Nová odhalení o následcích koronaviru na zdraví. Může vyvolat i cukrovku

SARS-CoV-2 vyvolal na vědeckém poli záplavu výzkumů, studií a odborných textů. Světová zdravotnická organizace (WHO) eviduje takových publikací skoro 15 tisíc. Přesto zůstává nový koronavirus i nemoc, kterou způsobuje, v mnoha ohledech velkou neznámou. Dlouhodobé zdravotní dopady se navíc mohou studovat ještě roky.

Už nyní ale z množství dat vyplývá, že jde o mnohem víc než předvídatelný a jednoduchý respirační virus, který zasahuje pouze dýchací soustavu.

Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet nedávno popsala covid-19 nejen jako onemocnění dýchacích cest, ale také jako cévní nemoc. Vědci zdravotní potíže pacientů spojují s množením viru v endoteliálních buňkách. Ty tvoří hranici mezi cévní soustavou a tkáněmi a ovlivňují přesun látek přes cévní stěnu.

Uvádí přitom příklad 71letého muže s transplantovanou ledvinou, u kterého byla diagnostikována nemoc covid-19, a který následně zemřel na selhání několika orgánů. Po analýze transplantované ledviny se ukázalo, že se virus replikoval právě v endoteliálních buňkách. Zánětlivé buňky spojené s endoteliálními se našly také v jeho srdci, tenkém střevě a plicích.

Selhání mnoha orgánů se objevilo také u 58leté obézní ženy, která měla diabetes a vysoký tlak a zemřela na srdeční zástavu. Také u ní odborníci našli zanícené buňky endotelu v plicích, srdci, ledvinách a játrech.

Autoři studie napsali, že se při covid-19 jako vstup do buněk využívají receptory ACE2 - enzymy nacházející se na vnější stěně buněk plic, cév, srdce, ledvin a střev. To by vysvětlovalo, proč se nemoc projevuje tolika různými symptomy.

„Ta studie popisuje důkaz o mikroskopickém poškození a virové infekci v cévách v četných orgánech u tří pacientů nakažených virem SARS-CoV-2. Odpovídá to přibývajícím vědeckým a klinickým důkazům, že virus SARS-CoV-2 může infikovat a poškodit kromě plic četné další orgány jako ledviny, srdce, střeva a játra tím, že poškodí endoteliární buňky, jež pokrývají vnitřní stěnu cév,“ uvedl šéf amerického centra pro zdravotnické inovace Russell Medford.

Otazníky už dříve vyvolával další ze symptomů nemocných - četné krevní sraženiny. Washington Post už koncem dubna informoval o tom, že jsou podle amerických lékařů právě sraženiny odpovědné za významnou část úmrtí. V univerzitní nemocnici v Atlantě byly zjištěny až u 40 procent nakažených.

Při pitvách obětí koronaviru byly v jejich plicích nalezeny stovky mikroskopických sraženin. Větší mohou v mozku nebo v srdci vyvolat infarkt, napsal server. I když se lékaři neshodují v názoru, proč sraženiny vznikají, mnoho z nich se domnívá, že právě ony mohou být odpovědné za podstatnou část úmrtí pacientů s diagnózou covid-19. Vysvětluje to podle nich také to, proč část nakažených zemřela doma.

Server MIT Technology Review v souvislosti s krevními sraženinami upozornil zejména na zvýšené riziko mrtvic, které se objevují i u mladších pacientů. Virus ale může způsobovat i některé neurologické potíže a symptomy - část pacientů s covid-19 si například stěžuje na ztrátu čichu a chuti. Jedna ze studií, kterou server cituje, takový jev detekovala dokonce u 65 procent pozitivně testovaných.

Další z nových poznatků o koronaviru naznačují, že může poškozovat buňky, které produkují inzulín. Upozornil na to časopis Nature.

Jedním z pacientů, u kterého se v souvislosti s covid-19 vyvinul diabetes, je 18letý student Finn Gnadt z německého Kielu. Koronavirem se podle Nature nakazil v půlce dubna, ačkoliv nepociťoval žádné příznaky. Později se u něj ale objevilo náhlé vyčerpání a neustálá žízeň. Začátkem května mu lékaři diagnostikovali diabetes prvního stupně, který se podle nich rozvinul právě kvůli koronaviru.

Většina diabetiků se potýká s tím, že jim buňky slinivky břišní, které produkují potřebný inzulin, zničí vlastní imunitní systém. Ošetřující lékař Finna Gnadta je ale přesvědčený, že je v tomto případě zdevastoval virus. Odborníků, podle kterých virus skutečně diabetes může podnítit, přitom přibývá. Doposud se přitom o cukrovce mluvilo spíše jako o jednom z faktorů, který naopak zhoršuje průběh covidu.

