceptuje medicínská řešení. Jiná cesta z toho není.
Hodně se nyní řeší, že se mají uznávat i protilátky jako doklad bezinfekčnosti. Jak se na to díváte, je to politická záležitost, nebo skutečný vědecký rozpor?
Vidím to spíš jako vědecký otazník. Z mého pohledu to úplně jasné není. Původní studie Preval nám ukazuje, že lidé, kteří nemoc prodělali, třeba i s minimálními příznaky, byli dlouhodobě chránění v dalším pandemickém roce. Nicméně v době studie bylo množství lidí s protilátkami velmi malé. Data nemůžeme brát jako definitivně platná.
Teprve nyní se objevují první práce, které značí, že přítomnost specifických protilátek proti specifickým antigenům viru ukazuje na dostatečnou ochranu jedince. Ale jestli je dostatečná na to, aby byl člověk považovaný za bezinfekčního, to nevím. Nutno říct, že ani nevím, zda za bezinfekčního lze považovat očkovaného.
Znamená to, že strategie v celé Evropské unii ohledně covid pasů je svým způsobem improvizace?
Je to v dané chvíli asi nejlepší řešení, na kterém jsou odborníci schopní se shodnout. Nepochybuji, že se to do budoucna změní. Nemáme stále všechna data k nemoci. Nevíme, jak dlouho vydrží ochrana. Nevíme, jestli je kvantitativní nebo kvalitativní – to znamená, zda pro ochranu musí být určitá hodnota protilátek, nebo zda stačí jakékoli. Máme teprve prvotní data a dělat na tom zásadní rozhodnutí v rámci ochrany veřejného zdraví je vždy rizikové. Nedivím se opatrnosti politických vedení, protože je namístě.
V principu si myslím, že prodělání té nemoci bude chránit před reinfekcí, stejně dobře, nebo i lépe než očkování samotné. Je docela pravděpodobné, že se tímto směrem bude situace vyvíjet.
Na Twitteru jste upozornil, že se nyní zrychlilo šíření nákazy v Karlovarském kraji. Jakou to má souvislost s filmovým festivalem a je to určitý vykřičník pro jiné hromadné akce?
Obezřetnost je namístě, ale zvýšená čísla nelze stoprocentně spojit s karlovarským festivalem. Jeho účastníci byli očkovaní, testovaní. Je nutné si přiznat, že i očkovaní mohou virus přenášet. Je to spíš příklad toho, že i doprovodná mobilita, která vzniká okolo festivalu, vám může zvednout množství nákaz. Mobilita hraje velmi podstatnou roli.
Vrátili se nám děti do škol, lidé z dovolených, populace je víc v pohybu a může to mít negativní dopad do šíření infekce. Varianta delta je pořád obrovsky infekční a téměř s jistotou lze říct, že pokud někdo tuto nemoc neprodělal, nebo není očkovaný, tak se s nemocí v následující sezoně setká.
Budeme na podzim kopírovat narůstající čísla jako Německo či Rakousko, nebo bude hrát roli i to naše jarní masivní „promoření“?
I jiné země jsou vysoce promořené či proočkované a infekce tam začíná stoupat a lze očekávat, že se to stane i v České republice. Není to nic nečekaného, je to normální. Očekávám, že počty osob v nemocnicích budou proporčně významně nižší ve srovnání s počtem nakažených, ale je potřeba si zachovat respekt. Máme značnou část populace, která očkování nemá. Mohla by, ale nechce. Velká část jsou lidé s vyšším rizikem těžkého průběhu. Musíme usilovat, abychom tyto lidi přesvědčili, že je to pro ně ta nejlepší cesta. Bohužel je starší populace mnohem méně promořená, protože oni se při předešlých vlnách infekce drželi v izolaci. Takže je tu vysoké množství obyvatel, kteří se nesetkali s virem ani vakcínou.
Na jaře bylo jasné, že určitý počet nakažených znamená přesně určitelný odraz v nemocnicích. Jak nyní s novými mutacemi a očkováním zachytit nárůst epidemie, jde hlavně o počty hospitalizovaných?
Vždy bych se řídil počty nakažených z prostého důvodu. Hlavním determinantem šíření v populaci je celková virová nálož. S tím vám s určitou statistickou pravděpodobností nějaké procento lidí onemocní. Loni jsme viděli, že řídit epidemii podle počtu lidí na jednotkách intenzivní péče je nesmírně nebezpečné a stálo to spoustu životů. Musíme udělat vše pro to, abychom zabránili šíření virové nálože. Pak se to velmi špatně ovlivňuje, a než opatření začnou fungovat, zabere to moc času. Podívejte se, kolik měsíců nám to trvalo.
