Článek
Popsali způsob, jakým leukemické buňky regulují svou migraci v těle pacienta a jak přežívají terapii léky ze skupiny takzvaných BCR inhibitorů, zároveň přišli s možným řešením. Jde o výsledek spolupráce mezi vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity a lékařů z Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.
Chronická lymfatická leukémie je nádorové onemocnění charakterizované nekontrolovatelným množením jednoho typu imunitních buněk, konkrétně B lymfocytů. V léčbě se nyní často používají BCR inhibitory. Nádorové B lymfocyty ale postupně nacházejí způsob, jak se na léčbu částečně adaptovat, případně se stávají zcela rezistentními. Vědci hledají cestu, jak tomuto procesu předejít a chorobu trvale kontrolovat.
Novým léčivem by se v budoucnu mohly stát inhibitory GAB1 proteinu, který je zodpovědný za krátkodobou rezistenci a podporuje migraci maligních buněk do prostředí, kde lépe přežívají a množí se. Potlačení efektu GAB1 proteinu tak podle vědců představuje slibný terapeutický princip.
Brněnští vědci své inhibitory úspěšně otestovali v laboratoři a podali patentovou přihlášku. Výsledky dosavadního výzkumu publikovali v dubnovém vydání hematologického časopisu Blood.
Výzkumníci chtějí ve spolupráci s kolegy ze Spojených států dále usilovat o vylepšení chemických vlastností GAB1 inhibitoru a dopracovat se postupně ke klinickém testování. Musí ale nejprve najít potřebné peníze. První krokem bylo podání mezinárodní patentové přihlášky. Farmaceutické firmy by bez patentové ochrany do klinického testování neinvestovaly, informovali na webu institutu vedoucí týmu Marek Mráz a první autor publikované studie Václav Šeda.