U většiny lidí s touto nemocí vlastní imunitní systém omylem zničí beta buňky slinivky břišní, které produkují inzulin. V případě německého studenta podle jeho lékaře tyto buňky zničil virus.

„Cukrovka je při nákaze covidem jako dynamit,“ řekl pro Nature vědec Paul Zimmet z australské Monash University v Melbourne, který se nyní na spojení mezi oběma chorobami zaměřil.

Jiní vědci však připomínají, že je třeba záležitost ještě zkoumat. „Počty okolo diabetu s předchozím onemocněním covid-19 musíme sledovat a posoudit, zda se čísla zvyšují, či naopak snižují oproti běžným hodnotám,“ řekl Naveed Sattar z University of Glasgow.

Před covid-19 by se měli mít na pozoru i pacienti s kardiologickými problémy, patří totiž mezi skupiny, kterým hrozí komplikovanější průběh nemoci. Stejně tak by však neměli zanedbávat preventivní kontroly.

„Úplně přímá postižení srdečně-cévního systému ve smyslu fibrilace síní nebo cévních mozkových příhod nejsou, zdá se, tak výrazná – řada pacientů s koronavirem, kteří mají těžký průběh, má spíše žilní trombózy, plicní embolie, ale ne tyhle dvě diagnózy. Také nemáme moc dat o tom, že by virus přímo napadal srdce. Jsou to spíše druhotné následky a dopad těžkého infekčního průběhu, než že by to bylo primární postižení. Ale když začne srdce selhávat, prognóza pacientů je neblahá,“ uvedl pro Seznam Zprávy kardiolog a předseda české kardiologické společnosti Aleš Linhart.

Rizikovými faktory přitom mohou být cukrovka, obezita, kouření či vysoký krevní tlak.

„Z těch, kteří mají nemoc tak vážnou, že virus zasáhne srdce, jich nepřežije už padesát procent,“ uvedl už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéf kardiologie motolské nemocnice Josef Veselka.

Koronavirus však dokáže znatelně narušit i běžné fungování obranyschopnosti lidí. U části pacientů s covidem se vyvíjí nebezpečná cytokinová bouře. Cytokiny obvykle aktivují bílé krvinky k tomu, aby zabíjely infekční mikroorganismy, zejména bakterie a viry. Nadměrná produkce cytokinů však ohrožuje zdraví. Generuje vznik nebezpečných toxických látek, které sice usmrtí vše živé, ale současně i vlastní buňky. Při sepsi dochází k cytokinové bouři, tedy k takové koncentraci zánětových faktorů, při níž poklesne krevní tlak a selžou funkce životně důležitých orgánů.

Jak bouři zabránit, nyní zkoumají třeba vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Pomáhat by mohla znalost molekuly interleukinu-6 (IL-6), která při spouštění cytokinové bouře hraje významnou roli. Zkoumání této molekuly interleukinu se věnuje Centrum nádorové ekologie (CEN) univerzity. „IL-6 je molekula naprosto potřebná k tomu, aby byla zahájena imunitní odpověď, která je nutná k potlačení infekce,“ uvedl hlavní vědecký koordinátor centra a přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK Karel Smetana.

Jedním dalších průvodních jevů covidu je vyrážka, která byla vypozorována zejména u mladších pacientů a trvala po dobu několika dní.

Jako takzvané covidové prsty označují lékaři červené hrboly na prstech zejména dolních končetin, které jsou bolestivé na dotek a mohou svědit. Podle ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a přednosty Dermatovenerologické kliniky FNKV a 3. lékařské fakulty UK Petra Arenbergera se u některých pacientů objevily jako jediný příznak onemocnění covid-19. „Covidové prsty jsou pro dermatology něco nového,“ dodal Arenberger. Pacienti s takovými kožními příznaky by podle něho měli být vyšetřeni na nákazu novým koronavirem.

Vyrážka pravděpodobně vzniká jako zánětlivá reakce kůže na antigen viru spojený s ischemií končetin, tedy onemocněním tepen v končetinách nebo krevními sraženinami. Kožní příznaky covidové infekce se vyskytují asi u 20 procent pacientů. Objevují se obvykle třetí až pátý den onemocnění a posléze samy odeznějí. Mezi další kožní příznaky nového koronaviru patří například kopřivka, mramorovaná kůže a drobné krevní výrony na dolních končetinách.