Článek
Nejnižší naměřenou teplotu na Zemi zjistil americký satelit Noaa-20 29. prosince 2018 jižně od rovníku v západním Pacifiku. V jedné části mraků tvořících tropickou bouři měla teplota podle studie nyní zveřejněné na webu Americké geofyzikální unie klesnout až na rekordních minus 111 stupňů Celsia.
Běžně bouřková oblaka známá jako Cumulonimbus doputují maximálně do pěti až patnácti kilometrů, kde se následně zploští a roztáhnou a vlivem tropopauzy jejich horní část vytvoří typický tvar kovadliny. V případě opravdu silné bouře ale může pohyb vzduchu mraky vyhnat přes tropopauzu až do stratosféry. Právě to se podle odborníků stalo v tomto případě, a proto satelit naměřil rekordní teplotu. Mraky byly v tu chvíli totiž ve výšce 20,5 kilometru.
„Jde o poměrně běžný jev, který se děje při opravdu velkých bouřích. V tomto případě šlo ale o opravdu velký teplotní výkyv,“ cituje BBC Dr. Simona Prouda, výzkumného pracovníka v oblasti satelitního průzkumu Země v britském Národním centru pro pozorování Země na Oxfordské univerzitě. S rostoucí výškou v tropopauze podle něj teplota klesla mnohem rychleji než dosud meteorologové zaznamenali.
Proud spolu se svým kolegou meteorologem Scottem Bachmeierem z Univerzity ve Wisconsinu pak ve svém příspěvku pro Americkou geofyzikální unii popsali faktory, které mohly k tak nízké teplotě přispět. Přestože velké bouře jsou v této části Tichého oceánu v době prosince až ledna poměrně časté, podle obou odborníků nebyly jediným faktorem stojícím za teplotním rekordem.
Částečně měla na sílu bouře vliv podle vědců velmi teplá oceánská voda v oblasti, k teplotnímu rekordu přispěl ale také fenomén, který meteorologové označují jako Madden-Julianovu oscilaci. Jde o určitou „tropickou poruchu“ s 30- až 60denním cyklem. Anomální srážky začínají obvykle nejprve v západním Indickém oceánu a šíří se přes velmi teplé vody oceánu západního a středního tropického Pacifiku.
Na základě dlouhodobých dat vědci předpokládají, že frekvence podobných silných a zároveň superchladných bouří bude narůstat. Za poslední tři roky se na celém světě objevilo tolik silných a specifických bouří, jako za 13 let předtím. Protože bouře jsou čím dál chladnější, je také podle vědců pravděpodobnější, že budou mnohem nebezpečnější a ničivější.
„Na základě dat za posledních 20 let se zdá, že těchto superchladných bouřek přibývá. Je zajímavé, že v této části světa se tropopauza ve skutečnosti otepluje, takže bychom mohli očekávat, že uvidíme teplejší mraky, nikoli chladnější, což pravděpodobně znamená, že uvidíme čím dál extrémnější bouře, protože bude docházet k ještě větším výkyvům teplot, než jsme byli zvyklí,“ cituje BBC Prouda.
