Článek
Ačkoliv je velmi předčasné slavit, nejhorší časy koronavirové epidemie už zřejmě máme v České republice za sebou.
Analýza Institute for Health Metrics and Evaluation (IHME) totiž naznačuje, že co se denních přírůstků nově nakažených a zemřelých týče, čísla pandemie budou už jen klesat.
Posunula se také hranice, kdy měl být tlak na zdravotnická zařízení největší. Původně měla křivka v Česku vrcholit na Velikonoční neděli, se zpětnou platností však jako nejvyšší bod vědci označili úterý 7. dubna.
V nejhorším čase tak nebylo potřeba předpokládaných 765 lůžek, ale „pouhých“ 345.
Vzhledem k maximální kapacitě 16 730 lůžek tak měl systém v Česku velmi bohatou rezervu. A to i na jednotkách intenzivní péče, které akutně chyběly třeba v Itálii. Zatímco v jihoevropské zemi chybělo na JIP při největším náporu koronavirových pacientů 4,5 tisíce lůžek, zdejší zdravotnictví jich využilo jen 85 z 355, které má k dispozici.
Co se týče obětí koronaviru, nejvíce si v novém přepočtu Institute for Health Metrics and Evaluation polepšila Velká Británie. Počet predikovaných obětí koronaviru tam klesl o 13 703 lidí, což je i vzhledem k celkové populaci země největší změna k lepšímu. Původně si měl koronavirus v ostrovní zemi vyžádat téměř 37,5 tisíce životů, po úpravě předpovídají vědci 23 791 obětí.
Naopak předpověď se v tomto ohledu změnila k horšímu pro Spojené státy. Zde vědci zvýšili předpověď o 7,3 tisíce na necelých 69 tisíc obětí. Zrovna pro USA však předpovědi kolísají dlouhodobě, jedna z prvních predikcí totiž hovořila o 84 obětech.
Čísla v prognózách se mění nejen proto, že se systém předpovědí neustále vyvíjí, ale dynamická je i pandemie sama o sobě. Podle tvůrců projektu tak lze na změny v předpovědích nahlížet v dobrém - znamenají, že se pracuje s nejaktuálnějšími daty a poznatky, jako jsou například opatření vlád a jejich dodržování. A to i přesto, že průběžně upravované výstupy může někdo považovat za matoucí.