Článek
S předpokládaným růstem světové populace se totiž zvýší také spotřeba živočišných produktů o 60 až 70 procent. Na polích si tak budou konkurovat plodiny pro přímou lidskou spotřebu a krmiva pro hospodářská zvířata.
Pro výrobu kilogramu živočišných produktů jsou v závislosti na druhu zvířat a podmínkách chovu potřeba dvě až 15 kilogramů rostlinných krmiv. Přitom už nyní se využívá 40 až 50 procent z globální sklizně obilovin právě na výrobu krmiv.
„Logicky roste zájem o alternativní a zároveň udržitelnou produkci bílkovin. Chov hmyzu by v tomto smyslu mohl být jedním z možných řešení,“ uvedl Ondřej Šťastník z Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
I přes několik vědeckých studií je toto odvětví stále na samém počátku, čemuž odpovídá vyšší cena produktů z hmyzu. Například cena za kilogram usušených moučných červů se na podzim 2020 pohybovala kolem 300 korun.
„Hlavním cílem našeho projektu, který podpořila Technologická agentura ČR, je zařadit podíl produktů z moučných červů do krmné dávky zvířat, konkrétně brojlerových kuřat a slepic produkujících konzumní vejce ve formě konkrétních krmných směsí,“ uvedl Šťastník.
Vědci společně s kolegy ze společnosti Underground Food zatím provedli dva experimenty. V jednom z nich slepice půl roku přijímaly krmné směsi s různými podíly moučných červů. Vědci sledovali řadu parametrů, například zdravotní stav zvířat. Před zahájením testů museli také vyřešit to, jak ze sušených červů vyrobit moučku, kterou pak přimíchali do směsi. Červy nakonec sešrotovali s pšenicí.
Moučné červy a vytvořené krmné směsi vědci podrobili několika analýzám pro zhodnocení kvality. „Obecně se dá konstatovat, že i u hmyzu je nutné dbát na kvalitu, podobně jako u ostatních krmiv. Na základě našich předběžných výsledků můžeme konstatovat, že použití do pěti procent moučných červů v krmné směsi pro drůbež se jeví jako vhodný podíl, který významně neovlivňuje zdravotní stav zvířat a celkovou kvalitu masa a vajec,“ popsal Šťastník.
