Článek
Nejen dosud nepopsaný živočich, ale také nejsilnější generátor bioelektřiny na světě. Úhoř totiž dokáže vyprodukovat výboj o síle až 860 voltů, což byla až do nedávna nepředstavitelná hodnota. Nejvyšší naměřený výboj 650 voltů byl tak s přehledem překonán. Důvodem této anomálie může být podle vědců prostředí, které živočich obývá. Tento druh žije pouze v horských vodách, kde je snížená vodivost. Úhoři výboje používají k lovení kořisti, sebeobraně a navigaci.
Is there only one electric eel species?
— C David de Santana (@Davidefishes) September 9, 2019
Tomorrow we will publish first of a series of papers unlocking diversity, evolutionary and natural history of this fascinating #fish⚡️@smithsonian @NMNH @AgenciaFAPESP
Stay tuned⚡️ #biodiversity #ichthyology #SmithsonianGGI #rainforest pic.twitter.com/RHpYwg1c3m
Podle vedoucího výzkumu Davida de Santany nemusí být tento objev zdaleka posledním. Velké množství dalších živočišných druhů na své odhalení teprve čeká. Tyto objevy by navíc mohly pomoci v oblasti zdravotnictví a technologických inovací. Právě elektrický úhoř inspiroval Alessandra Voltu při sestrojení první baterie v roce 1800. „Fyziologie elektrického úhoře pomáhá v léčbě neurodegenerativních onemocnění a díky její znalosti máme hydrogelové baterie, které napájí zdravotnické implantáty,“ přiblížil zdravotnické využití De Santana. Ohledně využití je ale skeptičtější RNDr. Petra Horká, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: „Hodnota výboje se zdá opravdu enormní, je tedy otázkou, jak často ho dokáže živočich vyrobit a zda je možné následné praktické využití.“
K objevu vědci došli pomocí sběru vzorků DNA elektrických úhořů, kteří navenek působili jako jeden druh. Podrobnější analýza celkem 107 sebraných vzorků ale odhalila tři různé druhy úhořů. Prvním druhem byl již známý Electrophorus electricus, známý jako Paúhoř elektrický. Zároveň s ním ale vědci objevili další dva druhy, které pojmenovali Electrophorus varii a Electrophorus voltai. Právě u třetího jmenovaného naměřili rekordní údaje.
Nález vědci považují za jeden z mnoha dokladů o tom, jak velkou druhovou diverzitou se Amazonský deštný prales pyšní. Zároveň se jedná o další silný argument, proč je tuto oblast důležité chránit. Amazonský prales, zdroj více než 20 % světové dodávky kyslíku, je už přes měsíc v plamenech. „Navzdory padesátiletému působení člověka v této oblasti zde dodnes můžeme nacházet nové druhy jako například tyto úhoře,“ neztrácí optimismus de Santana.
