Článek
Vědci chtějí získat patent a hledají komerčního partnera, který pomůže přenést objev do praxe, uvedl mluvčí univerzity Filip Vrána.
Postřik je směsí nanočástic stříbra a mědi s grafenoxidem. Funguje tak na úplně jiném principu než antibiotické přípravky. Vědci na něm pracovali deset let.
„Antibiotická rezistence nás všechny ohrožuje, proto hledáme úplně jiný, nový způsob ochrany proti bakteriálním infekcím na všech úrovních, zemědělskou praxi nevyjímaje,“ řekl vedoucí Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity Vojtěch Adam.
Aplikace postřiku má podle vědců velmi dobrý vliv na potlačení škod na rostlinách při relativně nízké spotřebě. „Přínos pro praxi je nejen ve snížení množství chemických látek aplikovaných na pěstební plochy, ale především v možnosti chránit rostliny proti chorobám, které se doposud obtížně potlačovaly,“ uvedl vedoucí Ústavu zelinářství a květinářství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity Robert Pokluda.
Vědci postřik testovali na rajčatech a paprikách. Část rostlin uměle infikovali bakteriální skvrnitostí a následně ošetřili přípravkem. Po několika týdnech vědci test vyhodnotili a výsledek byl viditelný pouhým okem. „Neošetřené rostliny byly silně poškozené, zatímco na těch s postřikem nebyly známky napadení,“ uvedl Pokluda.
