Vědci vyvinuli systém pro předpověď pandemie. Odhadli, kdy bude líp

Čínští vědci vyvinuli první systém předpovědi pandemie covidu-19 na světě. Jejich model je schopný vytvářet předpovědi na základě složitých klimatických dat. Sami vědci věří, že zlepšování systému není u konce. Časem by měl být schopný započítat i třeba údaje týkající se leteckého provozu a přírodních katastrof. Poměrně přesně už systém odhadl lednový vývoj.

„Globální systém predikce pandemie covidu-19“ (Global Prediction System for the Covid-19 Pandemic) kombinuje dynamickou klimatickou statistiku s epidemickým modelováním. Ve svých výpočtech zohledňuje teplotu, vlhkost i účinnost vládních pandemických kontrolních opatření. Systém předpovědí vyvinuli vědci z Lanzhou University v severozápadní Číně. Staví na stávajícím regionálním predikčním modelu epidemie a funguje od května.

Momentálně je systém schopný generovat prognózy pandemického vývoje pro více než 190 zemí. Cílem je pak využívat získaná data jako včasné varování pro jednotlivé vlády a zajistit jim dostatek času na zavedení vhodné, vědecky podložené taktiky a politiky v oblasti veřejného zdraví. Kombinace včasného varování a správně zvoleného postupu by měla pandemii úspěšně potlačit.

Podle týmu Global Prediction System se dá účinnost vládních opatření změřit pomocí emisí oxidu dusičitého, hlavního „znečišťovače“ v atmosféře. Například abnormálně nízká hladina oxidu dusičitého znamená funkční opatření sociálního distancování, což je jeden z faktorů, který může pomoci omezit šíření viru. Mezi další ukazatele šíření koronaviru patří optimální teplota, kterou vědci definovali mezi 5 a 15 stupni Celsia.

Už předešlé studie zjistily, že je koronavirus schopen přežít i ve vysokých teplotách. Profesor Remi Charrel a jeho kolegové z univerzity v Aix-Marseille v jižní Francii po dobu jedné hodiny zahřívali virus na 60 stupňů Celsia. I při takové teplotě byly některé kmeny stále schopné replikace. K úplnému zabití viru museli vědci přivést teplotu k blížícímu se bodu varu.

Systém se spoléhá také na aktuální údaje o veřejném zdraví. Průběžně zpracovává data o potvrzených případech nakažených a úmrtí získaných z Centra pro systémovou vědu a inženýrství Univerzity Johnse Hopkinse. K přesnějšímu předvídání vývoje pandemie napovídají také meteorologická data, jako je teplota a vlhkost, shromážděná z Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí a NASA.

Podle aktuální předpovědi nové případy covidu-19 klesnou na sezónní minimum v dubnu, s přibližně 9,2 milionu případů po celém světě. Na přibližně 14 milionů se čísla vyšplhají v červenci.

Systém je schopen generovat i měsíční předpovědi. Do konce roku by mělo být ohlášeno téměř 18 milionů nakažených, tedy asi 15 procent z celkového počtu potvrzených případů na celém světě od začátku pandemie. Co se týče jeho přesnosti v minulých měsících, tak dle předpovědi mělo za leden přibýt zhruba 20 milionů nakažených. Reálné statistiky Světové zdravotnické organizace uvádějí za leden 19 milionů.

Čínští vědci nyní pracují na dalším zlepšování. Přesnosti predikcí by mělo napomoct i zohlednění dalších statistik o nakažených, objem cestujících na letištích, údaje o letovém provozu, údaje o životním prostředí a výskyty přírodních katastrof.

Predikční výzkum vede Chuang Ťien-pching, ředitel Centra pro spolupráci inovací na univerzitě v Lan-čou. Podle People's Daily by systém mohl být v budoucnu aplikován na další infekční nemoci. „Očekává se, že pandemie bude nějakou dobu trvat, dokonce i s vakcínami. Boj proti pandemii je dlouhodobá bitva,“ řekl Chuang pro People's Daily. „Nyní pracujeme na vývoji druhé generace našeho systému a zohledňujeme údaje po znovuotevření měst a uzavírání lidí do karantény. Přesnost našeho předpovídání se ve srovnání s první generací hodně zlepšila.“

Počet ohlášených nakažených na celém světě překročil 110 milionů, více než 2,4 milionu lidí zemřelo. Systém předpokládal, že i kdyby bylo 70 procent světové populace naočkováno do konce minulého měsíce a nedošlo by k ovlivnění účinnosti vakcín, pandemie by i přesto trvala čtyři roky.