Článek
Vědci ho využijí pro výzkum poruch plodnosti u lidí, včetně předčasné menopauzy, uvedli zástupci Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Odborníci upozorňují, že s tím, jak roste věk, kdy si lidé pořizují děti, je stále důležitější zkoumat příčiny a průběh problémů s plodností, které se v pozdějším věku objevují. Za myším modelem stojí tým Zdeňka Trachtulce, který pracuje v Ústavu molekulární genetiky AV.
Vznik modelu má kořeny v roce 2014. Tehdy vědci z AV objevili, že někteří samci - kříženci dvou druhů myší - plodí potomky později, než oba jejich rodičovské druhy. Podle odborníků toto omezení doby plodnosti ovlivnil gen Prdm9, který rozhoduje o umístění programovaných zlomů DNA v nezralých pohlavních buňkách. Později vědci zjistili, že tito samci i další kříženci přestávají plodit mnohem dříve než jiné druhy myší. Tehdejší model zkráceného reprodukčního věku však zahrnoval jen samce. Podle zástupců AV byl také příliš komplikovaný pro využití ke studiím pro reprodukční medicínu.
Tým vědců tedy cíleně připravili vhodnější model zkráceného reprodukčního věku zahrnující samce i samice potkanů. Vyřadili v něm právě gen Prdm9. „Samci i samice tohoto kmene plodí potomky později, ale také ztrácejí schopnost plodit podstatně dříve než kontrolní potkani s aktivním genem Prdm9,“ uvedl výzkumník Trachtulec.
Zlomy DNA, které gen Prdm9 u potkana kontroluje, jsou nebezpečné. Vznikají náhodně a musí být ve všech buňkách opraveny. Programované zlomy DNA v nezralých pohlavních buňkách jsou podle vědců vytvářeny speciálním enzymem a opraveny tak, aby zralé pohlavní buňky nesly správný počet chromozomů.
Zlomy a jejich opravy jsou důležité pro plodnost i vyšší genetickou různorodost potomků. Potkani s vyřazeným genem Prdm9 při vývoji ztrácejí některé pohlavní buňky a produkují méně mláďat. Jejich vzájemná křížení jsou také bez potomků i v době, kdy je s jinými partnery mohou plodit. „Dalším studiem těchto potkanů plánujeme v budoucnu více objasnit mechanismy této omezené plodnosti s cílem nalézt možné způsoby prodloužení reprodukčního věku,“ dodal Trachtulec.
Na výzkumu pracovali vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Fyziologického ústavu AV s kolegy z vědeckých ústavů ze Spojených států a Francie.
