Článek
Na průlomu se podíleli nejen američtí vědci z Oregonu a Kalifornie, ale i z Číny a Jižní Koreje. Jejich studii publikoval odborný časopis Nature.
Při pokusech se vědci zaměřili na hypertrofickou kardiomyopatii, což je celkem časté onemocnění. Postihuje jednoho člověka z pěti set a šance přenosu choroby na potomka je padesát na padesát. Jejím rizikem je, že srdce může zničehonic vypovědět službu.
V budoucnu by úprava genetické informace embryí mohla vést k prevenci až 10 000 chorob. Zatím se však jedná pouze o laboratorní pokusy, při nichž vědci nechali embrya růst pět dnů. Pokud by se však tato technologie dostala až do klinické praxe, znamenalo by to, že se s poruchou nenarodí nejen novorozeně, ale ani jeho potomci.
Podobné pokusy se uskutečnily již v minulosti, například v roce 2015, kdy se vědci pomocí technologie zvané CRISPER snažili opravit chyby vedoucí ke krevním chorobám. V té době se však nepodařilo opravit všechny buňky - embryo se tak stalo mozaikou složenou ze zdravých, ale i vadných buněk.
Co na to etika?
Úprava embrya však vyvolává i množství etických otázek. Na řadu přichází obavy, zda člověk nezasahuje do přírodních procesů až příliš. Tento pokus je totiž typickým příkladem genetického inženýrství, v budoucnu by mohl vést až ke geneticky modifikovaným jedincům.
„Tohle není jednoduchá otázka… Stejně tak bychom se mohli bavit o tom, jak morálně přijatelné je nezasáhnout, když technologii k prevenci těchto život ohrožujících chorob máme,” prezentoval televizi BBC druhý úhel pohledu profesor genetiky z univerzity v Kentu Darren Griffin.