Vědcům přestává stačit stupnice hodnotící sílu tropických bouří

Šestý stupeň silové škály byl jedním z hlavních témat klimatické konference ve Wellingtonu na Novém Zélandu. Klimatolog a šéf vědeckého klimatologického oddělení na Penn State University Michael Mann se pro deník The Guardian vyjádřil ve smyslu, že je momentální hodnocení bouří zastaralé: „Z vědeckého hlediska by šestý stupeň mnohem lépe vyhovoval bouřím, které dosahují rychlosti 320 km/h. Navíc by to byl jasný důkaz o tom, že klimatické změny momentálně dávají vzniknout nejsilnějším bouřím v historii.”

Pátý stupeň byl shledán dostačujícím, protože kromě měřícího hlediska představoval destrukci domů a dalších infrastruktur. To však nadále neplatí díky bytelnějším materiálům a konstrukcím. Bouře navíc dosahují vyšších, dosud nevídaných rychlostí.

Takovým příkladem byl cyklon Winston, nejsilnější zaznamenaný cyklon na jižní polokouli, který v únoru 2017 zasáhl Fidži. K jeho síle pohybující se kolem 320 km/h se vyjádřil novozélandský ministr pro klimatické změny James Shaw: „Jediným důvodem, proč Winston nebyl označen za bouři šesté kategorie, je, že šestou kategorii nemáme. Do budoucna ji ale dost možná budeme potřebovat.”

Ne každý však tento názor sdílí. Jeden z vrchních vědců z Národního institutu pro vodní a atmosférický výzkum na Novém Zélandu Chris Brandolino tvrdí, že přidání nové kategorie je příliš jednoduchým řešením: „Jsem prvním z těch, kteří povzbuzují k přehodnocení vědy. Nicméně myslím, že bychom v této situaci měli volit holistický přístup. Měli bychom se dívat na celou škálu, možná ji kompletně předělat, nejen přidávat jednu kategorii.”

První velká tropická bouře sezony 2018 vznikla 3. února a byla pojmenována Gita. Zasáhla Nový Zéland, Fidži či Americkou Samou. Nejničivější dopady měla však na tichomořský stát Tonga. Vítr dosahoval rychlosti až 230 km/h. Gita způsobila rozsáhlé záplavy, ničila obydlí a na několik dní zastavila železniční i leteckou dopravu.