Článek
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) vyvíjí Česko vlastní očkovací látku. Zejména proto, aby bylo v případě potřeby soběstačné.
Takto ministr projekt představil v pondělí společně s kardioložkou a poslankyní za ANO Věrou Adámkovou. Přípravu dostaly za úkol Státní zdravotní ústav (SZÚ), Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). Náklady, které se podle poslankyně hnutí ANO Adámkové mohou vyšplhat na desítky milionů, má hradit ministerstvo.
Na zprávu však reagovali přední čeští vědci, kteří v celé věci vidí zásadní trhliny. Mimo realitu jsou podle nich například představy o nákladech na podobný výzkum a výrobu látky.
„Záleží, co přesně chtějí dělat a kam snahy dotáhnout,“ řekl pro Seznam Zprávy Zdeněk Havlas - chemik a bývalý ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, který se sám mnoho let věnoval vývoji nových léků.
„Schvalování vakcíny znamená několik stupňů a fází včetně klinických studií. Od ochrany duševního vlastnictví, klinické i preklinické testování, přes výrobu a distribuci se dostáváme na miliardové částky. Vývoj nového léčiva dnes vyjde na tři miliardy dolarů. U vakcíny by to mohlo být lehce lacinější, ale méně než miliardy korun to nebude,“ dodává.
Podle Havlase není možné za zmiňované peníze dotáhnout celý projekt do zdárného konce. Samotná preklinická studie je přitom bez klinické téměř bezvýznamná. Vývoj vakcíny je proto zpravidla spojen s investováním velkého a zároveň rizikového kapitálu. Farmaceutické firmy však mohou náklady na neúspěšné pokusy vykrýt těmi úspěšnými.
„Sami žádnou farmaceutickou firmu, která by vakcínu mohla vyrábět, nemáme. Ústav sér a očkovacích látek, který tady býval, už není. Takováhle věc dnes nemůže zůstat lokální. Kdybychom měli štěstí a povedlo se, že vakcínu uděláme, tak ji potom musí někdo vyrábět a prodávat. Největším nákladem jsou nicméně klinické testy,“ pokračuje vědec ve výčtu pochybností.
Na ministerském projektu mu chybí zejména ucelený plán. „Je třeba mít vše od začátku do konce naplánované, zajistit financování a manažera, který má s takovou prací zkušenosti. Obávám se, že tady nikdo takový nebude,“ dodal.
Dalšími problematickými aspekty je podle Havlase stále nepříliš prozkoumaná tvorba protilátek po prodělání covid-19 a mutování viru. „Pokud zásadně zmutuje dříve, než vznikne vakcína, může vyvinutá látka chránit proti něčemu, co už ani neexistuje,“ dodal.
Ambiciózní projekt
Informace o české vakcíně zaskočily i místopředsedu České vakcinologické společnosti a epidemiologa Romana Chlíbka. Podle něj je podobný výzkum v tuzemsku zatím na bodě nula.
„Ve vakcínách jsme outsider a svět nám dávno utekl. IKEM nikdy žádnou vakcínu nevyvinul, stejně tak SZÚ žádnou nevyvinul ani nezkoumal. Mohou zkoumat koronavirus, ale jen obtížně vakcínu,“ uvedl už dříve Roman Chlíbek.
Projekt ministerstva a jeho ústavů zpochybňuje i Učená společnost České republiky. V dopise, který podepsalo několik signatářů v čele s imunoložkou Blankou Říhovou, se uvádí, že informace o plánu pracovat na vakcíně by mohla dokonce do určité míry poškodit úctyhodnou minulost vývoje a výroby vakcín proti závažným infekčním onemocněním v bývalém Československu.
Ministerstvo se však brání tím, že vývoj může čerpat ze silných stránek zapojených institucí - například SZÚ se podle něj opírá o výzkum ve svých referenčních laboratořích. „Jeho výzkumné týmy detailně znají postupy pro práci s viry a mají zkušenosti v oblasti vývoje,“ uvádí resort.
Ústav hematologie má mít zkušenost s výrobou imunoterapeutických léčiv a IKEM by měl přispět experimentálním zázemím a zkušenostmi s epidemiologickými a výzkumnými úkoly.
Sama Adámková kritiku odráží tím, že nikdo z protestujících pomoc v tomto ohledu nenabídl. „Situace je bezprecedentní. Domnívám se, že je povinností každého vědce, má-li možnosti, dát je obyvatelům a vlasti,“ řekla Adámková. Lidé zapojení do projektu podle ní doteď odvedli zdarma práci za desítky milionů korun.
„Platí svoboda bádání a v tomto směru asi není nutné kritizovat někoho, kdo má zájem pracovat na vývoji této vakcíny,“ dodal k věci ministr.
Odstartovaný závod
V zahraničí běží vývoj vakcíny proti covid-19 už několik měsíců - minulý týden se ho účastnilo přes 90 látek, osm z nich už přistoupilo ke klinickým testům.
Vývoj organizuje i Evropská unie - na společný projekt Česko poskytne zhruba 750 000 eur, například Německo a Francie dávají přes půl miliardy.
Ani s nejlepším vybavením se ale před výzkumníky nerýsuje snadná cesta k jistému výsledku. Ještě v únoru odhadovala Světová zdravotnická organizace (WHO) dobu potřebnou pro vývoj očkování na nejméně 18 měsíců, spíše roky. Tak dlouhou dobu zaberou všechny fáze testování a aplikace v terénu. Obvykle takové procesy trvají mnoho let.
