Článek
Délka blesku by se dala přirovnat ke vzdálenosti mezi Bostonem a Washingtonem nebo mezi Londýnem a Basilejí, píše se v prohlášení Světové meteorologické organizace (WMO), která je jednou z agentur OSN. Podobná vzdálenost dělí také Prahu od Amsterdamu.
Kromě nejdelší vzdálenosti, kterou proťal výše zmíněný blesk, oznámili meteorologové i další rekord, tentokrát v délce světelného záblesku – blesk, který se 4. března 2019 objevil nad Argentinou, ozářil oblohu na dlouhých 16,73 vteřiny.
WMO has recognized 2 new world records for a single #lightning #megaflash
— World Meteorological Organization (@WMO) June 26, 2020
Longest distance: 709 km (440.6 miles), #Brazil, 31.10.2018
Longest duration 16.7 seconds, #Argentina, 4.3.2019
DOUBLE the previous records
Verified with new satellite lightning imagery technology pic.twitter.com/DfG9NUrjEl
Rekordy těchto „megablesků“ ověřovala nová satelitní technologie. Výsledné hodnoty jsou více než dvojnásobkem předchozích rekordů, poznamenali odborníci WMO. Nejdelší vzdálenost ozářená bleskem byla až dosud 321 kilometrů, naměřena byla v americké Oklahomě v roce 2007. Nejdelší ozáření oblohy pak meteorologové naměřili v roce 2012 ve Francii, trvalo 7,74 vteřiny.
Šéf expertní komise WMO Randall Cerveny řekl, že k odhalení „výjimečných rekordů z jednotlivých blesků“ pomohly nové metody měření. „Je pravděpodobné, že existují ještě větší extrémy. S tím, jak se zdokonaluje technologie detekování světla, je budeme schopni pozorovat,“ dodal. Satelitní technologie se při detekci světla používá nově, dříve se světelné záblesky měřily pomocí pozemních sítí mapových polí blesku.
WMO recognizes new world record for a #lightning #megaflash:
— World Meteorological Organization (@WMO) June 25, 2020
A single flash that covered a horizontal distance of 709 (440.6 miles) across parts of southern Brazil.
This is equivalent to the distance between Boston and Washington DC or between London and the Swiss border pic.twitter.com/8X9UjeoYfG
Pokrok v technologii ale podle vědců umožnil „nepřetržité měření rozsahu a trvání blesku v širokých geoprostorových doménách“. To vedlo k detekci „dříve nezaznamenaných extrémů při výskytu blesků, známých jako megablesky“, vysvětlil serveru 24Matins Michael J. Peterson z Národní laboratoře pro vesmír a dálkový průzkum v Los Alamos. Slovem „megablesky“ se myslí horizontální výboje blesků dosahujících stovek kilometrů.
V archivu WMO zachycujícím klimatické extrémy figurují také jednotlivé blesky, které zabily nejvíce lidí. Vévodí jim blesk, který udeřil v Zimbabwe v roce 1975. Vyžádal si tehdy životy 21 lidí, kteří se běželi před bouřkou schovat do chatrče. Právě tu pak blesk trefil.
Replying to @WMO
— World Meteorological Organization (@WMO) June 25, 2020
WMO recognizes new world record for a #lightning #megaflash:
A single flash that lasted 16.7 seconds across Argentina pic.twitter.com/U8B3nXYh2F
Ještě horší následky měl blesk, který udeřil v Egyptě v roce 1994. V tomto případě ale lidé – celkem jich bylo 469 – umírali až kvůli tomu, co úder blesku způsobil. Trefil totiž obří nádrže s ropou, které se roztrhly, a hořící ropa zaplavila město Dronka.