Hlavní obsah

Vědci objevili 12 faktorů, které významně snižují riziko demence

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Nový výzkum odhaluje 12 faktorů, které mohou snížit riziko rozvoje demence o 40 procent. Patří mezi ně třeba omezení nadměrné konzumace alkoholu nebo zhoubný vliv znečištěného ovzduší.

Článek

Úrazy hlavy, nedostatek sportu nebo obezita. Tyto faktory, spolu s devíti dalšími, výrazně zvyšují riziko rozvoje demence, tedy poruchy intelektu, paměti a osobnosti. Nejčastější příčinou demence bývá Alzheimerova choroba.

Úpravou životního stylu se dá podle nové studie předejít až 40 procentům případů po celém světě.

Demencí trpí celosvětově kolem 50 milionů lidí, jen ve Velké Británii je jich 850 000. V Česku mělo demenci v loňském roce 167 tisíc obyvatel, v roce 2050 to může být podle odborníků více než dvojnásobek.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bude v roce 2030 demencí trpět až 75,6 milionu lidí, v roce 2050 to bude dokonce 135,5 milionu.

Na nemoc v současné době neexistuje lék a některé rizikové faktory, jako jsou určité geny nebo etnicita, nelze ovlivnit. Riziko rozvoje demence včetně nepříjemných projevů, jako jsou změny osobnosti, dezorientace, neschopnost vykonávat běžné činnosti či zhoršení úsudku, se dá snížit jednoduchou úpravou životního stylu.

Podle vědců lze jedno procento všech případů demence na světě přičíst nadměrné konzumaci alkoholu, tři procenta zraněním hlavy a dvě procenta připadají vlivu znečištěného ovzduší.

Dalších osm procent celosvětových případů přičítají vědci z komise akademického časopisu Lancet ztrátě sluchu ve středním věku, sedm procent je spojeno s ukončením vzdělávání před dosažením střední školy, pět procent zapříčiňuje kouření v pozdním věku. K rozvoji demence přispívá podle studie také deprese, sociální izolace, cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita a nedostatek pohybu.

Pouze sedmi procentům případů by bylo možné předejít, pokud by bylo objeveno řešení, které by zabránilo rozvoji nemoci u lidí s vysokým genetickým rizikem.

„Demenci je možné předcházet - věci, které vedou ke snížení jejího rizika, můžete dělat v jakékoliv životní fázi,“ uvádí Gill Livingstonová, profesorka psychiatrie na University College London (UCL) a spoluautorka výzkumu. Změny životního stylu podle ní snižují riziko choroby i u lidí s vysokým genetickým rizikem.

Nová zpráva Lancetovy komise rozšiřuje předchozí verzi studie, podle které mělo jít jen o devět faktorů, snižujících riziko rozvoje demence o 30 procent. Vědci nově přidali tři další faktory a posunuli hranici na 40 procent.

„Některá opatření mohou být přijata na osobní úrovni, mnoho z nich ale vyžaduje vládní změny,“ říká Livingstonová. Zpráva obsahuje seznam devíti doporučení včetně zlepšení kvality ovzduší a vybízí politiky, aby „byli ambiciózní v oblasti prevence“. Ke skutečnému snížení rizika je také podle spoluautorky studie třeba dlouhodobá prevence. „Dvoutýdenní permanentka do fitka asi nikomu nepomůže,“ dodává.

„Očekáváme, že do roku 2050 budou dvě třetiny lidí s demencí v nízkopříjmových zemích,“ uvádí Livingstonová. V Evropě a Severní Americe poklesl za posledních 30 let počet případů demence o 15 procent každých 10 let, a to kvůli změnám v životním stylu, jako je omezení kouření.

„To, že demence souvisí s životním stylem, ještě neznamená, že by se lidé měli cítit provinile, pokud se u nich rozvine,“ říká Fiona Matthewsová, profesorka epidemiologie na Newcastleské univerzitě. „Na zmenšování rizika můžeme pracovat, ale stále ho snížíme o méně než 50 procent. Při neexistenci léčebných postupů je ale snižování rizika stále tou nejlepší metodou,“ uzavírá epidemioložka.

Doporučované