Článek
Hrozny nejsou určené k výrobě vína, ale přímé konzumaci, dozrávají dříve a jsou odolnější vůči houbovým chorobám, uvedla univerzita v tiskové zprávě.
Odrůdy se jmenují Diadém a Ulrika a jejich šlechtění začalo před 20 lety. „Oblast stolních odrůd se oproti moštovým odrůdám mění opravdu dynamicky. Pěstitelé vyžadují stále větší bobule, co nejlepší odolnost proti houbovým chorobám, dobrou vitalitu růstu a pokud možno mají být bobule bez semen,“ uvedl Radek Sotolář z Ústavu vinohradnictví a vinařství MENDELU.
Obě odrůdy jsou velmi rané, určené především do zahrádek, a proto bylo cílem šlechtitelů získat i odrůdu aromaticky zajímavou. „To je velký rozdíl oproti komerčně šlechtěným stolním odrůdám, které se šlechtí na co nejmasitější konzistenci dužniny, aby hrozny vydržely transport, a naopak jsou pak aromaticky neutrální, kvůli zchlazení při transportu a úchově. Proto lidem odrůdy ze supermarketu nikdy vonět nebudou,“ dodal Sotolář.
Šlechtění je náročný proces a 20 let při šlechtění nové odrůdy standardní doba. Vědci testují nejen odolnost proti chorobám, ale snaží se vybírat a podpořit i další vlastnosti rostlin, jako je vitalita a charakter růstu, stupně odolnosti, hustota a tvar hroznu, tvar a velikost bobule, aromatický profil, konzistence dužniny. Přibližně deset let od křížení, ale může to být i později, přechází semenáčky do poloprovozních zkoušek. „Pozitivně sledované vlastnosti se musí opakovat v dalších letech a testují se třeba různé podnože a doba zrání či plodnost na nich,“ dodal Sotolář. Toto období trvá asi pět let, teprve potom je možné nově vyšlechtěnou odrůdu přihlásit na odrůdové zkoušky do Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ty trvají dalších šest let, rok se čeká na ověření názvu a právní ochranu odrůdy.
