Článek
Pokud se legendární tvor skutečně nachází v hlubinách skotského jezera Loch Ness, zanechává po sobě drobné fragmenty DNA kůže, šupin, peří, srsti, fekálií nebo moči.
„Pojedeme k jezeru, odebereme vzorek vody, přefiltrujeme ho, extrahujeme organický materiál v něm a z toho poté extrahujeme DNA. Sekvence nalezených genetických kódů pak srovnáme se záznamy databází z celého světa,” popisuje plánovaný postup profesor Neil Gemmell z Univerzity v Otagu na Novém Zélandu.
Vzorky takzvané eDNA, tedy souhrnného sběru stop všech životních forem ve vodě, půdě nebo vzduchu, ve svých výzkumech již vcelku hojně využívají badatelé v oblasti podmořského života. Sledují s jejich pomocí například velryby nebo žraloky.
„Pojem eDNA znamená environmentální DNA, což je genetický materiál získaný třeba z vody nebo půdy, ale ne ze samotného konkrétního organismu,” vysvětluje techniku sběru vzorků starší spoluúčastník výzkumu z Rockefellerovy univerzity v New Yorku Mark Stoeckl.
Tým výzkumníků z celého světa vedený Neilem Gemmellem podle agentury AP očekává, že bude mít výsledky do konce roku. Agentura Reuters dodává, že jejich prezentování plánují na leden roku 2019.
Nestvůra s dlouhou historií: Nessie
První záznamy o nestvůře z jezera Loch Ness datují badatelé už do 6. století. První zmínku připisují irskému mnichovi, svatému Kolumbovi, který měl svého času „vodní příšeru” zahnat do hlubin řeky Ness.
Nejznámější obrázek Nessie známý jako „Surgeon’s Photo” pochází z roku 1934. Ukazuje hlavu nestvůry na dlouhém krku vynořujícím se z vody. Až po šedesáti letech vyšlo najevo, že šlo o podvod. Na fotografii je hračka, mořská příšera, připevněná na dětskou ponorku.
O té doby proběhlo nesčetně neúspěšných pokusů o vystopování příšery. Patrně nejdražší pátrání podnikla televize BBC v letech 2002 až 2003. K monitoringu jezera použila šest set sonarových paprsků a satelitní sledování. Žádný z přístrojů ale nepřinesl žádný prokazatelný důkaz.
Poslední pokus se uskutečnil před dvěma lety. Technologicky velice pokročilý mořský dron objevil nestvůru, ale jinou než tu, po které pátral. Objevil filmovou repliku ze snímku Soukromý život Sherlocka Holmese, která se zde potopila již před téměř 50 lety.
Tým badatelů si od průzkumu slibuje nové objevy v každém případě
Profesor Neil Gemmell předpokládá, že projekt zdokumentuje nové formy života, konkrétně bakterií, a poskytne tak důležité údaje o šíření několika invazivních druhů, které se v jezeře nedávno vyskytly. Jedním z nich je například i losos gorbuša, jež se ve skotských vodách běžně nevyskytuje.
„I když je vyhlídka pátrání po důkazech existence lochnesské příšery stěžejním bodem tohoto projektu, nacházíme v něm mimořádnou možnost získání dalších nových znalostí o organismech, které jezero Loch Ness obývají,” píše profesor Gemmell na webových stránkách univerzity.
