Článek
Navíc jde o jednu z chorob, které můžou způsobovat vážné komplikace při onemocnění covidem-19, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Dana Lipovská.
Problémem je podle vědců skutečnost, že pacientům je cukrovka často diagnostikována až v pozdějších stadiích onemocnění. Existuje přitom podle nich řada rizikových faktorů, které mohou k rozvoji nemoci přispět a kterým lze předcházet právě prevencí. Nejvyšší stupeň rizika je takzvaný prediabetes, což je mírné zvýšení hodnot glukózy nad normální hodnotu. Pacienti s touto diagnózou mají trvale vysoké riziko (až 70 procent) rozvoje cukrovky 2. typu, která se může objevit kdykoli. A právě období prediabetu je podle vědců ideální čas pro účinnou kampaň prevence a informovanosti obyvatel o nebezpečí, které je může potkat.
Právě informace ale podle vědců v širší populaci chybějí. „Například v Brně zatím neexistuje program prevence cukrovky a navíc je obtížné nějaký nastavit, pokud osm z deseti lidí riziko spojené s prediabetem ignoruje,“ uvedl Juan Pablo Gonzalez Rivas, vedoucí výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC.
Při hodnocení více než 2000 obyvatel Brna a blízkého okolí ve věku 25 až 64 let vědci z Kardiovize zjistili, že téměř 65 procent z nich má vysoké riziko rozvoje cukrovky 2. typu v následujících letech. V současné době tak pracují na preventivní strategii, která by cílila právě na tuto rizikovou skupinu. Půjde podle nich o kombinaci důležitých změn, které povedou ke zlepšení životního stylu. Nejprve se vyhodnotí současný stav jedince, například pohybová aktivita, zdravotní anamnéza či stravovací návyky, a na základě toho se stanoví riziko rozvoje diabetu 2. typu. Poté bude následovat konzultace s lékařem, nutričním poradcem a trenérem za účelem sestavení individuálního plánu. Cílem bude motivovat pacienta ke snížení váhy a obecně zlepšit jeho zdraví a kvalitu života.
„V červenci plánujeme provést pilotní studii, poté již chceme mít k dispozici finální verzi preventivního programu pro dobrovolníky,“ uvedl Gonzalez Rivas. Doplnil, že pokud se to podaří v lokálním měřítku, vědci by rádi tento program rozšířili pro celou českou populaci.
Při cukrovce organismus není schopen produkovat dostatečné množství inzulínu. Většina jídla, které člověk zkonzumuje, je v těle rozložena na jednoduchý cukr – glukózu. Lidské tělo glukózu využívá jako zdroj energie. Glukóza je v těle transportována krví. Aby buňky mohly glukózu z krve využít, potřebují k tomu právě inzulín. Bez tohoto hormonu tedy buňky nemohou získat energii z potravy. Lidé s cukrovkou nemohou využívat svou krevní glukózu, což vede k vzestupu hladiny cukru v krvi a dalším závažným důsledkům, jako například postižení zraku, onemocnění ledvin či postižení nervů, oběhového systému a dalších. Existují dva hlavní typy cukrovky, přičemž přibližně 95 procent pacientů trpí cukrovkou 2. typu.
